Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«
83) Teplá, studená a okluzní fronta
28. 06. 2006
Dotaz: Dobrý den, měl bych jeden dotaz: Potřeboval bych vědět, co se děje při styku
dvou vzduchových hmot, které mají různou teplotu, vlhkost a popřípadě tlak. Dal
by se v uzavřeném prostředí (např. při fyz. pokusu) vypočítat průběh tohoto
děje? Existují nějaké vzorce pro výpočet změny těchto dvou různých hmot vzduchu,
jestliže známe hmotnost, teplotu a vlhkost vzduchu? Za jakoukoliv odpověď
mnohokrát díky. (Petr)
Odpověď: Oblast styku dvou vzduchových hmot není nic jiného než to, co známé pod názvem fronta. Je-li aktivnější teplý vzduch ("vytlačuje-li" tepla vzduchová hmota dříve se v dané oblasti nalézající chladnou nebo studenou vzduchovou hmotu) jedná se o teplou frontu, při opačném dějí jde naopak o studenou frontu. S tzv. okluzní frontou je to trochu složitější. Nicmeme existuje vhodná česká literatura, kde je možné o všem získat základní informací:
Jan Bednář: Meteorologie. Úvod do studia dějů v zemské atmosféře. Portál 2003
Jaroslav Kopaček, Jan Bednář: Jak vzniká počasí. Karolinum 2005
Ohledně průběhu daných veličin v oblasti fronty (a nejen tam) je to trochu složitější. Časový vývoj i prostorové rozložení daných veličin se získá numerickým výpočtem matematického modelu zalozeneno na rovnici kontinuity,
Navier-Stokesových (pohybových) rovnicích, 1. hlavní věty termodynamiky upravené pro izentropický děj a dalších rovnic, jež popisují chování všech fází vody v atmosféře. V rovnicích musí být zahrnut i popis radiačních procesů - krátkovlnné radiace - dopadající sluneční záření a dlouhovlnná radiace - tepelné záření a parametrizovány děje jako např. turbulence, která má v atmosféře významnou roli.
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat proč když toaletní ruličku namotáme na provázek
a následně ji pustíme volným pádem a ona se začne odmotávat proč její pohyb není
svisle k zemi ale nějaká síla ji vychyluje. Ptám se jaká a proč se to děje.
Předem moc děkuji za vaši odpověď. Napište mi prosím co nejrychleji na můj mail
Helenatyjo@seznam.cz. (Pavlová Helena)
Odpověď: V okamžiku, kdy rulička opouští provázek a měla by tedy už jenom padat volným pádem, rotuje. Vlivem rotace + pádu se na jedné straně tře o vzduch více (větší rychlostí) než na druhé, což vede (důsledek Bernoulliho rovnice) k rozdílným tlakům na stranách ruličky. Z jedné strany tedy na ruličku tlačí okolní vzduch více než z druhé a to zakřivuje její pád. Jde o efekt známý jako Magnusův jev.
Dotaz: Ahoj! Chcela by som sa Vás opýtať ako veµmi je nebezpečné hélium. V mojej práci
totiž skúšame funkčnosť komponentov do chladničiek. Tento stroj na toto meranie
vužíva hélium. Počas merania komponentu je síce stroj zatvorený, ale domnievam
sa, že po následnom domeraní a otvorení stroja, unikne nejaký ten zbytok hélia.
Počas 12 hodinovej zmeny a po otvorení a zatvorení stroja asi tisícikrát by to
mohlo byť pre jedného pracovníka aj škodlivé. Niektoré pracovníčky sa totiž pri
tomto stroji sťažujú na bolesť alebo tlak hlavy taktiež slzenie očí. Ja osobne
nepociťijem nič, ale aj tak ma zaujíma, či je to hélium škodlivé a čo si o tom
myslíte. Ďakujem Katarína./SK/ (Katarína)
Odpověď: Helium je inertní plyn, takže styk s ním by neměl způsobovat žádné zdravotní potíže. Na fakultě občas pro pobavení publika necháme nějakého dobrovolníka z řad studentů pořádně se nadechnout čistého helia a on pak následně pár sekund až desítek sekund (dokud nedojde k vyprázdnění plic) mluví znatelně vyšším a zkresleným hlasem (vlivem jiných kinetických vlastností atomů helia oproti molekulám vzduchu). Pokud by nám byla známa nějaká zdravotní rizika, nemohli bychom tento žertovný kousek předvádět.
Dotaz: Měl bych dotaz k Torriceliho pokusu, stručně a jednoduše, s kamarády se totiž
nemůžeme dohodnout jestli je možné, aby v trubici vzniko vzduchoprázdno. Díky
moc za odpověď (Pavel)
Odpověď: Přesně vzato, v trubici úplné vakuum nevznikne - rtuť se nepatrně odpaří, tak aby nad její hladinou vznikla její sytá pára. Přesto je zde tlak dostatečně nízký na to, abychom mohli rtuťové páry zanedbat a považovat je za vakuum.
Dotaz: Dobrý den, už od střední školy nerozumím jedné věci. Objem 1 molu ideálního
plynu je 22,41. Jak to? Copak nemají plyny (i ideální) objem podle nádoby ve
které se nacházejí? Samozřejmě po dosazení do stavové rovnice V = (n.R.T)/p toto
číslo dostaneme, ale stejně si to pořád nemohu představit ve spojitosti s
nádobou... předem děkuji za odpověď (J. Neuschwaiz)
Odpověď: Objem jednoho molu ideálního plynu závisí na jeho teplotě a tlaku. Lze jej tedy vypočítat ze stavové rovnice tak, jak jste naznačil. Udávaný objem 22,4 litru odpovídá tzv. normálním podmínkám (tj. teplotě 0°C a tlaku 101325 Pa). Když umístíte ideální plyn do nějaké nádoby, zaujme samozřejmě celý její objem, zároveň však se změní jeho teplota a tlak, tak aby byla splněna stavová rovnice.
