Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«
132) Pumpa
12. 05. 2003
Dotaz: Mám dotaz ohledně sání vody. Je možné, abych mohl pomocí čerpadla umístěného
více než 10 metrů nad hladinou i s pomocí nalití vody do čerpadla, sát vodu?
(David Zaoral)
Odpověď: Není, pumpa totiž funguje tak, že vytváří prázdno, do kterého atmosferický
tlak nažene vodu. Nanejvýš ji dokáže vyhnat do těch zmíněných deseti
metrů, ale když pumpa nefunguje ideálně, tak ani to.
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jak reaguje lidský organismus na pokles
tlaku. (Jana Wernerová)
Odpověď: Asi nejpraktičtější informace o tom, co prakticky souvisí s poklesem tlaku
při výstupu do výšky, najdete v materiálech, resp. webových stránkách
pojednávajících o akutní horské nemoci, např.
http://www.hkvysehrad.cz/ahn.html ,
(ale i mnoha dalších, použijte hledače, případně hledejte Acute Mountain
Sickness, dojdete např. k
http://www.princeton.edu/~oa/safety/altitude.html
a mnoha jiným).
Dotaz: V jedné úloze jsem potřebovala použít hustotu kapalného kyslíku a v
žádných tabulkách jsem ji nenalezla. Můžete mi pomoci? (Aneta Petrová)
Odpověď: Milá Aneto,
hustota kapalného kyslíku se mění s teplotou i tlakem. Pro Vaši
orientaci například:
při teplotě 90,7 K je hustota kap. kyslíku 1 141 kg/m3
při 100,0 K ... 1 090 kg/m3
při 110,0 K ... 1 036 kg/m3
Pokud Vám tyto hodnoty nebudou stačit, dejte mi vědět, při jakém
tlaku a teplotě potřebujete znát hustotu kapalného kyslíku, nebo se
obraťte například na firmu Linde Technoplyn a.s., kde Vám odborníci jistě
rádi poradí.
Dotaz: Potřebovala bych vysvětlit vznik ultrafialového a infračerveného záření. (Karolína Melicharová)
Odpověď: Milá Karolíno,
je to vlastně jako vznik světla - jen trochu kratší nebo delší vlnová
délka. Nejobvyklejším zdrojem je dostatečně rozehřátý předmět; infrazářič
ani nemusí být tak rozpálený. Efektivnějším zdrojem jsou různé výbojky, kde
se vytváří jen mnohem užší část spektra. Nízkotlaké dávají poměrně ostré
čáry odpovídající přechodům elektronů mezi jednotlivými povolenými
hladinami (chcete-li UV, použijte třeba rozšířenou rtuťovou), vysokotlaké
dávají širší - pásové - spektrum, a mají větší účinnost. No a tu a tam může
vzniknout příslušné záření i jinde při "přeměně energie" - jako třeba při
některých chemických reakcích. Fluoreskující či fosforeskující látky zase
mohou měnit záření dopadající na ně s jistou vlnovou délkou na záření s
vlnovou délkou větší ("červenější").
