Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
138) Osa rotace setrvačníku
21. 07. 2008
Dotaz: Roztočený volný setrvačník udržuje vektor osy otáčení ve stálé poloze
vůči hvězdám. Hvězdy se ale také pohybují, byť velmi pomalu. Vůči
čemu tedy vlastně udržuje setrvačník konstatní polohu? (Radim Pospěch)
Odpověď: Roztočený volný setrvačník udržuje osu rotace (neboli vektor osy otáčení) neměný vůči libovolnému inerciálnímu systému.
Dotaz: Dobry den chtel sem se zeptat co bych musel udělat abych vyrobil žárovku
která vydrží 100let (nejsou žádná omezení) (Matěj Zeman)
Odpověď: Důležitým prvkem klasické žárovky je vlákno žhavené na vysokou teplotu - v nejběžnější dnes používané žárovce jde o wolframové vlákno (wolfram dobře snáší vysoké teploty, má poměrně vysokou teplotu tání), které se průchodem elektrického proudu zahřívá běžně až na teplotu okolo 2500 °C. Při takto vysokých teplotách ovšem snadno dochází k sublimaci (vypařování, odpařování) materiálu z povrchu vlákna, čímž se vlákno pomaloučku ztenčuje. Čím tenčí vlákno, tím více se ale zahřívá, až se jednou zahřeje na nějakém místě příliš, překročí lokálně teplotu tání a dojde k přetržení/"přepálení" vlákna. Tomuto jevu neumíme zabránit, můžeme se ale snažit jej zpomalit. Jednou z možností je nažhavit vlákno o něco méně - pak ale také méně svítí a přeměna elektrické energie na viditelné světlo je méně účinná. Další možností je vyplnit skleněnou baňku nějakou sloučeninou obsahující halogen - více viz článek Jak funguje žárovka a zářivka.
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych vědět jestli se skládá sluneční záření jen z
UV, světelného a IČ záření? Nebo i další složky jako je gama záření
atd. Jaké složky to tedy jsou? (Jana)
Odpověď: Slunce emituje záření prakticky v celém elektromagnetickém spektru (samozřejmě s různou intenzitou pro různé vlnové délky), jeho záření před vstupem do zemské atmosféry zhruba odpovídá záření absolutně černého tělesa oteplotě okolo 6000 °C. Nejintenzivněji Slunce září ve viditelné části spektra (maximum je okolo vlnové délky 500 nm; uvádí se, že na viditelné světlo připadá až 48 % vyzářené energie), dále pak v infračerveném oboru (až 45 %) a ultrafialovém oboru (7 %). Ostatní části spektra jsou ve slunečním spektru sice také zastoupeny, ale v porovnání s viditelným světlem a IR ne nijak výrazně. V rentgenové a gama oblasti září zejména Slunční koróna.
Dotaz: Uvažuji teoreticky o nízkoteplotním parním stroji. Narážím ale na
problém vhodného média - jde mi o látku s nižším bodem varu než voda,
ale všechny co znám jsou buď prudce hořlavé nebo jedovaté či jinak
neekologické. Existuje, prosím, něco vhodného? (Ivan)
Odpověď: Ať přemýšlím, jak přemýšlím, vypadá to, že Vám neporadím. Nižší teploty varu
mají aceton, estery, alkoholy - vysoce hořlavé, jedovaté, chlorované
deriváty, které sice nejsou hořlavé, ale jedovatostí to vynahrazují,
uhlovodíky - toxické i hořlavé... Z běžných kapalin zřejmě nebude použitelné
nic. Což je asi jeden z důvodů, proč se parní stroje konstruují pro vodu.
Dotaz: Zavislost teploty vzduchu na nadmorske vysce Dobry den, chtel bych se zeptat z
jakeho duvodu klesa teplota vzduchu s nadmorskou vyskou, mereno do par metru na
povrchem zeme. Kdyz vezmu v uvahu, ze teplo pravdepodobne vznika dopadem
infracerveneho zareni na zemsky povrch, dale cim je nadmorska vyska vetsi, tim
vice zareni dopadne na povrch a take skutecnost, ze vzduch je temer stejny
tepelny izolant jako vakuum (tj. husty vzduch, ridky vzduch i vakuum by mely
izolovat stejne) tak mi vychazi, ze by ta zavislost mela byt minimalni, ne-li
dokonce opacna :) (Petr Helcl)
Odpověď: Teplota povrchu Země je určována dopadem krátkovlnného slunečného záření. Primárním zdrojem tepelné energie atmosféry je výměna tepla mezi zemským povrchem a atmosférou nad ní. Na teplotě vzduchu se dále, ale v poněkud menší míře, podílí absorbce infračerveného (tepelného) záření zemského povrchu. Oba tyto zdroje tedy v důsledku pusobí, že nejvíc tepla je atmosférou přijato v nižších vrstvách, kde je tím pádem její teplota v důsledku vyšší.
Dalo by se namítat, že teplý vzduch je lehčí než studený a proto by měl proudit do vyšších vrstev atmosféry. Tato úvaha je však špatná, poněvadž je to vzduch s menší hustotou, který by se měl takto chovat; a vzduch při povchu Země - navzdory faktu, že je teplejší - má hustotu vyšší, než vzduch ve vyšších vrstvách atmosféry, kde je nižší teplota kompenzována mnohem rychlejším exponenciálním poklesem tlaku.
