Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 92 dotazů obsahujících »vakuu«
26) Rychlost světla, ohřívání prostředí
24. 09. 2007
Dotaz: Takže rychlost světla je ve všech inerciálních soustavách konstantní a nemůže ji
ovlivnit žádné chemické složení prostoru.Když teda světla poletí v hustém
rosolovitém prostoru,bude se tam tedy více odrážet a lomit,může tedy i zvýšit
ohřev danného prostoru a tím vyvolat chemickou reakci.Může se taková atmosféra i
uměle připravit a jinak využít energeticky? (Ladislav Vondrášek)
Odpověď: Rychlost světla ve vakuu (!!!) je konstantní ve všech soustavách, rychlost světla v různých látkách obecně rozhodně konstantní není.
Druhou část otázky asi nechápu. Vhodně voleným světlem (resp. elektromagnetickým zářením o správné frekvenci) lze zahřát prostředí, kterým záření prochází. A ano, může tím dojít třeba k překročení zápalné teploty.
Dotaz: Dobrý den, chci se zeptat, je bílá barva skutečně považována za barvu? Vím, že
ji vidíme, přichází-li do oka světlo všech barev, ale je tedy barvou? A černou
barvu vidíme, neodráží-li do oka žádné světlo, znamená to, že není barvou?
Děkuji (Roman)
Odpověď: Barva je "psychofyziologický vjem zprostředkovaný zrakovým orgánem, kterým lze rozlišit dvě bezstrukturní části zorného pole stejného tvaru a rozměru". Mluvíme-li tedy o barvě, mluvíme o vjemu a bílá barva je tedy barvou stejně tak, jako černá, červená nebo třeba hnědá.
Potřebujeme-li popsat světlo, záření z fyzikálního hlediska, mluvíme o barvě zpravidla jen tehdy, je-li barva (jakožto vjem) spojena s úzkým frekvenčním spektrem - tedy například žlutá barva bývá připisována světlu o vlnových délkách okolo 589 nm (ve vakuu). Je-li světlo tvořeno větším množstvím složek různých frekvencí (což je právě případ bílého světla), mluvíme o jeho spektru a pojem barva používáme jen pro tímto světlem způsobený vjem.
Dotaz: Dobrý den. Rád bych věděl zda se elektromagnetické vlnění může šířit absolutním
vakuem. Prostředím bez částic, za toto prostředí nepovažuji vesmírné
vakuum, které malé množství částic obsahuje. Děkuji. (michal tulec)
Odpověď: Ano, elektromagnetické vlnění pro své šíření nepotřebuje žádné hmotné prostředí a je skutečně teoreticky schopné šířit se i v naprostém vakuu (které ovšem nedokážeme vyrobit).
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, jak se stanovila rychlost světla? Celý vesmír je v
pohybu, není jediný pevný bod, tudíž mi stále není jasný k čemu se rychlost světla
vztahuje? Čili i taková konstanta, za jakou se rychlost světla vydává, je pouze
relativní pojem. (pavel)
Odpověď: Ač to na první pohled může vypadat podivně a nesmyslně, překvapivá odpověď zní: ať měříte, jak měříte, rychlost světla ve vakuu naměříte pořád stejnou. Rychlost světla ve vakuu tedy nejen že není pouze relativní pojem, naopak jde o jednu z opravdu fundamentálních konstant.
Za poznámku stojí i skutečnost, že dnes pomocí konstantnosti rychlosti světla je zpětně definována i zvdálenost. Jeden metr je totiž definován jako délka dráhy světla ve vakuu během časového intervalu 1/299 792 458 sekundy. Tato definice byla zvolena mimo jiné proto, že časové okamžiky dokážeme měřit velmi přesně a tak je i takováto definice délky velmi přesná.
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, zda dle nejnovějších poznatků je rychlost světla ve
vakuu c stále považována za "nejkonstantnější konstantu" ve vesmíru. Pokud ano,
existuje nějaké vysvětlení proč? (kromě poznatků na základě výsledků měření). Za
odpověď předem děkuji Žáček (Žáček)
Odpověď: Veškeré jevy se fyzika pokouší vysvětlovat podle teorií, které za tímto účelem vytváří. Některé teorie se brzy ukáží jako nevhodné, neodpovídající realitě, jiné po dlouhou dobu dobře vystihují pozorované jevy a umožňují takové jevy vypočítat, předvídat. Mezi tyto (zatím?) "úspěšné" teorie patří mimo jiné i teorie relativity, která konstantnost rychlosti světla ve vakuu vyžaduje. A jelikož nám teorie relativity dobře slouží (což se využívá v mnoha aplikacích, typicky třeba u družicové navigace GPS), domníváme se, že konstantní rychlost světla ve vakuu skutečně patří mezi základní konstanty.
