Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«
100) Rychlost změny tlaku v kapalině
22. 11. 2005
Dotaz: Mám kapalinu v nádobě s dvěma otvory, ve kterých jsou písty. Jedním z nich
vyvolávám v kapalině tlak. Za jakou dobu se vyvolá síla i na druhém pístu? Podle
klasické newtonovské fyziky a za použití nestlačitelné látky by to mělo být
"hned". Jak by to ale vypadalo podle teorie relativity? (Petr Urbančík)
Odpověď: V reálném světě samozřejmě nedojde ke změně tlaku uvnitř celého objemu okamžitě. Rychlost, s jako se změna tlaku šíří, odpovídá přibližně rychlosti zvuku v daném prostředí. Rychlost šíření zvuku ve vodě je přibližně 1,5·103m·s-1 - to je dost na to, abychom mohli v běžném životě změny tlaku ve vodě považovat za okamžité. Zárověň to ale není zas tak moc, takže nemusíme uvažovat relativistické efekty.
Dotaz: Jaký je poměr mezi jedním kilogramem propanu a jedním litrem propanu?
Děkuji předem za odpověď (Dalibor Rybka)
Odpověď: Jeden litr propanu bude vážit za standardních podmínek (tedy při pokojové teplotě a tlaku) okolo 2 gramů. Jinak řečeno 1kg propanu se za standardních podmínek rozepne přibližně do objemu 500 litrů. Situace uvnitř tlakové láhve (bomby) je ale výrazně odlišná, neboť zde je plyn udržován zkapalněný a pod vyšším tlakem.
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jak to, že je vnitřní zemské jádro tuhé a vnější tekuté,
když to vnitřní má vyšší teplotu a obě jsou ze železa? Děkuji. (Hana Vyroubalová)
Odpověď: Železo se může ve vnitřním zemském jádře vyskytovat v pevném skupenství i přes svoji vysokou teplotu (odhaduje se až na 5800°C) díky obrovskému tlaku, který zde panuje. Na skutečnost, že je vnitřní zemské jádro skutečně v pevném skupenství, usuzujeme mimo jiné proto, že se v něm šíří nejem podélné, ale i příčné vlnění.
Dotaz: Je pravdou, že dvě tělesa o stejném objemu a tvaru, ale rozdílné hmotnosti
padají stejnou rychlostí a dopadnou ve stejném čase? Děkuji (Jan Trčka)
Odpověď: Zanedbáme-li přítomnost vzduchu (což si můžeme dovolit, bude-li hustota obou těles výrazně větší než hustota vzduchu), pak můžeme říct, že obě tělesa padají s prakticky stejným zrychlením. Přítomnost vzduchu však musíme uvažovat, pokud alespoň jedno z těles nebude dostatečně husté (například když to bude vzduchem nafouknutý balón) - pak dojdeme ke zjištění, že hmotnější těleso padá rychleji. Příčinou je jednak odpor vzduchu (s nímž si těžší těleso "snáze poradí") a dále také vztlaková síla vzduchu nadlehčující obě tělesa (ikdyž kvůli nízké hustotě vzduchu je tato síla výrazně mensí, než vztlaková síla vody, která by na tělesa působila ve vodním prostředí).
Obdobnými otázkami jsme se zabývali i v těchto dotazech:
Dotaz: Jakou teplotu musí mít železo aby se dostalo do tekoucího stavu? (Magda)
Odpověď: Železo se dostane do tekutého stavu, bude-li jeho teplota vyšší, než je jeho teplota tání. Ta je dle matematicko-fyzikálních tabulek za normálního tlaku rovna 1535 °C.
