Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«
141) Entalpie
25. 02. 2003
Dotaz: Dočetla jsem se, že energie potřebná k rozkladu vody na kyslík a vodík je
241,9 kJ/mol, ale našla jsem i jiné hodnoty. Ráda bych věděla, zda je tato
hodnota spávná a které aktivity člověka by tomu energeticky odpovídaly. (Jindřiška Drozenová)
Odpověď: V tabulkách lze najít "slučovací teplo", tedy entalpii*/
vztaženou na 1 mol látky za pokojové teploty (298,15 K) a
atmosférického tlaku (101 325 Pa), pro nejrůznější látky -
pozor ovšem na jejich stav, případně krystalovou modifikaci
apod. Tak kapalná voda má slučovací teplo -285,830 kJ/mol,
vodní pára téže teploty jiné, totiž -241,826 kJ/mol. Rozdíl
mezi nimi připadá na výparné teplo, které musíme dodat kapalné
vodě, aby se proměnila v páru téže teploty. Pro srovnání: uvádí
se, že při spánku, trvajícím 1 hodinu vydají ženy 280 kJ, muži
310 kJ.
Mimochodem právě velmi vysoké výparné teplo vody a její
velká tepelná kapacita jsou odpovědné za to, že acetylenový
plamen je teplejší než plamen etanový, i když má etam větší
výhřevnost; při shoření 1 molu obou plynů vznikne z etanu
(C2H6) mnohem víc vody než z acetylenu (C2H2).
*/ Pokud nevíte, co je to entalpie, tak zcela laicky: V
systému s neproměnným objemem V (autokláv) zvyšuje dodané teplo
vnitřní energii U, v systému s neproměnným tlakem p (otevřená
zkumavka) zvyšuje dodané teplo entalpii H. Platí
H=U+pV .
Dotaz: Můžete pomoci rozlousknout náš spor o to, "čím" vzniká viditelná čára za
vysoko letícím letadlem (dejme tomu 8000 - 10000 m)? Jedni tvrdí, že
turbulencemi (konce křídel, směrovka, motory apod.) druzí, že je to kondenzací
spalin motorů za nízkých teplot ve velké výšče. (Daniel Selucký)
Odpověď: Milý Danieli, podle mého nejlepšího vědomí a svědomí to je díky spalinám a speciálně
obsahu vody v nich. Turbulenci od konců křídel jsem nikdy na vlastní oči
neviděl, ale je slyšet od přeletávajících letadel např. v Přední Kopanině,
turbulence a horký vzduch za motory jsou vidět, když člověk sedí za
křídlem a chce si něco z okénka vyfotit - pohled je pěkně rozostřený,
nízké tlaky nad křídly při razentních obratech stíhaček při leteckých
dnech jsou při vhodném počasí (vlhkosti) vidět jako obláčky, které se na
chvilinku nad křídlem objeví...
Dotaz: Zajímalo by mě, jak funguje úniková rychlost. Jde mi konkrétně o to, zda
pokud by například byl Měsíc se Zemí propojen žebříkem, bylo možné na něj
vylézt bez překonání únikové rychlosti Země a pokud ne, proč?
(Miroslav Kravec)
Odpověď: Úniková rychlost V znamená jednoduše toto: nabyde-li těleso únikovou
rychlost V směrem šikmo od Země, pak tato rychlost sama od sebe stačí k
tomu, aby už těleso "nespadlo zpátky", ale - při první únikové rychlosti a
směru rovnoběžným s povrchem Země - obíhalo kolem Země, při druhé rychlosti
se pak vzdálilo principiálně libovolně daleko od Země, tj. vymanilo se z
jejího vlivu. (Tady samozřejmě neuvažujeme, že je tu taky Slunce, v jehož
silovém poli těleso pořád zůstává, nebude-li jeho rychlost větší než
úniková rychlost od Slunce apod.) To "sama od sebe" znamená, že se těleso
pohybuje dál jen setrvačností, bez nějakých dalších sil typu motoru.
Únikové rychlosti pochopitelně klesají se vzdáleností od Země (resp. Slunce
apod.).
Když ovšem lezete, třebas libovolně pomalu, po žebříku na Měsíc (a
nemáte závrať a máte pořád co dýchat a neroztrhá vám tělo vnitřní přetlak
jedné atmosféry proti té prázdnotě nahoře atd.), tak tam dolezete taky. To
se ovšem nepohybujete setrvačností, ale pořád se "odstrkujete" od žebříku,
tedy stále působí síla (vašich svalů), která vás prostřednictvím žebříku
odstrkuje od Země.
Dotaz: Jaký je tlak zkapalněného propan-butanu v poměru 20:80 a 30:70 za teploty
0°C a 20°C? (Petr Hubatka)
Odpověď: Tlak par propanu.........770 kPa při 20°C
Tlak par butanu..........215 kPa při 21°C
Hodnoty odpovídají ideálnímu stavu plynu.
Směs plynu (20% propan, 80% butan) tlak par okolo 315 kPa při 20°C.
Směs plynů (30% propan, 70% butan) tlak par okolo 400 kPa při 20°C.
Tyto hodnoty jsou přibližné, opět se jedná o idelní stav plynu. V reálu je
nutné brát v úvahu, že směs plynů obsahuje jiné příměsi, které mají vliv
na fyzikální vlastnosti reálné směsi.
Použitá literatura: firemní materiály společnosti Český plyn k.s.,
bezpečnostní listy propanu a butanu dle příslušných ČSN.
Dotaz:
1) Slyšel jsem, že jako ochrana proti poškození venkovního bazénu
zmrznutím vody v něm stačí umístit PET láhve na hladinu tak, aby byly
potopeny asi z jedné třetiny. Nezpůsobí eventuální zmrznutí vody u dna škodu?
2) Proč se po vyprání některých textilií tyto po oschnutí "srazí"?
3) Dalo by se nějak zdůvodnit, proč zrovna zvuk je vlnění podélné?
(Marek Vejsada)
Odpověď: Milý pane,
tohle je pokus o stručnou odpověď, 1) Nemám praktické zkušenosti se
sypáním PET lahví na hladinu bazénu, ale
odhadl bych, že zafungují jako koberec, který brzdí ochlazování vody a
tedy její zamrzání. Současně odhaduji, že pokud udeří takové mrazy a na
tak dlouho, že voda i pod láhvemi zamrzne do dostatečné hloubky, může
napáchat značné škody.
2) Protože ona změna délky je vlastností vláken resp. jejich materiálů.
Experti přes polymery by uměli lépe vysvětlit, co udělá s nějak
propletenými dlouhými molekulami to, že se namočí pak zase usuší.
3) Zvuková vlna může být v pevné látce i příčná, protože zde částice
mají i smykové vazby.
V kapalinách a plynech, kde smykové síly chybí se může energie
předávat mezi částicemi jen tlakovými silami, proto se přenese jen
rozruch probíhající ve směru šíření vlny.
