Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«
90) Měření hvězd
10. 04. 2006
Dotaz: Rád bych věděl, jakým způsobem se měří (vypočítá) hmotnost, vzdálenost a teplota
uvnitř hvězdy. Děkuji. (Miroslav S.)
Odpověď:
Vzdálenost hvězd lze měřit několika způsoby. Jedním z nich je tzv. trigonometrická (též úhloměrná) metoda, kdy se měří změny polohy hvězdy na obloze v průběhu roku. Jak Země obíhá okolo Slunce, mění se v průběhu roku poloha blízkých hvězd proti zbytku oblohy (vzdáleným hvězdám). Pěkně to ilustruje následující obrázek:
Další možností (a ta se používá spíše u vzdálenějších objektů, obvykle celých galaxií), je metoda spektroskopická. Zde se využívá skutečnosti, že se vesmír rozpíná a v důsledku toho dochází k posunům spektrálních čar v pozorovaných spektrech. Toto posunutí je pak tím větší, čím je objekt dále.
Hmotnost hvězdy lze určit z jejího gravitačního působení (s využitím znalosti 3. Keplerova zákona) buď na jinou hvězdu (ve dvojhvězdách), nebo na fotony (gravitační posuv).
Teplota uvnitř hvězdy se pak odhaduje (např. u hvězd podobných Slunci) obvykle z takovéto úvahy - hmota hvězdy by se na základě gravitačního zákona měla hroutit do středu hvězdy. V rovnováze ji však udržuje tlak, který uvnitř hvězdy panuje a také tlak žáření. A teplota a tlak na sobě vzájemně závisí.
Dotaz: Mám dvě koule o stejném objemu a rozdílné hmotnosti. Ve vzdušné atmosféře je
současně pustím. Která dopadne dříve. (Miroslav David)
Odpověď: Ve vzdušné atmosféře dopadne o něco dříve těžší koule. Podle druhého Newtonova zákona se těleso pohybuje se zrychlením úměrným fíle, která na těleso působí a nepřímo úměrnému jeho hmotnosti:
a = F/m
Ve vzdušné atmosféře na těleso působí jednak tíhová síla F = m*g, ale také brzdná síla tření o vzduch a vztlaková síla vzduchu (i vzduch je kapalina a platí zde hydrostatický zákon). Obě naposledy zmíněné síly nějakým způsobem závisí na tvaru a objemu tělesa, což můžeme zjednodušeně napsat F = -α*V, kde α je nějaký faktor a V objem tělesa. Můžeme tedy tyto síly dosadit do 2. Newtonova zákona a získáváme tvar:
a = (m*g - α*V)/m = g - α*V/m
Vidíme tedy, že zrychlení (a tedy i výsledná okamžitá rychlost) bude tím větší, čím menší bude výraz α*V/m a tedy čím větší bude hmotnost m a menší objem V.
Dotaz: Přeji dobrý den Řeším příklad, kdy mám vypočítat tlak v sacím potrubí pístového
motoru. Znám tlak (10^5 Pa), nasátý objem za sekundu (43 litrů/sec) a teplotu
(20`C) vzduchu před nasátím. Vzduch prochází trubkou o průměru 67mm. Rychlost
proudění mi vychází na 12,26m/sec při průtoku 43litrů/sec, ale za nic na světě
se mi nedaří vypočítat tlak v tomto místě. Předpokládám že bude podle
Bernoulliho rovnice nižší, ale bloudím pořád v kruhu. Můžete mi prosím poradit? (Lukáš D.)
Odpověď: Předpokládejme, že prodění vzduchu v potrubí je ustálené (tedy laminární) - to není vůbec samozřejmé a při výše popsaných podmínkách si netroufám odhadovat, zda tomu tak ve skutečnosti bude. Dále zanedbejme skutečnost, že v důsledku nenulové viskozity vzduchu bude rychlost proudění uprostřed trubice jiná, než podél jejích stěn. Za těchto zjednodušujících předpokladů průměrná rychlost vzduchu v potrubí vychází 14,1 m·s-1 a v důsledku Bernoullliho rovnice by tak pokles tlaku měl činit okolo 120 Pa.
Dotaz: Prosím o odpověď na dosti jednoduchou otázku,ale nikde jsem nenašel
odpověď.Potřeboval bych znát hustotu vzduchu ve výškách nad 100 Km.Děkuji. (vojta)
Odpověď: Standardní atmosféra, která představuje tabelované (vypočtené) hodnoty tlaku, teploty a hustoty v závislosti na výšce, je definována pouze do hladiny 86 km nad zemským povrchem (hladinou moře). Pro výšku cca 100 km je v některé literatuře, která se zabývá tzv. vysokou atmosférou, uváděna hustota řádu cca 10-6 kg/m3. Pro srovnání, ve výšce 0m při teplotě 15°C a tlaku 1013,3 hPa je hustota suchého vzduchu rovna 1,226 kg/m3.
Dotaz: Dobrý den Ctěla bych vědět,jaký je rozsah měření teploty lihovým teploměrem. Je
to úkol a já k tomu nemůžu nic najít. Předem děkuji za odpověď. (Karolína Szabo)
Odpověď: Teplota tání lihu je při normálním tlaku přibližně -117°C, teplota varu pak okolo 78°C. Lihový teploměr by tedy principiálně měl být použitelný přibližně v tomto rozsahu (uvádí se -110°C až 70°C). Běžné lihové teploměry používané v domácnostech však bývají kontruovány na rozsah výrazně menší, například mezi -30°C a +50°C.
