Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«
135) Hustota kapalného kyslíku
24. 04. 2003
Dotaz: V jedné úloze jsem potřebovala použít hustotu kapalného kyslíku a v
žádných tabulkách jsem ji nenalezla. Můžete mi pomoci? (Aneta Petrová)
Odpověď: Milá Aneto,
hustota kapalného kyslíku se mění s teplotou i tlakem. Pro Vaši
orientaci například:
při teplotě 90,7 K je hustota kap. kyslíku 1 141 kg/m3
při 100,0 K ... 1 090 kg/m3
při 110,0 K ... 1 036 kg/m3
Pokud Vám tyto hodnoty nebudou stačit, dejte mi vědět, při jakém
tlaku a teplotě potřebujete znát hustotu kapalného kyslíku, nebo se
obraťte například na firmu Linde Technoplyn a.s., kde Vám odborníci jistě
rádi poradí.
Dotaz: Potřebovala bych vysvětlit vznik ultrafialového a infračerveného záření. (Karolína Melicharová)
Odpověď: Milá Karolíno,
je to vlastně jako vznik světla - jen trochu kratší nebo delší vlnová
délka. Nejobvyklejším zdrojem je dostatečně rozehřátý předmět; infrazářič
ani nemusí být tak rozpálený. Efektivnějším zdrojem jsou různé výbojky, kde
se vytváří jen mnohem užší část spektra. Nízkotlaké dávají poměrně ostré
čáry odpovídající přechodům elektronů mezi jednotlivými povolenými
hladinami (chcete-li UV, použijte třeba rozšířenou rtuťovou), vysokotlaké
dávají širší - pásové - spektrum, a mají větší účinnost. No a tu a tam může
vzniknout příslušné záření i jinde při "přeměně energie" - jako třeba při
některých chemických reakcích. Fluoreskující či fosforeskující látky zase
mohou měnit záření dopadající na ně s jistou vlnovou délkou na záření s
vlnovou délkou větší ("červenější").
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jak probíhá vzlet a přistání dopravního letadla z
fyzikálního hlediska? (Tomáš Kohout)
Odpověď: Standardní letadlo je zkonstruované tak, že při letu dostatečnou rychlostí
jeho křídla při vhodném úhlu mezi tětivou křídla a nabíhajícím vzduchem
vyvozují dostatečný vztlak pro to, aby se letadlo udrželo ve vzduchu.
Větší vztlak má "křivější" křídlo s větší plochou více vztyčené proti
nabíhajícímu vzduchu. Proto se letadlo rozjíždí s vysunutými vztlakovými
klapkami (zvětší plochu i zakřivení křídla), při dostatečné rychlosti
pilot zvedne nos letadla, čímž mají křídla větší úhel náběhu a celé
letadlo se vznese. Poté, co rychlost stoupne, je možné klapky zasunout a
podélným sklonem letadla a tahem motoru regulovat rychlost letu a
stoupání. Vydejte se na letiště a pozorujte, pak si doma nainstalujte
letový simulátor a cvičte to sám. Přistání probíhá obráceně - uberete
plyn, klesáte, vytáhnete klapky a podvozek, nad dráhou zastavíte
klesání tak, že zvětšíte úhel náběhu a s vytrácející se rychlosti
dosednete. Opět to chce cvičení.
Dotaz: Co je to anomálie vody vím, ale nikde jsem nezjistila, které vlastnosti
částic vody nebo které vnitřní síly ji způsobují. (Milada Otradovcová)
Odpověď: Nejde o nějaké nové síly, ale o to, že voda, tedy H2O, má zvláště
příznivou strukturu pro tzv. vodíkové můstky.
Atom vodíku je sice pro chemickou vazbu jednomocný, ale - tak
trochu jako záletník - dokáže vedle toho navázat i vazbu další, zvanou
vodíkový můstek. Taková vazba je o hodně slabší než chemická, ale zase
mnohem silnější než obecná vzájemná přitažlivost molekul (van der
Waalsovy síly, daná tím, že i neutrální molekuly mají víceméně pevná a
těžká kladná jádra a kolem nich záporné obláčky, které se vzájemným
odpuzováním mohou přesunout nesymetricky, tím vytvořit z molekul
elektrické dipóly, a ty už na sebe silově působí). Fluor, prvek sousední
ke kyslíku, to vodíku také "toleruje", ale tam se to projeví tím, že
vedle jednoduchého fluorovodíku HF je velmi stabilní i dimer (HF)2.
Molekuly vody se naproti tomu vodíkovými můstky dynamicky spřádají do
jakýchsi "sítí", a proto je za normálních teplot voda kapalná, proto je
tolik různých struktur ledu apod.
Díky těmto "vnitřním propojením navíc", ne tak pevným, ale přesto
výrazným, má voda anomálií mnoho: "obrácená roztažnost" mezi 0°C a 4°C,
hustota ledu nižší než hustota kapaliny, klesání teploty tání ledu se
zvyšujícím se tlakem, výrazně větší měrné teplo i skupenská tepla tání i
varu než jiných kapalin apod. A především by měla být - podle své
molekulové hmotnosti 18 - za obvyklých podmínek plynem, stejně jako
fluorovodík, dvakrát těžší sulfan apod., a jak už bylo řečeno.
Dotaz: Jak zavisí změna počasí na atmosferickém tlaku? (Pelcova)
Odpověď: Odpověď na tuto otázku není
jednoduchá. Platí sice pravidlo, že při nízkém tlaku bývá obvykle oblačné
počasí často se srážkami a v oblastech vysokého tlaku spíše malá oblačnost
a beze srážek. Toto u anticyklon ale neplatí v chladné části roku, kdy se
může vyskytovat nízká oblačnost a někdy i srážky ve tvaru mrholení. Ani
změna tlaku vzduchu nemá přímou souvislost s počasím. Lze říci, že při
stoupajícím tlaku bude tendence ke zlepšování počasí, při klesajícím
naopak. Jinak je počasí dáno vlastnostmi vzduchových hmot, přechody
atmosférických front a složitými dynamickými procesy, které v atmosféře
probíhají a které nemusí mít přímou souvislost s hodnotou tlaku vzduchu.