Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«
5) Tlak v hPa
18. 03. 2011
Dotaz: Proč se v počasí měří tlak v hPa a ne jenom v Pa??? Jedno vím že by bylo
velké číslo ale prej je jěště jeden důvod??? a na ten se ptám !? Předem
díki za odpověd!!! (Renata)
Odpověď: Ahoj. V počasí se tlak udává v hPa opravdu kvůli tomu, že v Pa by to bylo
velké číslo. 1 hPa je zkrácený zápis (je roven) 100 Pa a záleží pouze na
výrobci barometru, který z těchto dvou zápisů stejné hodnoty preferuje.
Tlak se dříve udával ještě v dalších jednotkách, např. v torrech a
dodnes někteří tuto jednotku používají raději. Z toho by mohl plynout
druhý důvod. 100 Pa = 1 hPa odpovídá 0,75 torrům, což je určitě lépe
zapamatovatelné a snáze přepočítatelné, než že 1 Pa = 0,0075 torrů nebo
1 MPa = 7501 torrů. Oba tyto důvody vyplývají z jediného - ze snahy udělat si
zápis a interpretaci výsledků co nejpohodlnější.
Dotaz: Proč tělesa nebo důsledkem čeho(říká se to např. o meteorech), která se
dostanou do zemské atmosféry shoří? Díky!! (Norbert Dubský)
Odpověď: Dobrý den. Atmosféra není nehmotná - skládá se z různých malých částic, atomů, molekul. Směrem k povrchu Země hustota atmosféry roste (můžeme si to představit tak, že v určitém objemu se u povrchu Země nachází mnohem víc částeček než daleko od ní). Vlétne-li objekt do vrchních vrstev atmosféry, započne tzv. (aero)dynamický ohřev. Těleso při letu naráží do částeček a tlačí je před sebou (zvyšuje se tlak a ruku v ruce s ním i teplota). Dále dochází ke kinetickému ohřevu, který by se dal shrnout pod termín "tření". Těmito jevy dochází k brždění atmosferických částic/objektu, tedy k přeměně jejich kinetické energie v teplo. Plyn se v okolí tělesa ionizuje, zapaluje. Povrchová vrstva objektu se začne tavit, vypařovat a hořet. Tento proces může trvat různou dobu - my můžeme pozorovat různě "dlouhé" meteory.
Jestli objekt shoří (a jak rychle) závisí na faktorech jako rychlost vstupu do atmosféry (teplo uvolněné při pohybu rychlostí "v" v atmosféře je úměrné kvadrátu této rychlosti), na úhlu vstupu do atmosféry (čím bližší je úhel vstupu 90 stupňům, tím větší energie se naráz uvolňuje; objekt se "klouže" po vrstvách atmosféry nebo do ní prostě "narazí"), samozřejmě na materiálu, hmotnosti, ...
Tento jev nepozorujeme pouze u těles, která k nám připutovala z vesmíru. Se stejným problémem se potýkají i raketoplány nebo družice při "návratu domů", v menší míře potom letadla.
7) Závislost bodu varu vody na tlaku aneb jak změřit výšku hory?
12. 03. 2011
Dotaz: dobrý en chtěla bych se zeptat na tuhle otázku:Dokázali byste změřit
výšku hory pomocí hrnce s vodou,vařiče,tabulek a teploměru??potřebovala
bych trochu obsáhlejší odpověd děkuju předem za odpoved:) (Katy)
Odpověď: V podstatě by to šlo. Jak jistě víš ze školy, teplota varu vody je
závislá na tlaku. S rostoucím tlakem roste také teplota varu (lineárně).
Pokud by sis vylezla na vrchol kopce, dala hrnec s vodou na vařič a počkala,
až voda bude vřít, mohla bys teploměrem změřit její teplotu (pozor, skoro
jistě by nebyla 100 stupňů Celsia!) a z tabulek pak snadno zjistit, jakému
atmosferickému tlaku to odpovídá. Z toho by se pak dala určit nadmořská
výška (zase z patřičných tabulek). Takovéto určení je ale velice
nepraktické a hlavně, bude zatíženo velikou chybou - například
neuvažujeme vliv teploty okolí, kolísání tlaku díky cirkulaci vzduchu, ...
Dotaz: Dobrý den. Dostal se mi do rukou starý tlakoměr v dřevěném rámu, ale
nevím jaké hodnoty na stupnici ukazuje. Rozsah uvedené stupnice je od 700 ?
až do 780 ? Co udává a jaký je přepočet na současné uvádění tlaku.
Děkuji za odpověď. (Jaroslav)
Odpověď: Dobrý den. Jedná-li se o tlakoměr pro běžné měření atmosferického
tlaku, mohlo by jít o stupnici v tzv. torrech (pojmenované po známém
fyzikovi a matematikovi E. Torricellim, který vynalezl první rtuťový
barometr; 1 torr odpovídá hydrostatickému tlaku, který vyvolá 1 mm vysoký
sloupec rtuti). Normální atmosferický tlak je zaveden jako 760 torrů. Dnes
se hodnoty tlaku udávají převážně v pascalech. Převod je dán vztahem 1
torr = 133,322 pascalů, normální atmosferický tlak je potom definován jako
101 325 Pa = 1013,25 hPa.
Dotaz: Dobrý den, děkuji za tyto senzační stránky. S kamarádem hasičem jsme se
bavili o skutečnosti, že odpařením 1 litru vody se vyvine 1700 litrů páry.
Na britské wikipedii jsem našel údaj 1244 litrů páry, což samosebou závisí na teplotě a tlaku. Pokoušel jsem se tento jev fyzikálně zdůvodnit, ale nevím, o kterou
konstantu a formuli se tento jev opírá. Můžete mi poradit? (Lumír Dufek)
Odpověď:
Jeden litr vody je zhruba 1 kg vody. Každá molekula vody je složena z 2 atomů vodíku (2×1 g/mol) a jednoho kyslíku (16 g/mol), její molární hmotnost je tedy 18 g neboli 1 mol vody váží 18 g. Máme-li 1 kg = 1000 g vody, pak máme 1000 / 18 = 55,6 molů vody.
Nyní již vystačíme se stavovou rovnicí ideálního plynu
p·V = n·R·T
kde R je plynová konstanta (R = 8,314 J·K−1·mol−1)
Stavovou rovnici si můžeme upravit na
V = n·R·T / V
Když nyní dosadíme n = 55,6 molů, T = 373 K (= 100 °C) a p = 101325 Pa (standardní tlak), dostaneme objem 1 kg páry v základních jednotkách (m3). Vychází to zhruba 1,7 m3, tedy přibližně 1700 litrů.
Hodnotu 1244 litrů bychom dostali, pokud bychom (stále za normálního tlaku) vodní páru zchladili na 0 °C - nesměla by nám přitom ovšem zkondenzovat.
