Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 92 dotazů obsahujících »vakuu«
76) Sluch
12. 11. 2002
Dotaz: Prosím vás o pomoc s referátem do fyziky na téma sluch (stavba ucha, vnímání zvuku...).Základní fakta už mám, ale ráda bych doplnila nějaké zajímavosti. (Daniela)
Odpověď: Milá
Danielo, tady jsou odkazy na zajímavé stránky: stručný
přehled sluchového ústrojí, smyslová soustava člověka i s
obrázky, optické a akustické klamy,
další informace se můžete dočíst ve starších dotazech
Odpovědny - přenos zvuku, zvuk ve vakuu? apod.
Dotaz: Byl naměřen hydrostatický tlak ponorkou
Batyskaf v hloubce 11034m? Jaká je jeho hodnota? (Petra Molová)
Odpověď: Milá Petro, hodnota hydrostatického tlaku v dané hloubce je přibližně 1,1.108 Pa.
Hloubka moře se nejčasteji měří ultrazvukem nebo měřením tlaku vody a
právě posledně jmenovaný je s největší pravděpodobností princip, jakým
změřil velikost tlaku v 11 km i Batyskaf. Přesné technické detaily
nevím.
Pro Vaši představu "různosti" tlaků: střed Slunce - 2.1016Pa, jehlový podpatek na podlahu - 1.106Pa,
střed Země - 4.1011Pa, normální krevní tlak - 1,6.104Pa,
největší tlak vyvinut v lab.- 1,5.1010Pa, největší vakuum vyvinuté
v lab. - 10-12Pa.
Dotaz: Jakou teplotu má vakuum? Má vůbec nějakou teplotu? (Ensy)
Odpověď: V nejjednodušším přiblížení je vakuum prázdný prostor, "obsahuje" NIC. Teplota je charakteristická vlastnost "něčeho".. Tedy vakuum nemá teplotu.V některých složitějších fyzikálních teoriích se ale můžete setkat hodnotou 0 K pro teplotu vakua.
Dotaz: Potřebovala bych ještě dneska 29.9.2002 odpovědět na otázku co je to zvuk, jak vzniká,... Potřebuju toho co nejvíc na referát do fyziky. (Markéta)
Odpověď: Milá
Markéto, zvuk je každé mechanické vlnení hmotného
prostredí, které pusobí na lidské ucho a vyvolává v nem
zvukový vjem. Frekvence tohoto vlnení je v mezích 16 - 16 000
kHz. Neslyšitelné zvuky pod dolní mezí nazýváme infrazvuk,
nad horní mezí jde o ultrazvuk. Spoustu duležitých a
zajímavých informací pro svuj referát najdete na webu na
stránkách: http://www.steiner.cz/david/akustika/, o záznamu zvuku
se doctete na: http://mujweb.cz/www/historie_zvuku/, jestli se zvuk
šírí i ve vakuu je jeden ze starších dotazu Odpovedny
(viz. níže), další informace se doctete v ucebnicích
fyziky pro základní i strední školy. Pokud Vám tyto
informace nestací, dejte mi vědět.
Dotaz: Mám dotaz, týkající se teorie relativity.
Tento případ se často na přednáškách/učebnicích zmiňuje a
je bez vysvětlení brán jako "fakt", přičemž mě to stále není
jasné. Představme si člověka, který stojí vedle kolejí,
po kterých jede vlak rychlostí blížící se rychlosti světla
V tom vlaku je zdroj světla. V okamžiku, kdy zdroj světla míjí
pozorovatele, se pozorovatel přemístí za vlak a pozoruje zdroj
světla v posledním vagónu, který se zrovna rozsvítil.
Uvidí tento pozorovatel světlo? A uvidí ho, v případě, že se
vlak bude pohybovat rychlostí světla? Proč neplatí princip
skládání rychlostí? Světlo je přece "jenom vlnění"? Pro něj
to neplatí? Světlo se "prý" pohybuje stále rychlosti c a nic se
rychleji pohybovat nemůže... Ani když se ty dvě soustavy
navzájem pohybují? (Vladimir Busek)
Odpověď: Milý
Vladimíre, světlo má ve vakuu vždycky tutéž rychlost, ať
ho vytvoří cokoli (zdroj stojící anebo letící libovolnou
podsvětelnou rychlostí) a ať ji měříš v kterékoliv
inerciální soustavě. To ber NIKOLI jako (podivný) důsledek
speciální teorie relativity, ALE jako experimentální fakt -
tedy něco, s čím se musí jakákoliv teorie vyrovnat, má-li
být pravdivá. Světlo má prostě stejnou rychlost, ať je ze
Slunce, z hvěz nebo z pozemských zdrojů, ať ho měříš
ráno nebo večer, ačkoliv se ráno pohybujeme spolu s
otáčející se Zemí na rovníku rychlostí 40 000 km za 24
hodin (spočti si číselně, kolik to je v m/s, člověk by to
nevěřil! rychleji než zvuk) a navečer stejnou rychlostí
opačným směrem, na jaře jako na podzim, ačkoliv rychlost
Země na dráze kolem Slunce je 2.pí.150 000 000 km za 1 rok (a
to je bezmála úctyhodných 30 km/s !). Tohle musí vysvětlit
každá teorie, která chce popisovat jevy v blízkosti rychlosti
světla. No a Lorentzovy vzorce pro transformaci - přechod z
jedné soustavy do druhé - to umějí. Galileiho jednodušší
vzorce nikoli.
Z tohoto experimentálního faktu je vidět, že skládání
rychlostí nemůže být (při těchto rychlostech) popsáno
sčítáním, ale jinak. V Galileově transformaci (GT) se
rychlosti sčítají a čas v každé soustavě "tiká"
stejně rychle: co je současné v jednom systému, je současné
i v jiném. O soumístnosti to neplatí - co je soumístné v
jedoucím vlaku (např. že si na tomtéž místě objednám
kávu, dostanu, vypiju a zaplatím), není soumístné vůči
Zemi (je to na různých místech zemského povrchu, třeba v
různých městech). Současnost je v GT invariantní,
soumístnost nikoli. V Lorentzově transformaci (LT) není
invariantní ani soumístnost, ani současnost. Co je ale
invariantní, je "čtyřinterval":
ds . ds = dx . dx + dy . dy + dz . dz - c.dt . c. dt ,
tedy čtverec vzdálenosti dvou událostí, zmenšený o čtverec
vzdálenosti, kterou by světlo uletělo za dobu, která mezi
událostmi uplynula. Podrobný výklad z obrázky a fotografiemi,
na úrovni srozumitelné na střední škole je např. v
učebnici FYZIKA (Halliday, Resnick, Walker, např. PROMETHEUS,
2001), ve čtvrtém dílu - celá kapitola 38 Relativita.
