FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 92 dotazů obsahujících »vakuu«

38) Padající tělesa04. 09. 2006

Dotaz: Dobrý den.Chtěla jsem se zeptat,jaktože dvě různě těžká tělesa dopadnou ve vakuu stejně,když na ně působí gravitační síla a ta je přece F=m*g a záleží tudíž na hmotnosti? (Tereza Neuwirthová)

Odpověď: Zjednodušeně řečeno na 3x hmotnější těleso skutečně bude působit 3x větší přitažlivá gravitační síla, zároveň však bude mit 3x větší setrvačnost, takže bude 3x obtížnější jej urychlit směrem k Zemi. Vyjde to tedy nakonec stejně, jakokoli je těleso těžké, nebo» velikost síly se vykrátí právě s onou "setrvačností".

Trochu exaktněji: jak brzy těleso dopadne závisí na jeho rychlosti, resp. zrychlení. Zrychlení tělesa dokážeme vypočítat ze síly na něj působící dle 2. Newtonova zákona (F=m·a), takže víme, že zrychlení bude a=F/m. Za sílu F pak dosadíme gravitační sílu F=m·g, čímž dostaneme a=(m·g)/m=g. Všechna tělesa by tedy na Zemském povrchu bez odporu vzduchu padala se zrychlením g.

(Jakub Jermář)   >>>  

39) Zvuk ve vakuu29. 07. 2006

Dotaz: Dobrý den, šíří se zvuk ve vákuu? Případně jakou rychlostí. Děkuji za odpověď (Viktor Spousta)

Odpověď: Nikoli. Zvuk je střídavé zřeďování a zahušťování látkového prostředí (např. molekul vzduchu). Ve vakuu není co zahušťova a ředit, zvuk se zde proto nešíří. Pokud by vakuum nebylo dokonalé a nějaké hmotné částečky tedy byly přítomny, bude se v něm šířit zvuk velmi špatně a s výrazně menší rychlostí, než ve vzduchu či jiných hustších prostředích.

(Jakub Jermář)   >>>  

40) Rychlost rozpínání vesmíru04. 05. 2006

Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, co se stane, až rychlost rozpínání vesmíru dosáhne rychlosti světla? Slyšela jsem, že se tato rychlost zvětšuje. Obrátí se pak časová šipka? A co by se stalo s lidmi, kdyby ještě nějací žili? To by se opakovaly celé dějiny Země? (Kačka)

Odpověď: Rychlost rozpínání vesmíru není rychlost ve smyslu středoškolské fyziky (tedy o kolik metrů se něco posune za 1 sekundu), ale spíše o kolik procent se daný předmět či vzdálenost za jednu sekundu protáhne. Z tohoto důvodu ani není jasné, jak by se měla rychlost světla ve vakuu (c = 299 792 458 m/s) s "rychlostí" rozpínání vesmíru (neboli Hubbleovou konstantou H = 2·10-18s-1) porovnávat.

(Jakub Jermář)   >>>  

41) Vakuum při Torriceliho pokusu04. 05. 2006

Dotaz: Měl bych dotaz k Torriceliho pokusu, stručně a jednoduše, s kamarády se totiž nemůžeme dohodnout jestli je možné, aby v trubici vzniko vzduchoprázdno. Díky moc za odpověď (Pavel)

Odpověď: Přesně vzato, v trubici úplné vakuum nevznikne - rtuť se nepatrně odpaří, tak aby nad její hladinou vznikla její sytá pára. Přesto je zde tlak dostatečně nízký na to, abychom mohli rtuťové páry zanedbat a považovat je za vakuum.

(Jakub Jermář)   >>>  

42) Čerenkovovo záření06. 04. 2006

Dotaz: Lze vidět čerenkovovo záření? Jestli ano, tak jak vypadá. Stačí www odkazy. Děkuji (Matěj)

Odpověď: Čerenkovovo záření vzniká tehdy, prolétá-li nabitá částice látkovým prostředím s rychlostí převyšující rychlost světla v tomto prostředí (nezaměňovat s rychlostí světla ve vakuu, ta je vyšší a částice jí dosáhnout nemůže). Dochází přitom ke vzniku elektromagnetické rázové vlny, při níž je emitováno viditelné světlo nazývané Čerenkovovo záření.

Záření může být okem viditelné, sám Čerenkov jej v roce 1934 pozoroval jako slabé modravé světélkování.

Dnes se Čerenkovova záření využívá například v detektorech částic, např. pro detekci velmi lehkých neutrin. Úhel kužele, v němž je Čerenkovovo záření emitováno totiž umožňuje určit rychlost částice.

Více se o Čerenkovově záření dozvíte například na:

(Jakub Jermář)   >>>