Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«
123) Demonstrace varu éteru
23. 09. 2003
Dotaz: Ve školním kabinetě jsme měli kdysi tuto pomůcku : 2 koule (prům.cca
ping.pong.míček) spojené trubičkou - vše ze skla. Uvnitř obarvená kapalina v
objemu cca 1 koule. Při sevření koule do dlaně kapalina začala "vřít" a
přetlačovala se do druhé koule. Ví někdo, co se tímto pokusem demonstrovalo a
co bylo uvnitř za kapalinu? (Pavel Tůma)
Odpověď: Jedna kulička se uchopí do dlaně, druhá je na svisle trubičce nad
ní. Zahřátím dlaní se kapalina začne vařit. Jde o demonstraci varu
éteru za sníženého tlaku.
Dotaz: Zajímalo by mě, na jakém principu pracuje taková skleněná koule, ve které je
nějaký zařič). Po dotknutí na sklo se objeví ze zářiče paprsek elektrické
energie fialové barvy. (Martin)
Odpověď: To asi spíš míníte kouli se zředěným plynem (snad to jde i s He nebo Ar při
atmosférickém tlaku), v jejímž středu je elektroda napájena
vysokofrekvenčním napětím (např. z Teslova transformátoru). Když na kouli
nesaháte, teče náboj ze střední elektrody na povrch koule prostřednictvím
výbojů v plynu náhodně, když ruku přiblížíte, nabídnete mu lepší vodič a
výboje jdou směrem k ruce. Kdybyste si ji chtěl například koupit, pak zde
máte jeden z inzerátů http://www.generationstore.com/noname2.html , tady
zase návody na hraní si
http://van.hep.uiuc.edu/van/demos/Plasma%20Ball/Plasma%20Ball.htm.
Na webu se najdou i návody, klíčové slovo je "plasma ball" ...
Dotaz: Existují reálné kapaliny, které mají tlak par roven tlaku vakua? Tedy, že
škrcením jejich průtoku za žádných podmínek nedojde ke kavitaci. Pokud ano,
patří k nim např. VGO (Vacuum Gas Oil)? (Jaroslav Habán)
Odpověď: Myslím, žejde o neporozumění. "Tlak vakua" je samozřejmě 0, podle definice
vakua; to by asi doslovně možné nebylo. Prakticky by tedy šlo o kapalinu,
jejíž tlak par je za zamýšlené teploty zanedbatelný. Tomu by asi nejlépe
vyhovovaly oleje užívané ve vakuové teplotě.
Ovšem kavitace je způsobena tím, že pod vlivem velkého a náhlého
gradientu sil a tím i rychlostí se kapalina "roztrhne", tj. vzniknou v ní
dutiny. Jejich vznik nesouvisí s tím, že vzápětí poté se do tohoto
"bublinového vakua" vypařuje okolní kapalina. Myslím, že (rovnovážné)
napětí par nad kapalinou mnoho neřekne o jejím chování při prudkých
změnách, které jsou příčinou kavitace.
Dotaz: Princip kompresorové ledničky je zřejmý. Jak ale funguje absorbční chladnička?
Na jaké teploty lze běžně chladit např. při užití čpavku jako chladícího
média při absorbčním chlazení? (Roman Pilný)
Odpověď: Nejsem odborníkem na chladničky a mrazící boxy. Obecně lze říci, že tato
zařízení využívají výparného tepla zkondenzovaných plynů - různých typů
freonu nebo čpavku. Historicky se používal i ethylen a methan. Plyn se
stlačí kompresorem nebo pomocí ohřevu (absorpční chladnička), ochladí se v
chladiči vzduchem nebo i vodou, tedy odvede se kondenzační teplo. Zkapalněný
plyn se přes škrtící ventil přivede do výparníku, kde se odpařuje a tím
vzniká chladící efekt. Tento proces se může popsat jako obrácený Carnotův
cyklus - dodáváme tepelnému stroji práci, předáváme teplo teplejší lázni a
odnímá teplo chladnější lázni. Účinnost těchto zařízení dosahuje 60 a více
procent ideální účinnosti Carnotova cyklu. Stroje chladí asi na -20 st. C,
vícestupňová zařízení na - 50 st. C. Teplota varu kapalného čpavku je asi
240 K, tj. - 33 st. C při normálním tlaku, při sníženém tlaku je nižší.
Nepochopil jsem, co nazýváte absolutním chlazením.
Podstatně účinnější může být chlazení kapalným dusíkem (teplota varu je 77
K, tj. -196 st. C). Vyrábějí se také kryogenerátory pracující se
Stirlingovým nebo Giffordovým -McMahonovým cyklem nebo pulzní trubice, které
dnes dovedou chladit až k teplotě kapalného hélia 4,2 K nebo i níže.
Dotaz: Je možné zjistit, jaký je tlak v sifonové bombičce? (Jakub Vodňanský)
Odpověď: Odhad lze udělat pomocí stavové rovnice.
Změřit objem např. nalitím vody dovnitř - určení objemu,
zvážením prázdné a plné bombičky - určení hmotnosti CO2,
změřením teploty T a dosazením za molární hmotnost a plynovou
konstantu.