Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«
157) Princip chladničky
01. 10. 2002
Dotaz: 1. Chtěl bych vás požádat o zjednodušené vysvětlení fukce ledničky (co se kdy děje s médiem, které se k chlazení používá ).
2. Proč opisuje duha kružnici (pokud je to tedy přesná kružnice)?
3. Na jekém principu funguje obyčejný komín, který táhne i když se pod ním netopí.
(Jiří Salfický)
Odpověď: Milý
Jirí, chladnicka je tepelný stroj, který využívá
cyklické stlacování a rozpínání plynu. Cím více plyn
stlacíme, tím více se zahreje a predá více tepla do
okolí. Pri rozpínání do puvodního stavu se naopak
ochladí. Stlacování plynu probíhá mimo skrín lednicky a
rozpínání uvnitr. Když si sáhnete na zadní stenu
chladnicky, je tam trubicka v mrížce, která pekne hreje.
Aby chladnicka dobre chladila, nesmí stlacený plyn zustat
horký. Proto zadní cást chladnicky nezakrýváme, abychom
umožnili ochlazování mrížky proudícím vzduchem.
Cásti chladnicky (obrázek dodám): 1. kompresor -
pumpa, která stlacuje chladící látku, ta se pritom
ohrívá. 2. kondenzátor - potrubí, kde se zahráté
chladivo okolním vzduchem ochlazuje a zkapalnuje. 3. úzká
trubicka - škrtí proud chladiva deroucího se pod tlakem
z kondenzátoru do výparníku. 4. výparník - je
potrubí, v nemž chladivo vre, rozpíná se a ochlazuje. Toto
potrubí je omotané kolem krabice, ve které je v lednicce
nejvíce zima.
Dríve se používaly v chladnickách jako chladivo freony, ty
ale poškozují ozonovou vrstvu kolem Zeme, proto se dnes již
nepoužívají. Pro teploty chlazení v rozmezí -25°C až 5°C
se používají speciální plyny. Ty pri rozpínání ve
výparníku (pri teplote asi -25°C) vrou a pri stlacování
v kondenzátoru (pri teplote asi 55°C) zkapalnují. Zajímavost: První chladnicka byla zhotovena v roce
1834.
Na další dva dotazy
naleznete odpoved níže ve starších dotazech Odpovedny.
Dotaz: Proč jsou fyzikální veličiny označovány písmeny, která neodpovídají názvům např.rychlost v, čas t, síla F, tlak p apod.?
(Zlatu±e Janovská)
Odpověď: Milá Zlatuše, zkratky fyzikálních velicin pocházejí z
anglictiny, rychlost - velocity - v, cas - time - t, síla
- force - F, tlak - pressure - p, hmotnost - mass - m, zrychlení
- acceleration - a, atd. Pokud Vám budou vrtat hlavou
další zkratky, dejte nám vedet.
Dotaz: Prozraďte mi prosím, jestli v pneumatice stoupne tlak po nasazení na auto. (David Kiršner)
Odpověď: Experimentálne
jsem to nezkoumal, ale rekl bych, že po prostém nasazení,
když je auto ješte na zvedáku, nevidím, proc by se tlak
mel zvýšit. Když si auto na pneumatiku sedne, pak je
nejakým zpusobem deformována a tlak se v ní muže o trochu
zvýšit. Závisí na konstrukci pneumatiky, o kolik. Když pak
auto pojede, pneumatiky i vzduch se zahrívají a tlak vzroste.
Dotaz: Jaký vliv má terestrická refrakce na průběh paprsku např. mezi dvěma značně vzdálenými horami o stejné nadmořské výšce mezi nimiž je volný prostor? Zakřivením země probíhá paprsek z řidšího prostředí do hustšího a opět do řidšího!
(Václav Šustr)
Odpověď: Myslím, že uvažujete zcela správně. Optické vlastnosti
vzduchu - index lomu - samozřejmě závisejí na teplotě a
tlaku, které ovlivňují jeho hustotu. Při řešení tvaru
dráhy by jistě bylo výhodné i pro odhad, i pro přesnější
vytvoření modelu využít Fermatova principu - světlo se mezi
dvěma danými body šíří po takové trajektorii, aby ji
proběhlo za nejkratší dobu. Bylo by zajímavé o tom
konsultovat geodety, kteří asi nejspíš s tím přijdou do
styku ve své praxi.
Dotaz: Co to je kapilární elevace, Franck-Herzův pokus, Millicanův pokus a akcelerace.
(Vladka Haragova)
Odpověď: 1.
Kapilární elevace - Kapilarita je jev, který vzniká
v kapilárách (tenkých trubičkách) jako důsledek zakřivení
povrchu kapalin a vzniku kapilárního tlaku. U kapalin, které
smáčejí stěny kapiláry vzniká s dutým povrchem výslednice
směrem ven z kapaliny. To má za následek, že v kapiláře
vystoupí kapalina do takové výšky h, až
hydrostatický tlak sloupce h vyrovná kapilární tlak
- jde o kapilární elevaci. Pro vypuklý povrch a
nesmáčející kapalinu směřuje výslednice dovnitř kapaliny,
takže sloupec se sníží o h - kapilární deprese.
Podívejte se na obrázek.
2.Millikan
v roce 1909 přímou metodou změřil velikost elementárního
náboje (e = 1,602 . 10-19 C). Určil ji porovnáním
sil, kterými působí elektrostatické a gravitační pole na
malá nabitá tělíska. Mezi desky kondenzátoru byly
vstřikovány olejové kapičky a mikroskopem sledován jejich
vertikální pohyb v přítomnosti elektrického pole a bez
něho. Uspořádání pokusu můžete vidět na obrázku. 3.Franck-Hertzův pokus (1914)
- myšlenka jejich pokusu spočívá v tom, že atomy
zředěného plynu se ostřelují elektrony s rychlostmi 105
m.s-1. Při tom dochází k pružným nebo nepružným
srážkám s atomy plynu. Z jejich pokusu vyplynulo, že při
rychlostech elektronů menších než kritická rychlost
dochází k pružným srážkám s atomy plynu. Elektron
neodevzdá atomu svoji energii, ale odrazí se od něho (změní
se jen směr jeho rychlosti). Pokud elektrony dosáhnou jisté
kritické rychlosti (různé pro různé látky), nastane
srážka nepružná. Elektron odevzdá svoji energii atomu,
který přitom přejde do jiného stacionárního stavu s
vyšší energií. Atom tedy buď vůbec nepřijímá energii
(pružná srážka), nebo ji přijímá jen v kvantech rovných
rozdílu energií dvou stacionárních stavů.Ve svém pokusu
ukázali, že pokud energie elektronů nedosáhne jistou
kritickou hodnotu, nastávají jen pružné srážky elektronů s
atomy plynu. Uspořádání jejich pokus můžete vidět na obrázku. 4. Akcelerace = zrychlení.
Mění-li se vektor rychlosti, říkáme, že se těleso pohybuje
se zrychlením. Zrychlení jako fyzikální veličinu značíme a,
jeho jednotkou je m.s-2.