Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 92 dotazů obsahujících »vakuu«
24) Vypaří se voda ve vakuu?
19. 11. 2007
Dotaz: Dobry den. Prosim vas o vysvetleni, co se stane s vodou ve vakuu. Dejme tomu ze
mam stolitrovy hrnec s vodou a umistim ho v kosmu, tedy v nulovem tlaku. Vypari
se vsechna voda varem a nebo jen cast a zbytek zmrzne protoze vyparena cast
odnese teplo. dekuji za odpoved a prosim kdyby to slo co nejdrive protoze se s
kamarady hadame, kdo ma pravdu. dik (bohuslav vladyka)
Odpověď: Je tak tak, jak říkáte. Vypaří se jenom část, ta s sebou odnese teplo,
takže zbytek vody zmrzne. Důkazem, že to tak chodí, jsou třeba komety,
jejichž značnou část tvoří právě led.
Dotaz: Dobrý den, měl bych takový malý dotaz. Pokud se mluví o barvě světla, většinou
se uvádí určitá vlnová délka jako její určující faktor. Jenže jelikož prostředí
ovlivňuje rychlost světla a zároveň i jeho vlnovou délku, znamená to, že bych
měl v opticky hustším prostředí, např. ve vodě, vidět barvy zkresleně. Proč tomu
tak není? (Petr)
Odpověď: Především si ujasněme, že prostředí sice mění vlnovou délku světla, nemění však jeho frekvenci. A pravě frekvence (a s ní spojené množství energie připadající na jeden foton) je to, co vnímá neše oko i naprostá většina přístrojů detekujících světlo. Pokud mluvíme o vlnové délce, obvykle tím myslíme vlnovou délku daného světla ve vakuu (a tedy i ve vzduchu, neboť ve vzduchu se od vakua liší jen nepatrně).
Dále je třeba se zmínit o disperzi světla. Prostředí totiž ovlivní rychlost světla různých barev různě. To se projeví především při použítí některých optických prvků, například čoček. Různá rychlost světla různých barev uvnitř čočky totiž znamená i různý index lomu pro různé barvy. A jelikož na indexu lomu záleži, jak moc ke kolmici (resp. od kolmice) se bude světlo lámat, bude výsledným efektem to, že čočka bude lámat červené světlo jinak než modré. Opravdu tedy uvidíte obraz zkreslený. Tuto nepříjemnost nazýváme "chromatická vada" či "chromatická aberace" (z řeckého χρώμα [chróma] = barva a latinského aberrare = odchylovat se). Optická soustava (tedy obvykle několik vhodně volených a zkombinovaných čoček) odstraňující chromatickou vadu se pak nazývá "achromát".
Dotaz: Takže rychlost světla je ve všech inerciálních soustavách konstantní a nemůže ji
ovlivnit žádné chemické složení prostoru.Když teda světla poletí v hustém
rosolovitém prostoru,bude se tam tedy více odrážet a lomit,může tedy i zvýšit
ohřev danného prostoru a tím vyvolat chemickou reakci.Může se taková atmosféra i
uměle připravit a jinak využít energeticky? (Ladislav Vondrášek)
Odpověď: Rychlost světla ve vakuu (!!!) je konstantní ve všech soustavách, rychlost světla v různých látkách obecně rozhodně konstantní není.
Druhou část otázky asi nechápu. Vhodně voleným světlem (resp. elektromagnetickým zářením o správné frekvenci) lze zahřát prostředí, kterým záření prochází. A ano, může tím dojít třeba k překročení zápalné teploty.
Dotaz: Dobrý den, chci se zeptat, je bílá barva skutečně považována za barvu? Vím, že
ji vidíme, přichází-li do oka světlo všech barev, ale je tedy barvou? A černou
barvu vidíme, neodráží-li do oka žádné světlo, znamená to, že není barvou?
Děkuji (Roman)
Odpověď: Barva je "psychofyziologický vjem zprostředkovaný zrakovým orgánem, kterým lze rozlišit dvě bezstrukturní části zorného pole stejného tvaru a rozměru". Mluvíme-li tedy o barvě, mluvíme o vjemu a bílá barva je tedy barvou stejně tak, jako černá, červená nebo třeba hnědá.
Potřebujeme-li popsat světlo, záření z fyzikálního hlediska, mluvíme o barvě zpravidla jen tehdy, je-li barva (jakožto vjem) spojena s úzkým frekvenčním spektrem - tedy například žlutá barva bývá připisována světlu o vlnových délkách okolo 589 nm (ve vakuu). Je-li světlo tvořeno větším množstvím složek různých frekvencí (což je právě případ bílého světla), mluvíme o jeho spektru a pojem barva používáme jen pro tímto světlem způsobený vjem.
Dotaz: Dobrý den. Rád bych věděl zda se elektromagnetické vlnění může šířit absolutním
vakuem. Prostředím bez částic, za toto prostředí nepovažuji vesmírné
vakuum, které malé množství částic obsahuje. Děkuji. (michal tulec)
Odpověď: Ano, elektromagnetické vlnění pro své šíření nepotřebuje žádné hmotné prostředí a je skutečně teoreticky schopné šířit se i v naprostém vakuu (které ovšem nedokážeme vyrobit).