Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 6 dotazů obsahujících »vzorečku«
3) Síla elektromagnetu
16. 01. 2003
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jak velký proud či napětí zvolit, aby magnet nešel
odtrhnout např. rukou. Lze podle nějakého vzorečku vypočítat síla,
závislá na použitém proudu, kterou bude magnet držet? (Ivo Krsek)
Odpověď: Milý kolego, Váš problém je obvyklého druhu. Jde-li spočítat síla mezi
dvěma zelektrovanými předměty, nejlépe malými kuličkami, musí jít snadno
spočítat síla mezi zmagnetovanými předměty. Spočítat se dá síla působící na
elementární magnetický dipól v nehomogenním
poli. V okolí pólu elektromagnetu je právě silné prostorové proměnné magnetické
pole, zmagnetovaný, např. železný, předmět však není dipól s
konstatntním momentem, jeho moment je dán rozložením magnetizace a ta je
zase funkcí působícího pole, podle hysterezní smyčky. Zřejmé je jedině to,
že síla bude prudce klesat se vzdáleností od pólu elektromagnetu. Zmíněná
síla se využívá k měření magnetizace feromagnetických vzorků Faradayovou
metodou (Fradayovy váhy). Vytváří se dobře definovaný gradient pole
přiložený k většímu poli homogennímu, jímž se vzorek magnetuje a měří se síla
F=grad(Q.H), Q je magnetický moment Q(H), který závisí na poli H, Q i H jsou
vektory.
Dotaz: Mám hned pár dotazů:
1) úhel vstupu do atmosféry (asteroidů, meteoroidů, ...) - je to jako v optice? (kolmice k rovině bodu dopadu a úhel mezi kolmicí a trajektorií tělesa?)
2) Potřeboval bych vědět délku velké poloosy u oběžné dráhy Země (co možná nejpřesněji)
3) Co je to "délka výstupného uzlu"? Označuje se to velkým omega a potřebuji to k výpočtu heliocentrických pravoúhlých rovníkových souřadnic. Jaká je hodnota pro Zemi? V tabulkách to je proškrtnuté, ale já potřebuji do vzorečku nějakou hodnotu (0 nebo 360?).
4) K tomu samému úkonu (viz. 3)) potřebuji vědět "dobu průchodu periheliem" (u Země).
(Vlastimil Kůs)
Odpověď: 1/ Ano,
mělo by to tak být, ale není žádná pevná definice. Může
to být i obráceně, tedy 90° pro kolmý dopad a 0° pro
tečný. Záleží na konkretním autorovi a konkretním
vzorečku. 2/ Délka velké poloosy dráhy Země je v
prvním přiblížení 1 astronomická jednotka (1 AU = 149 597
870 km). Ve skutečnosti se délka velké poloosy mění s časem
(i když velmi málo). Například pro JD 2 452 400,5 je a =
0,999991285 AU. 3/ Výstupní uzel je bod, ve kterém dráha
planety protíná rovinu ekliptiky a planeta se pohybuje směrem
"nad" ekliptiku (analogicky sestupný uzel). Přímka
procházející těmito uzly se nazývá uzlová přímka. Délka
výstupního uzlu je pak úhel mezi polopřímkou ležící v
rovině ekliptiky a směřující do jarního bodu a
polopřímkou výstupního uzlu. Udává se ve stupních.
V prvním přiblížení je rovina oběžné dráhy Země
totožná s ekliptikou, tedy délka výstupního uzlu není
definována - nejsou uzly, sklon dráhy je nula. Při
dosazování do vzorečku může vzniknout problém, ale
většinou pomůže to, že sklon dráhy "i" je nula a
na délce výstupního uzlu nezáleží.
Pro přesnější výpočty má dráha Země nenulový sklon a
uzly jsou definovány. Pro JD 2 452 400,5 je Omega =
282,22164904°, omega (délka perihelia) = 180,65690790° a sklon
dráhy i = 0,00072886°, tedy zanedbatelně málo. 4/ Dobu průchodu perihéliem T0 lze
spočítat ze střední anomálie M pro daný čas t ze vztahu M
= n * (t - T0), kde n je střední denní pohyb. n = k
* a-3/2, kde k = 0,01720209895 rad, a je velká
poloosa dráhy. Například pro t = 2 452 400,5 je M =
120,77400183°.
Dotaz: Zajímá mě poměr mezi stupněm Celsia a stupněm Fahrenheita. Např., kolik stupňů Celsia je 90 stupňů Fahrenheita? (Milada Honcová)
Odpověď: Milá
Milado, stupeň Fahrenheita vypočítáte podle následujícího
vzorečku:
T[F] = 1.8 . T[°C] + 32
Tedy například 1° C = 33.8 F ; 100°C = 212F ; 90F = 32.22°C
Převodní vztahy mezi dalšími jednotkami teploty můžete
najít na stránce http://bures.hyperlink.cz/j_teplot.htm
A převodník dalších fyzikálních jednotek na stránce: http://www.labo.cz/mft/konvertor.htm
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jak velký proud s napětí elektromagnetem zvolit,
aby magnet nešel odtrhnout např. rukou. Lze podle nějakého
vzorečku vypočítat síla, závislá na použitém proudu, kterou bude magnet
držet? (Ivo Krsek)
Odpověď: Tento problém je obvyklého druhu. Jde-li spočítat síla mezi
dvěma zelektrovanými předměty, nejlépe malými kuličkami, musí jit snadno
spočítat síla mezi zmagnetovanými předměty.
Spočítat se dá síla působící na elementární magnetický dipól v nehomogenním
poli. V okolí pólu elektromagnetu je právě silně prostorově proměnné
magnetické pole, zmagnetovaný, např. železný, předmět však není dipól s
konstatntním momentem, jeho moment je dán rozložením magnetizace a ta je
zase funkcí působícího pole, podle hysterezní smyčky. Zřejmé je jedině to,
že síla bude prudce klesat se vzdáleností od pólu elektromagnetu. Zmíněná
síla se využívá k měření magnetizace feromagnetických vzorků Faradayovou
metodou (Fradayovy váhy). Vytváří se dobře definovaný gradient pole
přiložený k většímu poli homgennímu, jímž se vzorek magnetuje a měří se síla
F=grad(Q.H), kde Q je magnetický moment Q(H), který závisí na poli H, Q i H
jsou vektory.
