FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 92 dotazů obsahujících »vakuu«

72) Rychlost vlny03. 02. 2003

Dotaz: 1) Fakt. Ve vakuu: ať se pohybuje objekt jakoukoli rychlostí, světlo se vůči němu pohybuje rychlostí světla "c".
2) Dotaz. Ve hmotném prostředí se pohybuje rychlostí v (Vlasta)

Odpověď: Tady je lépe mluvit o vlně než o fotonu, je to názornější. On totiž "foton ve hmotném prostředí" není "zpomalený foton", ale je to kolektivní záležitost jako každé šíření signálu hmotným prostředím. Je dobře si to představit mikroskopicky, kdy jakoby není "látka", ale "její molekuly ve vakuu". Foton = pole rozkmitá ty molekuly, protože jejich části mají elektrický náboj; tyto pak kmitajíce opět vyzařují, atd., a celý tento proces ve střední hodnotě postupuje právě tou rychlostí c/n.
(J.Obdržálek)   >>>  

73) "Délka" fotonu31. 01. 2003

Dotaz: Jaká by byla délka fotonu pro pozorovatele "vezoucího" se na něm? (hubert mazanek)

Odpověď: 1) V celém dalším mluvení míním "světelnou rychlostí" rychlost 299792458 m/s, tedy např. rychlost světla ve vakuu. Světlo v hmotném prostředí je jev mnohem složitější.
2) Termín "délka fotonu" není jasný. Míní se tím vlnová délka (barva světla)? anebo představa, že foton je kulička, mající tím pádem v jednom směru jistou délku?
3) Žádného pozorovatele, který někdy vůči mě stál anebo měl podsvětelnou rychlost, nelze urychlit na rychlost světelnou (a ovšem tím spíše ani na rychlost nadsvětelnou). Byla by k toku potřeba nekonečně velká energie. A pro skutečného pozorovatele, ať se pohybuje vůči mně jakkoli rychle, se světlo pohybuje úplně stejnou rychlostí, jak pro mne. On tedy necítí to, že se - vzhledem ke mně - "blíží rychlosti světla" tak, že by se on sám nějak světlu blížil, např. že by ho doháněl anebo že by mu unikalo pomaleji než mu unikalo dříve.
Ovšem hlavní věc: toto vše NENÍ vlastnost světla, fotonu apod. To je vlastnost prostoročasu (což je právě vlastní objev Einsteinùv; popis "kontrakce délek" znali už dříve Lorentz aj.)
(J.Obdržálek)   >>>  

74) Gravitační vlny04. 12. 2002

Dotaz: Jak se můžou gravitační vlny šířit vakuem, prázdnotou? Ohýbá antihmota prostoročas stejně, jako normální hmota? (Ondra)

Odpověď: Protože na šíření gravitačních a elektromagnetických vln není potřeba žádné médium jako je třeba vzduch potřeba na šíření našich řečí. V přírodě to tak je (jinak by světlo ze Slunce nedolétlo na Zemi, protože tam nahoře je přece vakuum) a my bychom tu nebyli. Tyto otázky řešili fyzici na přelomu předminulého a minulého století (je éter nebo není), mrkněte se do nějaké knihy o teorii relativity. Předpokládáme, že gravitační účinky antihmoty jsou stejné jako účinky hmoty, experimentálně je zatím ověřeno jen to, že na antiproton působí stejná gravitační síla, jako na proton.
(J.Dolejší)   >>>  

75) Násypný úhel19. 11. 2002

Dotaz: Prosím, můžete mi sdělit, zda hromada téhož písku na Měsíci, bude mít stejný úhel násypu, jako ve vakuu na Zemi? Jinými slovy: Má velikost gravitace vliv na přirozený násypný úhel materiálu? (Jirka Veselý)

Odpověď: Ano, bude mít stejný úhel násypu. Ten nezávisí na g; je-li g několikrát větší, je sice větší tíže, ale taky je tolikrát větší normálová složka tíže a tedy i třecí síla.
(J.Obdržálek)   >>>  

76) Sluch12. 11. 2002

Dotaz: Prosím vás o pomoc s referátem do fyziky na téma sluch (stavba ucha, vnímání zvuku...).Základní fakta už mám, ale ráda bych doplnila nějaké zajímavosti. (Daniela)

Odpověď: Milá Danielo, tady jsou odkazy na zajímavé stránky: stručný přehled sluchového ústrojí, smyslová soustava člověka i s obrázky, optické a akustické klamy, další informace se můžete dočíst ve starších dotazech Odpovědny - přenos zvuku, zvuk ve vakuu? apod.
(M.Urbanová)   >>>