Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«
128) Tlak světla
01. 06. 2003
Dotaz: Tlak světla, obecně tlak elektromagnetického záření, je sice popsán, leckdo
přesto věří, že jde o "jedno-pólovou" sílu. Součet všech sil pro každý jev
ale musí být roven nule, souhlasíte? 1. Kde to lze nalistovat? 2. Pokud by to
zatím nebylo detailně řešeno, jaké je vaše řešení? 3. Kdo uvedený jev ve
svých teoriích zanedbal? (emanuel Smejkal)
Odpověď: Součet všech sil pro každý jev [raději: děj] ale musí být roven nule.
Souhlasíte?
Máte na mysli 3. Newtonův zákon (akce a reakce). Ano, pokud jde o sílu
jako popis interakce dvou hmot. A je to proto, aby se celková hybnost
systému neměnila. Neplatí to, pokud jde např. o setrvačné síly
(odstředivá, Coriolisova, Eulerova,...) protože ty nepopisují působení
těles, ale "zachraňují z nouze" to, že měříme souřadnice pro výpočty v
nevhodné vztažné soustavě (neinerciální), která nám občas "utíká pod
rukama). Pro působení hmoty a pole to ale rovněž může platit v tom
smyslu, že i pole (zde: světlo) má nejen energii, ale i hybnost a
dokonce i moment hybnosti.
Toto se řeší ve všech učebnicích elektrodynamiky, v kapitole o světelném
tlaku (který experimentálně ověřil už Lebeděv v r. 1901).
Kdo uvedený jev ve svých teoriích zanedbal?
Každý, kdo měřil jiné silové veličiny výrazně větší než tato, v
obvyklých podmínkách drobná síla. Ale jí vděčí např. komety za svůj ohon.
Termín jedno-pólová síla neznám.
Dotaz: Proč se vyskytují mrazíky v období tzv. "tří zmrzlých mužů" a ne jindy? (Vít Feldbabel)
Odpověď: Oni tihle "ledoví muži" patří k nejznámějším teplotním singularitám, ale
není pravda, že jindy se nevyskytují. Období v květnu, kdy se jedná o toto
jarní ochlazení, je dáno jednak "tvarem" cirkulace vzduchu nad severní
polokoulí a jednak i tím, že po zimě není půda ještě dostatečně prohřátá a
tudíž i chladný vzduch,
který do našich oblastí může v důsledku celkového uspořádání tlakových
útvarů proniknout, se neohřeje od zemského povrchu (téměř veškerý ohřev
vzduchu v atmosféře probíhá zprostředkovaně přes zemský povrch).
Obsahuje-li tento chladný vzduch navíc málo vody v jakékoliv fázi, pak je
prochlazování ještě účinnější (voda v atmosféře zvětšuje skleníkový efekt) a
může dojít k poklesu teploty pod 0° C. Obdobná situace ale může nastat i
během podzimu, kdy země začíná prochládat - Slunce nízko nad obzorem a
příkon sluneční energie během dne už nestačí krýt ztráty v důsledku
vyzařování během noci zvláště při jasné obloze a opět se v důsledku toho
mohou začít vyskytovat ráno přízemní mrazíky.
Dotaz: Potřebovala bych informace, kde lze zjistit těkavost jednotlivých látek (tlak
par při 20 st. C), nebo odpovídající těkavost za konkrétních podmínek.
Zajímají mě hlavně organické sloučeniny. Děkuji. (Blanka)
Odpověď: Milá Blanko, těkavost chemických látek najdete v podrobnějších chemických
tabulkách. Informace se dají nalézt také na internetu, není to ovšem úplně jednoduché,
protože v češtině zřejmě volně přístupná databáze obsahující tuto vlastnost neexistuje.
Můžete ovšem hledat na aglických stránkách. Např. na stránce
http://www.dep.state.pa.us/physicalproperties/ můžete poměrně jednoduše hledat
vlastnost (physical property) Vapor Pressure - tlak par. Předtím si ale na stránce musíte zjistit katalogové číslo
požadované chemikálie, protože vstupem do databáze je právě specifické číslo pro každou látku.
Budete tedy muset znát anglický název chemikálie, který je ovšem téměř vždy shodný s jejím latinským pojmenováním.
Aby toho nebylo málo, tak hodnota tlaku par je uváděna v torrech. Přepočet nezi torry a pascaly: 1 Torr = 133,322 Pa.
Dotaz: Kolik mechanické práce vykoná metr krychlový vzduchu stoupající z hloubky 20 m
vody. (Martin)
Odpověď: Můžeme řešit jako práci vztlakové síly, kterou ovšem koná voda ne
vzduch!!!(vzduch tuto práci získává jako kinetickou a potenciální
energii a při cestě ji částečně utrácí, když stoupá vzhůru:
W = vztlaková síla . dráha = 1000 kg . 9,81 N/kg . 20 m = přibližně
= 200000 J, nebo jako úbytek potenciální gravitační energie kubíku
vody, která byla na počátku nahoře a nakonec potopena do
dvacetimetrové hloubky: W = m.g.h = 1000 kg. 9,81 N/kg.20 m =
přibližně 200000 J.
Přesněji bychom ještě měli ubírat zvýšení potenciální gravitační
energie zvednutím kubíku vzduchu do výšky 20 m t.j.
1 kg . 9,81N/kg . 20 m = 200 J ale to je zanedbatelný prcek.
Dotaz: Mám dotaz ohledně sání vody. Je možné, abych mohl pomocí čerpadla umístěného
více než 10 metrů nad hladinou i s pomocí nalití vody do čerpadla, sát vodu?
(David Zaoral)
Odpověď: Není, pumpa totiž funguje tak, že vytváří prázdno, do kterého atmosferický
tlak nažene vodu. Nanejvýš ji dokáže vyhnat do těch zmíněných deseti
metrů, ale když pumpa nefunguje ideálně, tak ani to.
