Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 92 dotazů obsahujících »vakuu«
22) Gravitace ve vakuu
20. 12. 2007
Dotaz: Dobry den. Co je vakuum? A ako je to s gravitaciou a vakuom. Posobi gravitacia
Zeme na predmet ulozeny v nadobe s vakuom? Podla mna gravitacia pôsobi , pr.
vesmir. Ako je to , lebo sa s kamosom nevieme dohodnut. On hovori opak. Kde je
pravda? (Out there?) Dakujem velmi pekne (karol)
Odpověď: Vakuum je latinsky prázdnota. Obvykle tak označujeme prostor s extrémně malým množstvím (či spíše hustotou) částic.
Gravitace působí ve všech prostředích (tedy i ve vakuu) a nelze ji ani žádným prostředím nijak odstínit. Moderní fyzika popisuje gravitaci jako deformaci časoprostoru - takže vůbec nevadí, když v tom časoprostoru na konkrétním místě nic není (neboli je tam vakuum, prázdnota). Prostor může být zdeformován (vlivem třeba docela zdálených hmotných objektů) i na místech, kde je v tomto smyslu prázdný.
Dotaz: Dobrý den,chci se zeptat... mám-li kupříkladu magnet o síle 2000 gauss, jaká je
intenzita magnetické indukce toho samého magnetu naměřená ve vakuu? A jak se
vlastně "chová" magnet ve vakuu oproti normálním podmínkám? I.Schönmannová (Irena)
Odpověď: No dotaz není moc přesný. Jednotka Gauss je jednotka pro hodnotu indukce magnetického pole. Vyjadřuje hustotu indukčních čar. Protože je vztažena na počet čar jdoucích jedním čtverečným centimetrem, je desetitisícinou jednotky Tesla,
která je vztažena na čtverečný metr. Tedy 1 Tesla = 10000 Gauss. Vakuum se
chová k magnetickému poli tak, že jej ovlivňuje ze všech prostředí
nejméně. Magnet ve vakuu se chová stejně jako na vzduchu. Látky pak podle
své povahy magnetické pole mírně zeslabují, nebo mírně až značně zesilují.
Tedy mění takto magneticku indukci magnetického pole.
Dotaz: Dobry den. Prosim vas o vysvetleni, co se stane s vodou ve vakuu. Dejme tomu ze
mam stolitrovy hrnec s vodou a umistim ho v kosmu, tedy v nulovem tlaku. Vypari
se vsechna voda varem a nebo jen cast a zbytek zmrzne protoze vyparena cast
odnese teplo. dekuji za odpoved a prosim kdyby to slo co nejdrive protoze se s
kamarady hadame, kdo ma pravdu. dik (bohuslav vladyka)
Odpověď: Je tak tak, jak říkáte. Vypaří se jenom část, ta s sebou odnese teplo,
takže zbytek vody zmrzne. Důkazem, že to tak chodí, jsou třeba komety,
jejichž značnou část tvoří právě led.
Dotaz: Dobrý den, měl bych takový malý dotaz. Pokud se mluví o barvě světla, většinou
se uvádí určitá vlnová délka jako její určující faktor. Jenže jelikož prostředí
ovlivňuje rychlost světla a zároveň i jeho vlnovou délku, znamená to, že bych
měl v opticky hustším prostředí, např. ve vodě, vidět barvy zkresleně. Proč tomu
tak není? (Petr)
Odpověď: Především si ujasněme, že prostředí sice mění vlnovou délku světla, nemění však jeho frekvenci. A pravě frekvence (a s ní spojené množství energie připadající na jeden foton) je to, co vnímá neše oko i naprostá většina přístrojů detekujících světlo. Pokud mluvíme o vlnové délce, obvykle tím myslíme vlnovou délku daného světla ve vakuu (a tedy i ve vzduchu, neboť ve vzduchu se od vakua liší jen nepatrně).
Dále je třeba se zmínit o disperzi světla. Prostředí totiž ovlivní rychlost světla různých barev různě. To se projeví především při použítí některých optických prvků, například čoček. Různá rychlost světla různých barev uvnitř čočky totiž znamená i různý index lomu pro různé barvy. A jelikož na indexu lomu záleži, jak moc ke kolmici (resp. od kolmice) se bude světlo lámat, bude výsledným efektem to, že čočka bude lámat červené světlo jinak než modré. Opravdu tedy uvidíte obraz zkreslený. Tuto nepříjemnost nazýváme "chromatická vada" či "chromatická aberace" (z řeckého χρώμα [chróma] = barva a latinského aberrare = odchylovat se). Optická soustava (tedy obvykle několik vhodně volených a zkombinovaných čoček) odstraňující chromatickou vadu se pak nazývá "achromát".
Dotaz: Takže rychlost světla je ve všech inerciálních soustavách konstantní a nemůže ji
ovlivnit žádné chemické složení prostoru.Když teda světla poletí v hustém
rosolovitém prostoru,bude se tam tedy více odrážet a lomit,může tedy i zvýšit
ohřev danného prostoru a tím vyvolat chemickou reakci.Může se taková atmosféra i
uměle připravit a jinak využít energeticky? (Ladislav Vondrášek)
Odpověď: Rychlost světla ve vakuu (!!!) je konstantní ve všech soustavách, rychlost světla v různých látkách obecně rozhodně konstantní není.
Druhou část otázky asi nechápu. Vhodně voleným světlem (resp. elektromagnetickým zářením o správné frekvenci) lze zahřát prostředí, kterým záření prochází. A ano, může tím dojít třeba k překročení zápalné teploty.