Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«
37) Vznik těžších prvků
04. 12. 2007
Dotaz: Dobrý den, ve hvězdách dochází převážně ke skladným reakcím vodíku a helia, za
podmínek nepředstavitelných (teplota, tlak, atd..). Stále se ale jedná o lehké
prvky s nízkým počtem částic. V jakém prostředí tedy musely vznikat prvky s
vysokým obsahem protonů (olovo, zlato, rtuť, atd..) v takovém množství jaké jsou
na Zemi, příp. ve vesmíru. (Vladimír)
Odpověď: Ke šlučování (fůzi) atomů lehčích prvků skutečně dochází především v nitru hvězd. Nejčastějším dějem je slučování atomů vodíku a jeho přeměnu na hélium (tzv. proton-protonový řetězec), zejména u hmotnějších hvězd pak dochází (především v pozdějším stádiu vývoje hvězdy) i ke tvorbě těžších prvků - nejtěžším takto vzniklým prvkem je ale železo, protože cokoli těžšího než železo už je pro hvězdu energeticky nevýhodné (těžší prvky se naopak vyplatí štěpit, cehož využívají například atomové elektrárny štěpící zejména uran). Těžší prvky vznikají jinak, předpokládáme, že většina těžších prvků vzniká jako vedlejší produkt při tzv. výbuchu supernov, gigantické explozi na konci hvězdného "života".
Krabí mlhovina je pozůstatek výbuchu supernovy v roce 1054. Zdroj: cs.wikipedia.org
Dotaz: Dobry den. Prosim vas o vysvetleni, co se stane s vodou ve vakuu. Dejme tomu ze
mam stolitrovy hrnec s vodou a umistim ho v kosmu, tedy v nulovem tlaku. Vypari
se vsechna voda varem a nebo jen cast a zbytek zmrzne protoze vyparena cast
odnese teplo. dekuji za odpoved a prosim kdyby to slo co nejdrive protoze se s
kamarady hadame, kdo ma pravdu. dik (bohuslav vladyka)
Odpověď: Je tak tak, jak říkáte. Vypaří se jenom část, ta s sebou odnese teplo,
takže zbytek vody zmrzne. Důkazem, že to tak chodí, jsou třeba komety,
jejichž značnou část tvoří právě led.
Dotaz: Mela bych dotaz, po jehoz odpovedi patram na netu uz delsi dobu. Hledala jsem
informace o konstrukci zarovky. Pry byvaji plneny zredenymi plyny...vysvetleni
bylo, ze pokud by byl v zarovce nezredeny plyn, tak by pri zahrati plynu
rozzhavenym vlaknem doslo k roztrzeni banky zarovky. Jakto, ze ale nedojde k
destrukci zarovky pred rozsvicenim, kdy je uvnitr nizsi tlak nez okolo? Chapu to
dobre, ze za to muze vejcity tvar a ten odolava pretlaku zvenku (podobne jako
skorapka vejce), ale neodolal by pretlaku zevnitr? A jaky je duvod pro plneni
banky zredenym plynem místo vakua? Dekuji (Sarka)
Odpověď: Ano, tvar skleněné baňky žárovky skutečně lépe odolá přetlaku zvení než zevnitř. Navíc ale přetlak zvenku může být maximálne roven tlaku naší atmosféry (a je-li uvnitř alespoň trochu plynu, bude rozdíl menší). Zahřátím žárovky z 20 °C (teplota pokoje) na nějakých 3000 °C (teplota rozžhaveného vlákna žárovky) se uvnitř zvýší tlak až téměř desetkrát - pokud je na začátku malý, nic se nestane, pokud by ale už na začátku byl roven atmosférickému tlaku... následky jistě domyslíte sami.
Plnění baňky nějakým plynem (například argonem s příměsí jódu) zvyšuje její životnost. Rozžhavené vlákno žárovky totiž samovolně sublimuje (a uvolnběné atomy wolframu většinou zkondenzují na chladnější baňce), až je jednou tak ztenčené, že se přetaví, praskne. Přítomnost jódu v baňce způsobí, že jsou atomy wolframu zachytávány, utvoří se z nich plynný jodid a při vypnutí žárovky a chladnutí vlákna jich je pak část zase vyloučena zpět na vlákno. Takové (halogenové) žárovky pak tedy mají buď větší životnost nebo je můžeme nažhavit na vyšší teplotu (aniž bychom v krátké době zničili vlákno) a tedy více svítí.
Dotaz: Proč v zimě namrzají častěji mosty než zbylé části silnice? Myslela jsem si, že při proudění vzduchu pod mostem dojde ke snížení tlaku (podle Bernoulliovy rovnice) a pokles tlaku způsobí pokles teploty, ale to by muselo jít o izochoricky děj. To jsem zavrhla, proto se ptám, jaký je pravý důvod? (Jana)
Odpověď: Domnívám se, že za jevem stojí zejména dva faktory. Především vozovka na mostě promrzne dříve, než tatáž vozovka "na pevné zemi" prostě proto, že je ochlazována jak zvrchu, tak i zespodu (přičemž předpokládám, že most není tak tlustý, aby nepromrzl a vozovku zespodu dostatečně izoloval). Druhým faktorem pak bude skutečnost, že díky větru (který je na mostě pravděpodobně častější a intenzivnější než průměr v krajině krajině) zde dochází k rychlejší výměně studeného vzduchu a tím i rychlejšímu odvodu tepla prouděním.
Dotaz: Proč je rovnovážnému stavu voda, led a nasycená pára
přiřazena termodynamická teplota 273,16 K, ale při převodech na stupně celsia se
používá vztah t = T - 273,15? Kam se poděla ta jedna setinka? Díky Honza (jan)
Odpověď: Nejde o zaokrouhlování, ale o dvě různé teploty. 273,16 K neboli 0,1°C je teplota trojného bodu vody, tedy teplota, při níž může zároveň existovat voda, led a nasycená vodní pára. Tato situace nastává při tlaku 610,6 Pa (což je pouhá 1/166 normálního tlaku, na nějž jsme zvyklí, tedy tlak velmi nízký). Tato teplota se používá dle mezinárodních dohod k definici termodynamické teplotní stupnice.
Teplota 273,15 neboli 0°C je teplota, při níž dochází za normálního tlaku k fázovému přechodu vody a ledu. I tato teplota bývala používána k definici některých teplotních stupnic, nejznámější z nich je Celsiova stupnice.
