Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«
145) Proč je zvuk podélné vlnění?
16. 01. 2003
Dotaz:
1) Slyšel jsem, že jako ochrana proti poškození venkovního bazénu
zmrznutím vody v něm stačí umístit PET láhve na hladinu tak, aby byly
potopeny asi z jedné třetiny. Nezpůsobí eventuální zmrznutí vody u dna škodu?
2) Proč se po vyprání některých textilií tyto po oschnutí "srazí"?
3) Dalo by se nějak zdůvodnit, proč zrovna zvuk je vlnění podélné?
(Marek Vejsada)
Odpověď: Milý pane,
tohle je pokus o stručnou odpověď, 1) Nemám praktické zkušenosti se
sypáním PET lahví na hladinu bazénu, ale
odhadl bych, že zafungují jako koberec, který brzdí ochlazování vody a
tedy její zamrzání. Současně odhaduji, že pokud udeří takové mrazy a na
tak dlouho, že voda i pod láhvemi zamrzne do dostatečné hloubky, může
napáchat značné škody.
2) Protože ona změna délky je vlastností vláken resp. jejich materiálů.
Experti přes polymery by uměli lépe vysvětlit, co udělá s nějak
propletenými dlouhými molekulami to, že se namočí pak zase usuší.
3) Zvuková vlna může být v pevné látce i příčná, protože zde částice
mají i smykové vazby.
V kapalinách a plynech, kde smykové síly chybí se může energie
předávat mezi částicemi jen tlakovými silami, proto se přenese jen
rozruch probíhající ve směru šíření vlny.
Dotaz: Zajímalo by mě, jakým způsobem se dá vypočítat kinetická energie
pístu ve vzduchovce, pokud známe napínací sílu pružiny. Dále předpokládejme,
že vše je dokonale vzduchově utěsněno. Předá píst tu samou kinetickou energii
okolnímu vzduchu ve válci, kdy jeho stlačením dojde k předání energie
diabolce, která je následně vystřelena? (Štěpán)
Odpověď: Milý kolego,
domnívám se, že vzduchovka pracuje tak, že nejprve se "natáhne", tj. v
nějakém prostoru vytvoří přetlak, který se spouští uvolní a žene potom brok
před sebou. Děj je pak možno pokládat za adiabatickou expanzi plynu (viz.
úloha 15, kap.2: Fahnrich, Havránek, Slavínska: Příklady
z mechaniky).
Dotaz: Mám banální otázku. Jak působí síly ve spalovacím motoru na píst.
Dále chci znát přesné znění Pascalového zákona při výbuchu v uzavřeném
prostoru. Působí všechny síly při výbuchu všemi směry? (Vítězslav Buzek)
Odpověď: Pascalův zákon popisuje statické rozložení tlaku plynu a nelze ho
proto na uvedený děj použít. Rozložení tlaku při "výbuchu" je časově
i místně proměnné a žádný Pascalův zákon pro tento případ neexistuje.
Jak jsou rozloženy tlakové síly na jednotlivé elementy pístu a jaký
je jejich časový průběh je ryze technický problém a asi jeho řešení
bude z velké části empirické.
Dotaz: Tímto bych Vás chtěl požádat o odpověď na otázky s doložením příslušných vztahů:
a)jaký vliv má složení spalin na komínový tah
b)jaký vliv má teplota spalin na komínový tah
c)vliv délky komína na komínový tah
d)vliv průměru komína na komínový tah.
(Petr Fürst)
Odpověď: Milý Petře, Váš dotaz je příliš obecný, proto i odpověď je v obecné rovině. U komínových těles obecně platí:
a) složení spalin má na komínový tah zanedbatelný vliv (předpokládají se spaliny z fosilních paliv)
b) teplota spalin společně s výškou (délkou průduchu) komína mají na komínový tah rozhodujíc vliv
c) dtto b)
d) průřez komína (kruhový, čtvercový apod.) se stanovuje s ohledem na velikost (výkon) zdroje, tj. na množství spalin a přebytek vzduchu. Poddimenzovaný průřez může mít negativní vliv na komínový tah
Z dotazu není jasné o jaký zdroj se jedná (výkon, palivo) ani o typ topeniště, tj. přirozený tah, přetlakové topeniště, kotel s kouřovým ventilátorem nebo „turbo“ kotel. Druh paliva určuje provedení komína (např. kyselinovzdorná vložka apod.).
Problematiku navrhování komínů řeší ČSN 73 4201 se zapracovanými novelami. Je rovněž k dispozici komentované vydání.
Většina výrobců kotlů uvádí ve svých projektových podkladech i způsob výpočtu průřezu komína a požadavky na komínové těleso (např. Viadrus apod.).
Výrobci keramických komínových vložek mají rovněž k dispozici poměrně obsáhlou firemní literaturu (např. Schiedel)
Pokud potřebujete vyřešit konkrétní problémy s komínovým tahem, je nutné poskytnout více konkrétních informací, minimálně
výkon kotle, údaje o palivu, průřez komínového tělesa (pokud již existuje.)
Dotaz: Potřebovala bych znát: princip ledničky a dělání vajíček ve vysoké nadmořské
výšce. (Hronková Ilona)
Odpověď: Milá Ilono,
lednička je tepelný stroj, který využívá cyklické
stlačování a rozpínání plynu. Čím více plyn stlačíme, tím více se zahřeje
a předá více tepla do okolí. Při rozpínání do původního stavu se naopak
ochladí. Stlačování plynu probíhá mimo skříň ledničky a rozpínání uvnitř.
Když si sáhnete na zadní stěnu ledničky, je tam trubička v mřížce,
která pěkně hřeje. Aby lednička dobře chladila, nesmí stlačený plyn zůstat
horký. Proto zadní část ledničky nezakrýváme, abychom umožnili
ochlazování mřížky proudícím vzduchem.
Části ledničky: 1. kompresor - pumpa, která stlačuje
chladící látku, ta se přitom ohřívá. 2. kondenzátor - potrubí, kde se
zahřáté chladivo okolním vzduchem ochlazuje a zkapalňuje. 3. úzká trubička
- škrtí proud chladiva deroucího se pod tlakem z kondenzátoru do
výparníku. 4. výparník - je potrubí, v němž chladivo vře, rozpíná se a
ochlazuje. Toto potrubí je omotané kolem krabice, ve které je v ledničce
nejvíce zima.
Dříve se používaly v ledničkách jako chladivo freony, ty ale poškozují
ozónovou vrstvu kolem Země, proto se dnes již nepoužívají. Pro teploty
chlazení v rozmezí -25°C až 5°C se používají speciální plyny. Ty při
rozpínání ve výparníku (při teplotě asi -25°C) vřou a při stlačování v
kondenzátoru (při teplotě asi 55°C) zkapalňují.
Zajímavost: První lednička byla zhotovena v roce 1834.
Nevím, co přesně myslíte děláním vajíček ve velké nadmořské výšce.
Ve velké nadmořské výšce je nižší tlak vzduchu a při něm voda vře při
nižší teplotě než je 100°C. Proto tam vajíčka začnou vařit rychleji než doma {za
normálního atmosférického tlaku}. Ale protože vařící voda má nižší teplotu, musíme vajíčka vařit déle.
