Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 42 dotazů obsahujících »tono«
39) 1. Zvětšení hmotnosti = zvětšení gravitace?
26. 03. 2002
Dotaz: Podle speciální teorie relativity se s vzrůstající rychlostí zvyšuje hmotnost pohybujícího se objektu (vůči pozorovateli, který je v klidu). Mění se tedy i gravitační síla, kterou působí těleso (resp. platí Newtonův gravitační zákon, nebo to nějak postihuje obecná relativita)?
(Zdeněk)
Odpověď: Máte-li obecně
nějaký složitý systém, ve kterém jsou různé hmoty a
libovolně rychle se vůči sobě pohybují, je potřeba
aplikovat obecnou teorii relativity. V některých případech je
to ale jednodušší. Když budete mít (skoro) plochý prostor,
tj. např. daleko od Slunce, pak stačí uvažovat Newtonův
zákon a testovací tělísko uvažovat s hmotnosti, která
odpovídá jeho rychlosti. Když se však například ke Slunci
přiblížíte (plochý prostor přestane být ideální
aproximace), máte šanci vidět odchylky od newtonovské
gravitace - fotony se například v poli ohnou dvakrát více,
než by odpovídalo newtonovskému přitahování fotonů s
hmotností odpovídající jejich energii. Tento faktor 2 je
specifický pro Einsteinovu OTR a je jiný pro některé další
alternativní teorie (různé teorie různě pojednávají
geometrii prostoru).
Dotaz: Při radioaktivním rozpadu beta prvky s protonovým číslem Z vznikne prvek s protonovým číslem Z+1, vzniklý elektron (a neutrino) odletí. Znamená to, že se radiaktivní látka postupně kladně nabíjí? (Jiří Benda)
Odpověď: Máte pravdu, že
vyzářením elektronu se látka kladně nabíjí, ale tenhle
efekt není u běžných zářičů a v běžných situacích
vidět, neboť okolo nás se pohybuje spousta nábojů a několik
někde navíc se snadno vykompenzuje z okolí, zvláště když
záření ionizuje okolní prostředí a tak dodává další
náboje obou znamének. Svou roli hraje i skutečnost, že i dost
intenzivní zářiče (např. 1 TBq pro průmyslové použití,
před kterým se musíte pečlivě chránit) vyzáří za 1 s 1012
elektronů (tera), což znamená náboj o mnoho řádů menší
než coulomb. Sice nevím o experimentech, kde by něco
podobného měřilo, ale je velmi pravděpodobné, že tento
efekt nabíjení by šlo vidět experimentálně.
Dotaz: Prečo sa sa atomy a molekuly v pevných látkach pohybujú? Veď sú predsa pevne viazané, narozdiel od plynného a tekutého skupenstva. Čo, alebo aká sila ich núti vybrovať okolo svojich rovnovážnych polôch? (Marek Krakovský)
Odpověď: Z vašeho dotazu
čiší zkušenost z normálního života, podpořená
Newtonovými zákony, že kde není síla, není zrychlení, a je
klid nebo rovnoměrný pohyb. Když je síla, která působí
proti vychýlení z rovnovážné polohy, nastanou kmity, které
v makrosvětě jsou vždy tlumené a po čase se utlumí. V
mikrosvětě je ale normalní nikoli mrtvolný klid, ale
hemžení, neboť například základní stav jakéhokoli
oscilátoru (třeba atomu v potenciálu atomů ostatních)
odpovídá jednak nenulové energii, jednak tomu, že daná
částice nesedí na jednom přesném místě, ale vyskytuje se s
jistou pravděpodobností okolo rovnovážné polohy. Má-li
částice, např. atom, větší energii (například vyšší
teplotu), může se od rovnovážné polohy dostat dále, má
větší rozptyl hybnosti, prostě hemží se více.
Představujte si to tak, že "pevná vazba" jsou
pružinky k okolním atomům a zkuste se trochu seznámit s
kvantovou mechanikou.
Dotaz: Mám problém s Newtonovým dalekohledem. Nedaří se mi najít rovnici
světelnosti okuláru. (Jirka)
Odpověď: Světelnost optického systému je hodnota, charakterizující světlost obrazu,
tvořeného tímto systémem. Pro zvětšení světelnosti se používají antireflexní
vrstvy nanesené na povrch čoček objektivu a okuláru.
F = ohnisková vzdálenost objektivu x zvětšení dalekohledu
Světelnost = F/průměr objektivu dalekohledu
