Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«
148) Komínový tah
06. 01. 2003
Dotaz: Tímto bych Vás chtěl požádat o odpověď na otázky s doložením příslušných vztahů:
a)jaký vliv má složení spalin na komínový tah
b)jaký vliv má teplota spalin na komínový tah
c)vliv délky komína na komínový tah
d)vliv průměru komína na komínový tah.
(Petr Fürst)
Odpověď: Milý Petře, Váš dotaz je příliš obecný, proto i odpověď je v obecné rovině. U komínových těles obecně platí:
a) složení spalin má na komínový tah zanedbatelný vliv (předpokládají se spaliny z fosilních paliv)
b) teplota spalin společně s výškou (délkou průduchu) komína mají na komínový tah rozhodujíc vliv
c) dtto b)
d) průřez komína (kruhový, čtvercový apod.) se stanovuje s ohledem na velikost (výkon) zdroje, tj. na množství spalin a přebytek vzduchu. Poddimenzovaný průřez může mít negativní vliv na komínový tah
Z dotazu není jasné o jaký zdroj se jedná (výkon, palivo) ani o typ topeniště, tj. přirozený tah, přetlakové topeniště, kotel s kouřovým ventilátorem nebo „turbo“ kotel. Druh paliva určuje provedení komína (např. kyselinovzdorná vložka apod.).
Problematiku navrhování komínů řeší ČSN 73 4201 se zapracovanými novelami. Je rovněž k dispozici komentované vydání.
Většina výrobců kotlů uvádí ve svých projektových podkladech i způsob výpočtu průřezu komína a požadavky na komínové těleso (např. Viadrus apod.).
Výrobci keramických komínových vložek mají rovněž k dispozici poměrně obsáhlou firemní literaturu (např. Schiedel)
Pokud potřebujete vyřešit konkrétní problémy s komínovým tahem, je nutné poskytnout více konkrétních informací, minimálně
výkon kotle, údaje o palivu, průřez komínového tělesa (pokud již existuje.)
Dotaz: Potřebovala bych znát: princip ledničky a dělání vajíček ve vysoké nadmořské
výšce. (Hronková Ilona)
Odpověď: Milá Ilono,
lednička je tepelný stroj, který využívá cyklické
stlačování a rozpínání plynu. Čím více plyn stlačíme, tím více se zahřeje
a předá více tepla do okolí. Při rozpínání do původního stavu se naopak
ochladí. Stlačování plynu probíhá mimo skříň ledničky a rozpínání uvnitř.
Když si sáhnete na zadní stěnu ledničky, je tam trubička v mřížce,
která pěkně hřeje. Aby lednička dobře chladila, nesmí stlačený plyn zůstat
horký. Proto zadní část ledničky nezakrýváme, abychom umožnili
ochlazování mřížky proudícím vzduchem.
Části ledničky: 1. kompresor - pumpa, která stlačuje
chladící látku, ta se přitom ohřívá. 2. kondenzátor - potrubí, kde se
zahřáté chladivo okolním vzduchem ochlazuje a zkapalňuje. 3. úzká trubička
- škrtí proud chladiva deroucího se pod tlakem z kondenzátoru do
výparníku. 4. výparník - je potrubí, v němž chladivo vře, rozpíná se a
ochlazuje. Toto potrubí je omotané kolem krabice, ve které je v ledničce
nejvíce zima.
Dříve se používaly v ledničkách jako chladivo freony, ty ale poškozují
ozónovou vrstvu kolem Země, proto se dnes již nepoužívají. Pro teploty
chlazení v rozmezí -25°C až 5°C se používají speciální plyny. Ty při
rozpínání ve výparníku (při teplotě asi -25°C) vřou a při stlačování v
kondenzátoru (při teplotě asi 55°C) zkapalňují.
Zajímavost: První lednička byla zhotovena v roce 1834.
Nevím, co přesně myslíte děláním vajíček ve velké nadmořské výšce.
Ve velké nadmořské výšce je nižší tlak vzduchu a při něm voda vře při
nižší teplotě než je 100°C. Proto tam vajíčka začnou vařit rychleji než doma {za
normálního atmosférického tlaku}. Ale protože vařící voda má nižší teplotu, musíme vajíčka vařit déle.
Dotaz: Může být rychlost plachetnice vyšší, než je rychlost větru, který ji pohání? Neuvažujeme situaci kdy pluje po proudu.
(Martin)
Odpověď: Odpověď je principielně ANO. Při surfování to můžeme dobře pozorovat. Příklad: plachetnice pluje na východ s plachtou natočenou severovýchodním směrem, kolmo na severozápadní vítr. Při rychlosti plachetnice 10 m/s couvá plachta před větrem rychlostí 10/odmocnina ze dvou, tj asi 7 m/s. Fouká-li vítr rychlostí např. 8 m/s ještě pořád do lodi tlačí.
Rychlost lodi W může být větší než rychlost V větru. V nejjednoduším
přiblížení, neuvažujeme ani situaci, kdy loď není kolmo k vodě, ani
jevy z mechaniky kontinua při obtékání tělesa (tam, kde je těsně u tělesa
rychlost obtékající tekutiny největší, tam je nejmenší tlak), ani roli
odporu vody (která je samozřejmě značná). Snad by to šlo ukázat
takto: Předpokládejme, že loď má mohutný kýl, třeba desku "napodél". Na loď
působí odpor vody F1 při pohybu "podél" (ten budeme doufat, že je malý,
deska "hladce prořezává" vodu) a jiný odpor F2, mnohem větší, při pobyhu
"nabok" (deska před sebou hrne vodu). Dále na loď působí vítr; zjednodušme
jeho působení na to, že "tlačí na loď ve svém směru" (tedy žádné sání při
obtékání tam, kde je vysoká rychlost apod.). Vítr nepůsobí jen tehdy, je-li
loď vůči vzduchu v klidu. Ovšem pokud by F1 byl zanedbatelný a F2 naopak
tak velký, že by prakticky znamenal vazbu lodi na pohyb jen kupředu, pak by
při úhlu fí mezi směrem větru a směrem "podél lodi" nepůsobila síla od
větru na loď jen tehdy, kdyby byla složka rychlosti lodi do směru pohybu
vzduchu právě rovna rychlosti větru. Celá rychlost lodi W by tedy musela
být větší, než je rychlost větru V, aby pro rovnost složky platilo V=W.cos
fí.
Dotaz: Jak vypočítám, jak daleko dopadne vůz, který se rychlostí v "odrazí" od rampy pod úhlem alfa. Chtěl bych počítat se všemy reálnými podmínkami, jako je odpor vzduch atd. Stačilo by nastínit princip výpočtu.
(Radek)
Odpověď: Milý kolego, v prvním přiblížení to pojmete jako šikmý vrh. Posléze k tomu budete chtít přidat aerodynamiku, což nejlépe zvládnete tak, že si vezmete modýlek auta, budete ho ofoukávat v tunelu a měřit nejen jeho odpor, ale také vztlak. To asi nejlíp umí lidé ve VZLU v Letňanech. Zjištěná data zahrnete do výpočtu asi nejsnáze numericky. Potom byste se měl přesvědčit, že to funguje a že váš výpočet je realistický, což znamená s tím autem skutečně skákat a měřit jeho pohyb. To by s několika vhodnými kamerami, pomalovaným autem a správně naranžovaným pozadím neměl být problém. Pak už by váš program měl být schopen i snadno spočítat vlivy větru atd. a mohl byste ho prodat filmařům v Hollywoodu na návrh kasdérských scén.
Dotaz: Byl naměřen hydrostatický tlak ponorkou
Batyskaf v hloubce 11034m? Jaká je jeho hodnota? (Petra Molová)
Odpověď: Milá Petro, hodnota hydrostatického tlaku v dané hloubce je přibližně 1,1.108 Pa.
Hloubka moře se nejčasteji měří ultrazvukem nebo měřením tlaku vody a
právě posledně jmenovaný je s největší pravděpodobností princip, jakým
změřil velikost tlaku v 11 km i Batyskaf. Přesné technické detaily
nevím.
Pro Vaši představu "různosti" tlaků: střed Slunce - 2.1016Pa, jehlový podpatek na podlahu - 1.106Pa,
střed Země - 4.1011Pa, normální krevní tlak - 1,6.104Pa,
největší tlak vyvinut v lab.- 1,5.1010Pa, největší vakuum vyvinuté
v lab. - 10-12Pa.
