Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«
86) Vakuum při Torriceliho pokusu
04. 05. 2006
Dotaz: Měl bych dotaz k Torriceliho pokusu, stručně a jednoduše, s kamarády se totiž
nemůžeme dohodnout jestli je možné, aby v trubici vzniko vzduchoprázdno. Díky
moc za odpověď (Pavel)
Odpověď: Přesně vzato, v trubici úplné vakuum nevznikne - rtuť se nepatrně odpaří, tak aby nad její hladinou vznikla její sytá pára. Přesto je zde tlak dostatečně nízký na to, abychom mohli rtuťové páry zanedbat a považovat je za vakuum.
Dotaz: Dobrý den, už od střední školy nerozumím jedné věci. Objem 1 molu ideálního
plynu je 22,41. Jak to? Copak nemají plyny (i ideální) objem podle nádoby ve
které se nacházejí? Samozřejmě po dosazení do stavové rovnice V = (n.R.T)/p toto
číslo dostaneme, ale stejně si to pořád nemohu představit ve spojitosti s
nádobou... předem děkuji za odpověď (J. Neuschwaiz)
Odpověď: Objem jednoho molu ideálního plynu závisí na jeho teplotě a tlaku. Lze jej tedy vypočítat ze stavové rovnice tak, jak jste naznačil. Udávaný objem 22,4 litru odpovídá tzv. normálním podmínkám (tj. teplotě 0°C a tlaku 101325 Pa). Když umístíte ideální plyn do nějaké nádoby, zaujme samozřejmě celý její objem, zároveň však se změní jeho teplota a tlak, tak aby byla splněna stavová rovnice.
Dotaz: Dobrý den, mě by zajímalo, jak fyzikové došli na to, že absolutní nula má
hodnotu právě -273,15°C? Této teploty není možné dosáhnout, tak jak na to
přišli, že je to právě tolik? Vychází se třeba z nějaké konstanty...? Děkuji za
případnou odpověď. (Markéta Ondrušková)
Odpověď: Posunutí termodynamické teploty vůči Celsiově stupnici (tedy číslo 273,15) nevychází z žádné obecné konstanty. Parametry Celsiovy stupnice byly zvoleny zcela uměle lidmi, bez ohledu na hodnoty základních fyzikálních konstant (stupnice byla definovaná dle teplot tání a varu vody za určitých tlaků).
Kdybychom neznali termodynamickou teplotní stupnici, zjistili bychom (alespoň přiližně) hodnotu absolutní nuly tak, že bychom změřili například objem nějakého plynu při dvou různých teplotách za stejného tlaku. Pomocí přímé úměry bychom pak spočítali, za jaké teploty by plyn neměl žádný objem. Vycházíme přitom ze zjednodušujícího předpokladu, že plyn se chová téměř jako ideální plyn a je tedy tvořen pouze bodovými (bezrozměrnými) molekulami či atomy.
Ačkoli není možné absolutní nuly dosáhnout, lze se k ní prakticky libovolně přiblížit (samozřejmě čím jsme blíže, tím je další přiblížení obtížnější). Absolutní nula je tedy v podstatě jakousi limitou možného ochlazování. Dnes už je technologicky možné malé vzorky hmoty zmrazit na teplotu jen několik tisícin K.
Dotaz: Dobry den!Chtela bych se zeptat,kolikrat je vodik tezsi nez vzduch?Dekuji za
odpoved. (Dominika)
Odpověď: Při teplotě 0 °C a tlaku 105 Pa je hustota vodíku (H2) přibližně 0,089 kg·m-3 a hustota vzduchu okolo 1,276 kg·m-3. Vzduch má tedy zhruba 14 (= 1,276/0,089) krát větší hustotu, takže můžeme lidově říct, že vzduch je asi 14 krát těžší než vodík.
Hustota vzduchu i vodíku samozřejmě závisí na teplotě a tlaku, proto za jiných podmínek může být poměr obou hustot odlišný.
Dotaz: Rád bych věděl, jakým způsobem se měří (vypočítá) hmotnost, vzdálenost a teplota
uvnitř hvězdy. Děkuji. (Miroslav S.)
Odpověď:
Vzdálenost hvězd lze měřit několika způsoby. Jedním z nich je tzv. trigonometrická (též úhloměrná) metoda, kdy se měří změny polohy hvězdy na obloze v průběhu roku. Jak Země obíhá okolo Slunce, mění se v průběhu roku poloha blízkých hvězd proti zbytku oblohy (vzdáleným hvězdám). Pěkně to ilustruje následující obrázek:
Další možností (a ta se používá spíše u vzdálenějších objektů, obvykle celých galaxií), je metoda spektroskopická. Zde se využívá skutečnosti, že se vesmír rozpíná a v důsledku toho dochází k posunům spektrálních čar v pozorovaných spektrech. Toto posunutí je pak tím větší, čím je objekt dále.
Hmotnost hvězdy lze určit z jejího gravitačního působení (s využitím znalosti 3. Keplerova zákona) buď na jinou hvězdu (ve dvojhvězdách), nebo na fotony (gravitační posuv).
Teplota uvnitř hvězdy se pak odhaduje (např. u hvězd podobných Slunci) obvykle z takovéto úvahy - hmota hvězdy by se na základě gravitačního zákona měla hroutit do středu hvězdy. V rovnováze ji však udržuje tlak, který uvnitř hvězdy panuje a také tlak žáření. A teplota a tlak na sobě vzájemně závisí.
