Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
134) Délka vazeb v molekule jódu
22. 07. 2008
Dotaz: Čím je možné vysvetliť rozdielne dĺžky väzieb v molekule tuhého jódu (271 pm) a parách jódu (267 pm)? dakujem, Barbora (Barbora)
Odpověď: V pevném, krystalickém jódu jsou molekuly drženy v pravidelném uspořádání
vzájemnými mezimolekulovými interakcemi. V parách jódu se mezimolekulové
interakce prakticky nevyskytují, každá molekula je osamocená. Dosažení co
nejsilnějších mezimolekulových interakcí v krystalu by mohlo být důvodem
částečného oslabení (prodloužení) vazeb v jednotlivých molekulách oproti
"osamocenému" stavu. Určité energetické znevýhodnění, které odpovídá
oslabení vazby v každé z molekul, by pak bylo vynahrazeno energetickým
zvýhodněním, které odpovídá výhodnějšímu vzájemnému uspořádání (a tedy
silnějším interakcím) takto prodloužených molekul.
Upozorňuji, že toto je má úvaha nad Vaší otázkou, nikoli citace literatury.
Takové vysvětlení mi ovšem připadá velmi pravděpodobné.
Odpověď: Pravděpodobně jde o obrazné vyjádření toho, že voda může být výsledným produktem hoření (v tomto případě slučování vodíku s kyslíkem) obdobně, jako je popel výsledným produktem hoření některých běžných paliv (tedy třeba dřeva).
Dotaz: Dobrý den. Mohl bych se zeptat, jak to je s vodou, která se vcucne do nádoby,
která je otočená dnem nahoru a je ve vodě, když tam dohoří svíčka? Je
to opravdu tím, že se tam spotřebuje kyslík? Děkuju. M. (Míra)
Odpověď: Spotřeba kyslíku při hoření není hlavní příčinou jevu. Kyslík (O2) se sice spotřebovává, ovšem za produkce obdobného množství oxidu uhličitého (CO2) nebo dokonce většího molárního množství oxidu uhelnatého (CO). K pochopení jevu přitom stačí pozorně sledovat celý proces od začátku - po přiklupení svíčky nádobou dojde k ohřátí vzduchu v nádobě. Takto ohřátý vzduch se rozpíná a část jej vybublá ven mimo nádobu (což je vidět). Když svíčka dohoří, vzduch opět chladne a zaujímá tedy čím dál menší prostor. Nyní by se tedy měl do nádoby nasávat vzduch z okolí - a jelikož tam žádný není, je tam jen voda, tak se do nádoby nasává voda.
Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli se v ideálním plynu musí všechny částice pohybovat stejnou rychlostí. (Jiří Latner)
Odpověď: U ideálního plynu se obvykle předpokládá, že četnosti rychlostí částic plynu odpovídají tzv. Maxwellovu rozdělení rychlostí, obdobně, jako jsou rozděleny rychlosti u reálných plynů s vlastnostmi blízkými plynu ideálnímu. Molekuly (resp. částice plynu) se tedy pohybují různými rychlostmi.
Dotaz: Roztočený volný setrvačník udržuje vektor osy otáčení ve stálé poloze
vůči hvězdám. Hvězdy se ale také pohybují, byť velmi pomalu. Vůči
čemu tedy vlastně udržuje setrvačník konstatní polohu? (Radim Pospěch)
Odpověď: Roztočený volný setrvačník udržuje osu rotace (neboli vektor osy otáčení) neměný vůči libovolnému inerciálnímu systému.
