Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«
111) Množství vzduchu proudícího z trubky
02. 02. 2004
Dotaz: Zajímalo by mě, jaký je odběr vzduchu v l/s z trubky o vnitřním průměru 25,4 mm
při tlaku 6 bar. v potrubí. Nebo jak lze spočítat výstupní rychlost proudění
vzduchu při určitém tlaku a průřezu, abych si mohl spotřebu vypočítat.Děkuji
(ZSILAY Pavel)
Odpověď: Myslím si, že množství vzduchu proudící z trubky bude dramaticky záviset na
detailech vyústění, také tlak v trubce poté, co ji otevřete, asi poklesne a bude
záviset na způsobu připojení atd. Proto spíše navrhuji ono množství, o které vám
jde, změřit. Například tak, že změříte dobu, za jakou naplníte větší plastový
pytel (jeho nafukování neklade vzduchu podstatný odpor), který pak zformujete do
podoby válce, abyste snadno zjistil objem (například postavíte zavázaný pytel na
zem, přiklopíte nějakou deskou a máte válec s krásně rovnými podstavami).
Dotaz: Už delší dobu používám měnič 12V 220V 400W pro napájení spotřebičů při výpadku
sítě. Napájím ho autobaterií. Nedávno mi ale někdo říkal, že je to nebezpečné,
že baterie může vybuchnout. Podle mě je to nesmysl, zatížení není tak velké, v
cestě je pojistka a při nabíjení používám nabíječku, která dává nejvíce jen 6A.
Hrozí tedy nějaké nebezpečí? (D)
Odpověď: Vážený příteli,
pravdu máte vy. Odběr Vašeho měniče jsou tak desítky ampér,
takže používáte-li běžný akumulátor, může trvat cca 10 hodin,
než baterii zcela vybijete. Při startování auta je odběr o rád větší,
a i když bychom startovali pro poruchu motoru stále znova a znova,
nebude výsledkem krátkodobého a mnohem většího vybíjení výbuch (od
zvýšeného tlaku ohřátých plynu v akumulátorů), ale totální vybití.
Navíc jsou akumulátory proti nadměrnému tlaku plynu uvnitř (to ale
přichází v úvahu jen při přebíjení) chráněny.
Dotaz: Nikde na těchto stránkách jsem nenalezl nic z jednoduché fyziky pro základní
školu např čím se měří tlak? (SPetex)
Odpověď: Dobrý den! V Odpovědně a na celém FyzWebu se snažíme doplňovat to, co ve standardních učebnicích není a ne je nahrazovat. Materiály a odkazy by měly sloužit k rozšíření základních vědomostí.
K Vašemu dotazu: Tlak měříme přístroji, kterým obecně říkáme tlakoměry nebo barometry. Liší se podle toho, kde a jaký tlak jimi měříme. Podle vhodnosti můžeme použíttlakoměr kapalinový, deformační nebo měničový.
Běžně nás zajímají hodnoty atmosférického tlaku, k jejichž měření slouží
barometry. Rtuťový barometr je založen na Torricelliho pokusu
(rtuťový sloupec v U-trubici má různou výšku hladiny v
závislosti na tlaku). Je-li náplní barometru voda nebo líh, má přístroj
větší citlovost, ale menší rozsah.
Deformační manometr využívá tenkostěnnou kovovou nádobku, která se různě
deformuje v závislosti na rozdílu tlaků uvnitř nádobky a měřeného
tlaku venku. Deformace stěn nádobky se přenáší na ručku přístroje a na
stupnici odečítáme tlak. Pokud je přístroj zkonstruován tak, že měří v
oblasti atmosférického tlaku, nazýváme jej aneroid.
Měničové tlakoměry hrají důležitou roli při měření velmi nízkých
tlaků. Obsahují měnič, který převádí tlak na jinou fyzikální veličinu.
Nejčastěji se používají piezoelektrické nebo odporové měniče, které
převádějí tlak na elektrické napětí.
V běžném životě se můžeme setkat s barometry visícími na zdi, které nám
ukazují, jak se mění atmosférický tlak (stoupající tlak znamená v našich
zeměpisných souřadnicích většinou zlepšení počasí). Jsou to převážně
aneroidy. V každém autě byste měli najít manometr, kterým se přeměřuje tlak vzduchu v pneumatikách. U-trubici zase můžete vidět při výuce fyziky, kde vám ji fyzikář určitě rád ukáže. I když se to na první pohled nezdá, přístrojů na měření tlaku je kolem nás celkem dost.
Dotaz: Jaká je teplota varu vody ve vakuu? děkuji. (Alexandra Holoušková)
Odpověď: Žádná. Nebo chcete-li, absolutní nula (0 K).
Voda se bude při každé teplotě vypařovat (vařit), a tedy nad ní v
rovnováze vždy bude vodní pára pod nějakým nenulovým tlakem. Budete-li
tu páru stále odsávat, abyste nad vodou měl vakuum, pak se prostě
všechna voda vypaří - a vy ji odsajete.
Dotaz: Dneska mě při přednášce dějiny fyziky napadla jedna věc. Přednáška se týkala
mimojiné Mendělejovy tabulky prvků a toho, jak ji Mendělejev dělal. Dával si
podle hmotnosti prvky vedle sebe atd.... Mě ale zajímala ta věc, jak zjistil
hmotnost toho prvků? Ptal jsem se i vyučujícího, ale ten mi povídal, že se po
tom také pídil, ale nic nezjistil.
(Jan Bicek)
Odpověď: On ani tak neznal hmotnosti těch prvků, pouze jejich relativní hmotnosti.
V roce 1871, kdy tabulku dokončil, už sice existovaly první pokusy o
stanovení Avogadrova čísla, ty byly ale velmi nepřesné, nicméně
Mendělejevovu práci to nijak neovlivnilo.
Relativní, nebo chcete-li molární hmotnosti lze stanovit nepřímo např. při
pozorování různých chemických reakcí. Když vím chemické složení reaktantů
i produktů, tak porovnáním jejich hmotnosti můžu usuzovat na hmotnosti
jednotlivých prvků. Dále např. plyny mají tu vlastnost, že (za jistých
idealizovaných podmínek) je v daném objemu při dané teplotě a tlaku vždy
stejný počet molekul, stanovením hustoty lze tedy také usuzovat na
hmotnost prvků.
