FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«

25) Vypařování oleje31. 03. 2008

Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, jak je to s vypařováním oleje. Děkuji (hana vyroubalová)

Odpověď: S vypařováním oleje je to tak, že k němu dochází - stejně jako u všech ostatních kapalin. Díky velikosti molekul oleje (jde-li nám o stolní olej, jedna jeho molekula je zhruba 50x těžší než molekula vody) dochází k přechodu do plynného skupenství poměrně obtížně, což se odráží na nízké hodnotě fyzikální veličiny zvané tenze par či tlak sytých par nad hladinou kapaliny při dané teplotě. Různá ochota k vypařování u různých kapalin se projeví různým počtem molekul v plynném skupenství nad hladinou kapaliny, a čím více molekul, tím větší tlak.

Vyjádřeno číselně: slunečnicový olej má při pokojové teplotě tenzi par pod 100 Pa, což je 25x méně než voda. Vyjádřeno zkušenostně: pokud olej dokážete ucítit, je to jasný důkaz jeho vypařování, tj. putování jeho molekul v plynném skupenství na Vaši nosní sliznici. Že kapalinu necítíte, to však ještě nic neznamená - příčina může být také v chybějících čichových receptorech, například pro všudypřítomnou vodu, dusík či kyslík jsou receptory skutečně zbytečné.

(Hanka Böhmová)   >>>  

26) Čerpání vody z hloubky29. 03. 2008

Dotaz: Prosim o radu z jake nejvetsi hloubky dokaze vysat vodu cerpadlo (atmosferické) a cim je to dano... prosim hlavne o fyzikalni vysvetleni...dekuji (oldrich)

Odpověď: Klasické vodní čerpadlo využívající tlaku atmosféry dokáže nasát vodu z hloubky okolo 10 m. Zezpoda je do trubky je voda tlačena atmosférickým tlakem působícím na hladinu vody, nahoře je čerpadlem nasávána, t.j. je tam snižován tlak (a takto snížit tlak můžeme maximálně na hodnoty blízké 0 Pa). Rozdíl tlaků (cosi jako "síla nasávání") je tedy maximálně jedna atmosféra. Proti této "síle" ale působí hydrostatický tlak v nasávací hadici/trubce. Při výšce nad 10 m je už tento tlak větší než ona "síla nasávání" a čerpadlo tedy nemůže nasávat.

Toto fyzikální omezení lze ale snadno obejít pomocí ponorného čerpadla, které je umístěno dole u nasávacího otvoru a vodu vytlačuje. Dosáhnout pak lze prakticky libovolného tlaku, který snesou použité materiály (trubky, vladtní čerpadlo, ...) a čerpat tedy z libovolné hloubky.

(Jakub Jermář)   >>>  

27) Hustota a viskozita ropy29. 03. 2008

Dotaz: Můžete mi prosím odpovědět na otázku hustoty? Dle mého názoru je ropa hustší a těžší než voda. Proč potom plave na vodě? Souvisí to s výtlakem? Děkuji za odpověď. (Rostislav Tofel)

Odpověď: Hustota ropy se pohybuje v rozmezí 730 až do 1000 kg/m³ (pro různé druhy ropy), obecně je tedy méně hustá než voda. V běžném jazyce se ale zaměňuje pojem hustota (=hmotnost dělená objemem) a viskozita (vnitřní tření, t.j. jak špatně tekutina teče, jak těžké je jí mechanicky zamíchat). Ropa, podobně jako med, olej, ... má vyšší viskozitu než voda, proto máme tebdence říkat, že "je hustší".

(Jakub Jermář)   >>>  

28) Peizoelektrický jev14. 03. 2008

Dotaz: Dobrý den. Zajímalo by mne, jestli je k vygenerování napětí na krystalické mřížce piezo materiálu nutný impuls, tj. pulsní (střídavě tlak a "release" - např. krystal v podrážce při chůzi) vyvinutí práce/síly, nebo, zda-li je možné vyvíjet na piezo krystal permanentní tlak a získávat tak permanentní el.napětí. Jde tedy zřejmě o to, jestli je napětí generováno při každé změně struktury krystalové mřížky a nebo stačí, aby byla permanentně "vychýlena ze svého klidového stavu". Děkuji. Max (Max)

Odpověď: Z první vody: deformací piezoelektrického krystalu (majícího velmi nízkou symetrii) se přemístí náboje uvnitř buňky tak, že se na buňce objeví elektrický dipólový moment. Jde tedy o "klidnou" deformaci krystalu, není třeba pulz apod. Na tomto principu pracují piezoelektrické snímače deformace.

(Jan Obdržálek)   >>>  

29) Různé materiály chladiče procesoru29. 02. 2008

Dotaz: Dobrý den, dotaz zní, zda hliníkový chladič (typicky na CPU v PC) chladí jinak (lépe nebo hůře), než tvarově identický vyrobený z mědi. Jestli problému správné rozumím, závisí jen na barvě a ploše chladiče, materiál ovlivňuje pouze to, jak rychle soustava dosáhne ustáleného stavu (alespoň v případě sálání, nevím ale jak u proudění, které zde hraje velkou roli). Děkuji za osvětlení nebo třeba i jen nápovědu, link. (Ren)

Odpověď: Chlazení chladičem bereme jako stacionární děj, tj. ustálený stav teplot se stálými toky tepla. I při stejném "topném příkonu" součástky a stejném tvaru chladiče a stejném způsobu chlazení resp. sálání z chladiče i v ustáleném stavu ZÁLEŽÍ na materiálu chladiče, protože pro jiný materiál chladiče se na povrchu chladiče ustálí jiné teploty - čím je materiál vodivější, tím budou teploty nižší.

Je potřeba rozeznávat vodivost tepelnou (charakterizující přenos tepla = energie) a teplotní (charakterizující změnu teploty), dále vedení tepla vnitřní (např. uvnitř zahřívané tyče) a vnější (přenos tepla z tyče ven, tj. přes hranici dvou prostředí); o vnějším předpokládejme, že za jinak stejných podmínek - vlastnosti povrchu a okolního prostředí - bude rovněž stejné.

Představme si vedení tepla deskou. Nalevo ji zahřívá jistý děj, který jí dodává stálý tepelný příkon W (třeba elektrická spirála) a udržuje tam v rovnováze stálou teplota T2. Na druhé straně desky je odvod + sálání tepla a udržuje se tam nižší teplota T1 díky chladicímu prostředí. Nastala-li již rovnováha, vejde dovnitř zleva za danou dobu ∆t přesně to teplo, co za tutéž dobu odejde zprava. Tepelný příkon W = Q / ∆t je roven tepelnému "výkonu" (do chladicího prostředí), jinak by nebyla rovnováha a teplota tyče by se s časem měnila.

Nezabýváme se tou dobou, než se vše dostalo do rovnováhy (tato doba roste s celkovou tepelnou kapacitou desky). Deska je již nyní ve stacionární rovnováze, tj. prohřátá se stálým teplotním průběhem ).

V tabulkách je pro měď a hliník uveden součinitel *tepelné vodivosti* λ (thermal conductivity), což je λ = Q l / (S ∆t / ∆T) s označením ∆ je přírůstek resp. změna, Q = celkové teplo prošlé deskou za dobu ∆t, l = tloušťka desky vzorku, S = plocha desky, ∆T = T2 - T1, tedy rozdíl teplot na opbou stranách desky.

Příslušný součinitel *teplotní vodivosti* "a" (thermal diffusivity) je a = λ / (ρ cp) , kde ρ je objemová hmotnost (hustota) a cp měrná tepelná kapacita při stálém tlaku, udává průběh teploty.

Ve stařičkých Valouchových tabulkách (v CGS), které mám právě po ruce, jsem našel hodnoty:

  kov         λ         cp         ρ         "a"(vypočteno)  
  Al   0,503   0,214   2,70   0,912
  Cu   0,92   0,094   8,9   1,1


Poměr přenášených tepel za jinak stejné konstrukce bude Cu:Al=0,92:0,503.

(Jan Obdržálek)   >>>