Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«
103) Padají tělesa stejně rychle?
18. 10. 2005
Dotaz: Je pravdou, že dvě tělesa o stejném objemu a tvaru, ale rozdílné hmotnosti
padají stejnou rychlostí a dopadnou ve stejném čase? Děkuji (Jan Trčka)
Odpověď: Zanedbáme-li přítomnost vzduchu (což si můžeme dovolit, bude-li hustota obou těles výrazně větší než hustota vzduchu), pak můžeme říct, že obě tělesa padají s prakticky stejným zrychlením. Přítomnost vzduchu však musíme uvažovat, pokud alespoň jedno z těles nebude dostatečně husté (například když to bude vzduchem nafouknutý balón) - pak dojdeme ke zjištění, že hmotnější těleso padá rychleji. Příčinou je jednak odpor vzduchu (s nímž si těžší těleso "snáze poradí") a dále také vztlaková síla vzduchu nadlehčující obě tělesa (ikdyž kvůli nízké hustotě vzduchu je tato síla výrazně mensí, než vztlaková síla vody, která by na tělesa působila ve vodním prostředí).
Obdobnými otázkami jsme se zabývali i v těchto dotazech:
Dotaz: Jakou teplotu musí mít železo aby se dostalo do tekoucího stavu? (Magda)
Odpověď: Železo se dostane do tekutého stavu, bude-li jeho teplota vyšší, než je jeho teplota tání. Ta je dle matematicko-fyzikálních tabulek za normálního tlaku rovna 1535 °C.
Dotaz: Pokud ponoříme kapiláru do vody začne kapalina vzlínat. Pokud by
voda, která by vytekla z kapiláry dopadla např. na vodní mlýnek, a kapilár bylo
mnoho, otáčel by se mlýnek díky kinetické energii na něj dopadající vody, voda
je vytlačována do kapilár tlakem vzduchu. Tudíž jsme do soustavy žádnou energii
nedodali, nebo je to jinak? (Jirka)
Odpověď: K Vámi popisovanému efektu nikdy nedojde, kapalina nezačne z kapiláry
přetékat, natož ze zahnuté trubičky odkapávat. Kapilární elevace či deprese je způsobena tlakem pod zakřiveným povrchem
kapaliny. Výsledná síla působí do kapaliny resp. ven podle toho, zda je
povrch vypuklý resp. vydutý. Charakteristika zakřivení je určena jevy u stěny
kapiláry (tím, zda kapalina stěnu smáčí či nesmáčí - vzájemně na sebe působí molekuly vody a materiálu kapiláry). Pokud tedy nebude
žádné rozhraní kapalina-stěna, nebude ani žádná síla, která by sloupec
tahala nahoru a ustanoví se rovnováha mezi stupněm zakřivení povrchu a
výškou kapiláry; povrchové napětí bude naopak vodě bránit vytékat.
Nejlepší způsob ověření ovšem je nesedět u klávesnice a pohrát si s kapilárami. Co třeba rtuť? Ta sklo nesmáčí, tak co kdyby nám mohl naopak probublávat
vzduch do kapaliny? :-)
Literatura: Bakule R. - Svoboda E. , Molekulová fyzika, Academia, Praha
1992
Dotaz: Na el. vysavači nejmenované značky je nápis 1400W a 750W spolu s grafickým
značením, které přisuzuje větší výkon sání a menší výkon motoru - sací síla
1400W. O čem tato informace vůbec vypovídá? Co znamená pojem sací síla vyjádřená
jednotkou Watt a jak si vysvětlovat její hodnotu převyšující hodnotu výkonu
motoru? Třešničkou na dortu je hodnota příkon motoru 750W, uvedená v technické
dokumentaci. (Standa)
Odpověď: Sdílím vaše rozpaky. Věřil bych tomu 750W, kterému rozumím (vy samozřejmě taky).
U vysavače bych nejraději viděl jednak, jaký podtlak (v Pa) dokáže vyvinout s
uzavřeným vstupem vzduchu (jakási analogie napětí naprázdno) a jakou vyvine
průtokovou rychlost (v m3/s) při plně otevřeném vstupu vzduchu (jakoby proud do zkratu).
