FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 5 dotazů obsahujících »zmrznout«

3) Ohřívací polštářky11. 04. 2007

Dotaz: Dobrý den, nemohli byste mi říct, čím jsou plněné ohřívací polštářky? Takové ty, co v nic zmáčknete plíšek, ta hmota skrystalizuje a hřeje. Děkuji (Linda)

Odpověď: "Jednorázový" polštářek bývá naplněn obvykle nějakou bezvodou solí (chlorid vápenatý... ) a vodou - odděleně. Při smísení obou složek dochází k rozpouštění soli a vázání molekul vody za vzniku hydrátu, což je doprovázeno uvolněním většího množství tepla. Obdobně lze použít látky, které při rozpouštění teplo spotřebovávají, k výrobě "chladicích polštářků". Rozpouštěcí tepla jednotlivých látek lze najít v tabulkách a v laboratoři si vyzkoušet, že se tepelné efekty opravdu dostavují.

Na složitějším principu pracují opakovaně použitelné polštářky. Obsahují například přesycený roztok bezvodého thiosíranu sodného ve vodě v tzv. metastabilním stavu - thiosíran by sice měl za těchto podmínek vykrystalizovat, ale chybí mu dostatečná "aktivační" energie, kterou je třeba dodat zvenku, v tomto případě zlomením plíšku. Pak teprve dojde ke krystalizaci (ve formě hydrátu) a uvolnění tepla. Povařením použitého polštářku (tj. za vysoké teploty) lze opět získat z hydrátu bezvodou sůl a úplným vychlazením obnovit přesycený roztok.

K metastabilním stavům - i z laboratoře známe případy, kdy látka ne a ne vykrystalizovat, voda ne a ne se vařit či zmrznout, ačkoli příslušné fyzikální podmínky jsou splněny - tehdy jsou systémy v metastabilním stavu. Pomáhá dodání energie například otřesem.

(Hanka Böhmová)   >>>  

4) Podchlazená kapalina10. 02. 2006

Dotaz: Opakovaně se mi stalo následující. Na kuchyňské lince nevytápěné chaty v zimě stála láhev s vodou v PET láhvi. Na pohled byla voda v láhvi jednoznačně v kapalném skupenství. Při sebemenším pohybu láhve došlo prudce ke změně skupenství a voda v láhvi se přeměnila na led během zlomku sekundy. Připomíná mi to jev "utajený var". Existuje něco podobného jako "utajené zmrznutí"? (Ing. Petr Heimerle)

Odpověď: Ano. Voda skutečně nemusí zmrznout hned při dosažení teploty tání/mrznutí - tedy při 0°C. Často se nám ji podaří podchladit o několik stupňu, čistou destilovanou vodu se občas podaří podchladit třeba i na -20°C. Má-li kapalina teplotu nižší, než jaká odpovídá teplotě tání/mrznutí, mluvíme o tzv. podchlazené kapalině. Podchlazená kapalina je velice citlivá na přítomnost jakýchkoli příměsí i na mechanické vzruchy. Skutečně pak stačí třeba i malé drknutí do stolu a kapalina velmi rychle zamrzne.

(Jakub Jermář)   >>>  

5) Proč sůl rozpouští led?19. 12. 2002

Dotaz: Zajímalo by mne, proč kuchyňská sůl rozpouští led. Vysvětlení, že je to tím, že směs soli a vody (nebo snad ledové tříště) má nižší bod tání, myslím není spravné, protože sůl rozpustí led, aniž by na počátku rozpouštění byla nějaká směs. Pokud by to tak přece jen bylo, pak by okolí posoleného ledu muselo ještě více zmrznout (nižší teplota tání) a ne se rozpouštět. Však také směs ledu a soli ve zkumavce dokáže tak chladit, že se na zkumavce zvenku skutečně tvoří led, pokud je zkumavka umístěna ve vodě. (František Vařacha)

Odpověď: Vycházejte zde dvou faktů: 1) Roztok soli tuhne až při nižší teplotě než čistá voda. 2) Na to, aby roztok zmrzl (tj. aby kapalina přešla v pevnou látku), je mu třeba odebrat energii (teplo), a to jednak na to, aby jeho teplota poklesla na teplotu tuhnutí příslušné směsi, jednak na to, aby kapalina této teploty ztuhla na pevnou látku. Zanedbáme ostatní jevy, jako že se při vlastním rozpouštění může uvolňovat nebo naopak pohlcovat teplo. Mějte tedy led teploty přesně 0°C a sůl u něj. Pak nejmenší kapička vody, v níž se rozpustí zrnko soli, bude roztokem, který za teploty 0°C už nemůže být tuhý. Tento roztok bude v sobě rozpouštět další sůl a další led; ten ale přechází z tuhé fáze do kapalné a tím bude směs ochlazovat. Teplota roztoku soli tedy klesne pod nulu, směs ale bude stále tekutá a rozpouštět další led, a to tak dlouho, až se rozpuštěným ledem zředí na takovou koncentraci, která bude moci při dosažené nízké teplotě tuhnout. Je-li ovšem kolem přesně 0°C, pak to nebude nikdy. Je-li teplota trochu nižší, třeba -5°C, pak snadno zjistíte koncentraci soli, které odpovídá tuhnutí při této teplotě - a máte tím dáno množství ledu, které musí roztát po nasypání daného množství soli.
(J.Obdržálek)   >>>