Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«
133) Výšková nemoc
12. 05. 2003
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jak reaguje lidský organismus na pokles
tlaku. (Jana Wernerová)
Odpověď: Asi nejpraktičtější informace o tom, co prakticky souvisí s poklesem tlaku
při výstupu do výšky, najdete v materiálech, resp. webových stránkách
pojednávajících o akutní horské nemoci, např.
http://www.hkvysehrad.cz/ahn.html ,
(ale i mnoha dalších, použijte hledače, případně hledejte Acute Mountain
Sickness, dojdete např. k
http://www.princeton.edu/~oa/safety/altitude.html
a mnoha jiným).
Dotaz: V jedné úloze jsem potřebovala použít hustotu kapalného kyslíku a v
žádných tabulkách jsem ji nenalezla. Můžete mi pomoci? (Aneta Petrová)
Odpověď: Milá Aneto,
hustota kapalného kyslíku se mění s teplotou i tlakem. Pro Vaši
orientaci například:
při teplotě 90,7 K je hustota kap. kyslíku 1 141 kg/m3
při 100,0 K ... 1 090 kg/m3
při 110,0 K ... 1 036 kg/m3
Pokud Vám tyto hodnoty nebudou stačit, dejte mi vědět, při jakém
tlaku a teplotě potřebujete znát hustotu kapalného kyslíku, nebo se
obraťte například na firmu Linde Technoplyn a.s., kde Vám odborníci jistě
rádi poradí.
Dotaz: Potřebovala bych vysvětlit vznik ultrafialového a infračerveného záření. (Karolína Melicharová)
Odpověď: Milá Karolíno,
je to vlastně jako vznik světla - jen trochu kratší nebo delší vlnová
délka. Nejobvyklejším zdrojem je dostatečně rozehřátý předmět; infrazářič
ani nemusí být tak rozpálený. Efektivnějším zdrojem jsou různé výbojky, kde
se vytváří jen mnohem užší část spektra. Nízkotlaké dávají poměrně ostré
čáry odpovídající přechodům elektronů mezi jednotlivými povolenými
hladinami (chcete-li UV, použijte třeba rozšířenou rtuťovou), vysokotlaké
dávají širší - pásové - spektrum, a mají větší účinnost. No a tu a tam může
vzniknout příslušné záření i jinde při "přeměně energie" - jako třeba při
některých chemických reakcích. Fluoreskující či fosforeskující látky zase
mohou měnit záření dopadající na ně s jistou vlnovou délkou na záření s
vlnovou délkou větší ("červenější").
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jak probíhá vzlet a přistání dopravního letadla z
fyzikálního hlediska? (Tomáš Kohout)
Odpověď: Standardní letadlo je zkonstruované tak, že při letu dostatečnou rychlostí
jeho křídla při vhodném úhlu mezi tětivou křídla a nabíhajícím vzduchem
vyvozují dostatečný vztlak pro to, aby se letadlo udrželo ve vzduchu.
Větší vztlak má "křivější" křídlo s větší plochou více vztyčené proti
nabíhajícímu vzduchu. Proto se letadlo rozjíždí s vysunutými vztlakovými
klapkami (zvětší plochu i zakřivení křídla), při dostatečné rychlosti
pilot zvedne nos letadla, čímž mají křídla větší úhel náběhu a celé
letadlo se vznese. Poté, co rychlost stoupne, je možné klapky zasunout a
podélným sklonem letadla a tahem motoru regulovat rychlost letu a
stoupání. Vydejte se na letiště a pozorujte, pak si doma nainstalujte
letový simulátor a cvičte to sám. Přistání probíhá obráceně - uberete
plyn, klesáte, vytáhnete klapky a podvozek, nad dráhou zastavíte
klesání tak, že zvětšíte úhel náběhu a s vytrácející se rychlosti
dosednete. Opět to chce cvičení.
