Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«
152) Hydrostatický tlak
05. 11. 2002
Dotaz: Byl naměřen hydrostatický tlak ponorkou
Batyskaf v hloubce 11034m? Jaká je jeho hodnota? (Petra Molová)
Odpověď: Milá Petro, hodnota hydrostatického tlaku v dané hloubce je přibližně 1,1.108 Pa.
Hloubka moře se nejčasteji měří ultrazvukem nebo měřením tlaku vody a
právě posledně jmenovaný je s největší pravděpodobností princip, jakým
změřil velikost tlaku v 11 km i Batyskaf. Přesné technické detaily
nevím.
Pro Vaši představu "různosti" tlaků: střed Slunce - 2.1016Pa, jehlový podpatek na podlahu - 1.106Pa,
střed Země - 4.1011Pa, normální krevní tlak - 1,6.104Pa,
největší tlak vyvinut v lab.- 1,5.1010Pa, největší vakuum vyvinuté
v lab. - 10-12Pa.
Dotaz: Na jakém principu funguje ukazatel rychlosti v letadle, tj. na základě čeho (vzdáleností, otáček, ...) ukazuje ručička tachometru správnou okamžitou rychlost? (Jiří Janda)
Odpověď: Klasický ukazatel je napojen na tzv. Pitotovu trubici a ukazuje
relativní rychlost letadla vůči okolnímu vzduchu.
(Samozřejmě že v případě větru to není rychlost vůči
Zemi, ale zato je to to podstatné pro sílu, která letadlo
nese.) Pitotova trubice je vlastně manometr ukazující rozdíl
tlaků na dvou koncích trubice - jeden vyúsťuje na špici
letadla tak, že ústí je v rovině kolmé ke směru letu,
druhé ústí je "tečné" - v rovině, která obsahuje
směr letu letadla. Podrobnější fyzikální výklad si najdete
v každé učebnici fyziky v partii o aerodynamice nebo
hydrodynamice.
Moderní ukazatele měří polohu a rychlost letadla elektronicky
- přijímá se signál pozemských radiolokačních stanic resp.
se vysílá signál vlastní a měří se signál odražený.
Jeho frekvence je vlivem Dopplerova jevu posunuta v závislosti
na vzájemné rychlosti letadla a odrážejícího objektu. Za
zmínku stojí, že moderní navigační systémy už musejí
používat při výpočtu teorii relativity, aby měření
rychlosti a zjištění polohy letadle bylo po delším letu tak
přesné, jak vyžaduje bezpečnost provozu.
Dotaz: Mám určitý objekt (např. dutou kouli), ve které je tlak p1
(např. p1=1 atmosféra). Tento objekt nechť se nachází ve
vesmíru. A v určitém čase "otevřeme" (za nějakou dobu)
otvor v tomto tělese tak, aby se mohly vyrovnat tlaky.
Mohli byste mi uvést rovnici pomocí které se řídí takovéto
proudění? Zajímalo by mě, jak tuhá musí být konstrukce,
aby to vydržela? (dotaz je částečně inspirován filmem Vetřelci :-) (Petr Novak)
Odpověď: Pane kolego, mít těleso, které snese přetlak jedné
atmosféry s náležitým otvorem je triviálíi, vyprázdněte
standardní PET láhev a máte to. V počátečních fázích po
otevření půjde o proudění plynu z místa s počátečním
tlakem do vakua, platí na to sice standardní hydodynamické
rovnice, ale v detailech to bude asi velmi složité, protože
půjde o velmi nestacionární děj, bude hrát roli detailní
aerodynamika toho otvoru, velmi pravděpodobně se tam objeví
turbulence atd. Možná je to situace připomínající
výstřel, kdy se plyny derou z hlavně. Až tlak poklesne, pak
to přejde na problém difúze, který zase umějí vakuoví
experti. Tedy jinak řečeno, Vaše otázka není ani tak na
jednoduchou odpověď, ale na zevrubné studie. Možná byste
mohl zkusit poslat mail do NASA a zeptat se, jestli mají
detailní studie dehermetizace ISS po nárazu meteoritu atd.
Dotaz: Prosím mohli by jste mi blíže objasnit pojem obloukový výboj. Vím, že se jedná o sváření elektrickým proudem,ale nic bižšího o tom nevím.Zajímalo by mě na jakém principu pracuje. Kdo tento postup objevil a zavedl do praxe.Také by mě zajímalo další praktické využití obloukového výboje,jeho přednosti popřípadě jeho závady.
(Lucie Píšová)
Odpověď: Obloukový
výboj je typ samostatného výboje v plynech, který může
vzniknout v širokém oboru tlaků. Nejznámější je jeho
využití v obloukových lampách, kde tento výboj vzniká ve
vzduchu za atmosférického tlaku mezi dvojicí uhlíkových
elektrod. Nejdříve se elektrody musí dotknout a zahřát
joulovým teplem na dostatečně vysokou teplotu. Po jejich
oddálení výboj trvale hoří při relativně nízkém napětí
na elektrodách (20 - 50V).
ento typ výboje dříve sloužil jako intenzivní zdroj
světla ve velkých promítacích přístrojích a ve
světlometech. Dnes se pro tyto účely používají vysokotlaké
výbojky plněné xenonem. Obloukový výboj se nejčastěji
používá při bloukovém sváření kovů. Další informace se
můžete dočíst např. na stránkách: http://kdf-ls.karlov.mff.cuni.cz/skripta/75.html, http://zivly.koniklec.cz/kon_luft/vzduch_latka.htm, ...
Dotaz: Jaký je vzorec pro výpočet ustálené rychlosti padajícího tělesa volným pádem? (Iva Hyťhová)
Odpověď: Tíhová
síla mínus vztlak = brzdící síla (Stokesova nebo Newtonova)
mg - V r g = 6
p e r v ( e je
dynamická viskozita tekutiny, r polomer kulicky, když padá
koule, v ustalená rychlost. Když padá teleso jiného tvaru,
tak je místo r konstanta, která závisí i na orientaci telesa
pri letu. V r g je vztlaková síla. Tento vztah je
použitelný pri malých rychlostech s laminárním
obtékáním. Pro bežné rychlosti je možné pro odporovou
sílu brát Newtonuv zákon odporu 0,5. C.S.r.v2.
C je opet odporový soucinitel daný tvarem a orientací
rychlosti vuci tekutine. Napr. pro dutou polokouli oblou
cástí vpred cca 0,4 pro dutou cástí dopredu 1,4. ro je
hustota tekutiny, v ustalená rychlost mg - V r g =
0,5. C.S .r.v2
