Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
123) Koule na vedení vysokého napětí
18. 09. 2008
Dotaz: Dobrý den, mohl byste prosím vysvětlit, k čemu slouží velké keramické
koule umístěné na vedení vysokého napětí. Všimla jsem si jich u
tramvajové stanice Vypich (Praha 6). Děkuji Martina Fialová (Martina Fialová)
Odpověď: Výstražné koule se na vedení vysokého napětí montují k vizuálnímu zvýraznění venkovních vedení při křižování vodních ploch a význačných komunikací, nebo v blízkosti letišť, chrání nejen přelétající ptactvo, ale i nízko letící letadla. Koule většinou nejsou keramické, ale plastové (což může být z dálky opticky nerozlišitelné).
Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kolik kyslíku spotřebuje běžný osobní
automobil na 1 km. prosil bych i o srovnání (třeba se spotřebou člověka za
hodinu a produkcí stromů), abych měl představu. Děkuji. (Karel)
Odpověď: Předpokládejme, že jedeme autem se spotřebou 7 litrů na 100 km. Ujetím 1 km tedy spotřebujeme 0,07 litru benzínu. Při průměrné hustotě benzínu okolo 720 kg·m-3 jde tedy o zhruba 50 gramů benzínu. Zjednodušeně lze předpokládat, že benzín je tvořen atomy uhlíku (reálně tak z 90%, takže chyba nebude velká). V 50 gramech benzínu jsou tedy asi 4 moly uhlíku. K jeho spálení (C + O2 → CO2) je potřeba 4 moly molekul kyslíku O2. Pro běžný plyn za běžných podmínek (a to kyslík je) přitom platí, že jeden jeho mol má objem 22,4 litru (! za běžných podmínek, tedy zejména za běžné teploty a atmosférického tlaku!). Z toho vychází, že obyčejné auto spotřebuje na ujetí 1 km kromě 50 gramů benzínu také okolo 90 litrů kyslíku. Udává se, že průměrný člověk takové množství kyslíku spotřebuje za zhruba 6 hodin.
Jde však pouze o hrubý odhad. Palivo obsahuje kromě uhlíku také vodík, který se rovněž slučuje s kyslíkem (za vzniku vody, resp. vodní páry) - skutečná spotřeba kyslíku tedy může být až o několik desítek procent vyšší. Děkujeme čtenářům za upozornění na tuto skutečnost!
Dotaz: Dobrý den, jak vzniká duha víme, ale není nám jasné, proč má tvar
oblouku. Je poloměr tohoto oblouku vždy stejný? Děkuji předem za odpověď (Lucie Zárubová)
Odpověď: Duha je optický jev, který se skládá ze světla různých barev přicházejících do oka (či jiného čidla) z různých směrů v důsledku odrazu slunečního světla na kapičkách deště. Aby došlo k těm "správným" (duhu tvořícím) odrazům, je třeba, aby se kapičky deště nacházely zhruba 42° (resp. okolo 50° pro sekundární duhu) odkloněny od osy Slunce-pozorovatel. Tuto podmínku splňuje kružnice (tedy přesněji hranice prostorového úhlu) se středem na ose Slunce-pozorovatel, na opačné straně, od pozorovatele, než je Slunce. Z letadla, vysoké věže, ... by tedy bylo možné pozorovat duhu jako kružnici (přesněji mezikruží) s rozměrem zhruba 85 úhlových stupňů (2x 42°).
Dotaz: Potřebovala bych k výpočtům znát aspoň přibližně účinnost varné
konvice, nemohu si to v redakci změřit. Děkuji (Vlášková Jana)
Odpověď: Z výsledků našich měření (viz článek Kristýny Veselé Jak funguje rychlovarná konvice) vyplývá, že při vaření menšího množství vody (0,5 litru v 1,5 litrové konvici) je účinoost okolo 70%, při plném vytížení konvice je pak účinnost téměř 90%. V obou případech jsme vodu ohřívali až k varu. Přesné hodnoty pro jednotlivé situace a různé konvice se samozřejmě budou poněkud lišit.
Dotaz: Existuje něco jako elastická energie? Jestli ano, tak k jakému oboru fyziky
se váže a co to je, popřípadě jak ji lze či nelze spočítat? (Šárka Dvořáková)
Odpověď: Ano, něco takového existuje, obvykle se to ale nazývá energie deformace. Jde o energii, kterou má například stlačená pružina. Tím, že jsme pružinu stlačili, konali jsme práci, vydávali tedy vlastní energii a ta je nyní uložena právě jako energie deformace v oné pružně. Tento pojem bych řadil nejspíše do mechamiky.
