FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

146) Pozorování hvězd ze dna studny26. 05. 2008

Dotaz: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, co je pravdy na tom, že lze ze dna komína nebo studny pozorovat hvězdy za dne pouhým okem. Děkuji (petr kemenáš)

Odpověď: Odpověď na dotaz bych si dovolil rozdělit na 2 části:
  1. Pozorování hvězd ve dne obecně možné je. Problém způsobuje rozptyl světla v atmosféře, resp. jeho míra**. Jednoduše řečeno, obloha má svůj vlastní svit (typická modrá barva) a pokud je tento svit vyšší, než svit hvězdy, tato v něm zaniká. Jasné objekty na obloze lze dalekohledem spatřit i za slunečného dne. Počínaje Měsícem či Venuší a konče jasnými hvězdami a dalšími z planet. Stanovit limitní jas hvězdy (magnitudu) pro denní pozorování je velmi obtížné, protože závisí na podmínkách, výšce Slunce nad obzorem, úhlové vzdálenosti hvězdy od slunce atd. Jednoduše na všem co ovlivňuje modrý svit oblohy. Při nedávných experimentech se u nás na hvězdárně povedlo dalekohledem vizuálně rozlišit za dne dvojhvězdu Castor (mag 2-3).

    ** Na kosmických tělesech kde atmosféra není (např. na Měsíci) jsou hvězdy bez problémů viditelné i za plného slunečního svitu.


  2. Mýtus o pozorování hvězd ze dna studny či dmychadlem komína je velmi starý a těžko říci, jak se na takovou teorii vůbec přišlo. Z výše napsaného je jasné, že pohled komínem nemá šanci odstranit "modrý svit oblohy", a tím i umožnit spatření hvězdné oblohy v plné kráse. (snad vyjma teoretické možnosti 100km vysokého komína, který by ústil až nad atmosférou :) Situace je úplně stejná jako při pohledu na volné nebe ... s tím rozdílem, že se díváme "temnou rourou" a Slunce nás tolik přímo neoslňuje. Tam patrně vznikla myšlenka, že na konci by měly být vidět hvězdy. Ale na konci je zase pouze "kousek" oblohy, který svítí stejnou plošnou jasností jako kdekoli jinde.

35m vysoká chladící věž Poldi Kladno

53m vysoký komín bývalého cukrovaru Modřany
(Martin Fuchs - Štefánikova hvězdárna, Praha)   >>>  

147) Krystalická struktura stříbra a uhlí26. 05. 2008

Dotaz: Hola, 1. rád bych našel dobrou obrazovou, případně geometrický popis jednotlivých krystalických skupin. 2. Jaká třída je uhlí, stříbro? A odkaz na někoho nebo někam pro víc informací, děkuji. (Ondřej Zvolánek)

Odpověď: Krystalové soustavy i s typickými zástupci v říši minerálů jsou velmi přehledně popsány v následujícím výukovém materiálu pro školy vzniklém na Přírodovědecké fakultyě UK: Zde se také dočtete, že stříbro v přírodě krystaluje v krychlové soustavě (nejsem si jistá, zda ho nelze za speciálních podmínek přinutit krystalovat i v jiné soustavě). Uhlí jako produkt rozkladu rostlinných organismů je z "globálního" pohledu amorfní (bez pravidelné struktury) materiál obsahující různé množství dalších prvků, lze v něm ale pozorovat mikrokrystalickou strukturu, tj. jde o nahromadění maličkých částeček majících krystalické uspořádání, a to grafitové. Podobně je tomu i u sazí. (Cotton, Wilkinson: Anorganická chemie).

(Hanka Böhmová)   >>>  

148) Hubnutí polárníků20. 05. 2008

Dotaz: Kolik je člověk schopen zhubnout za 5 dní? (Tono)

Odpověď: Uvádí se, že polárníci jsou při maximálním možném výkonu schopni spálit asi 0,5 kg zásobního tuku denně. Jde ale o fyzicky zdatné jedince, kteří vědí, co dělají, a před expedicí kontrolovaně a úmyslně nadbytečné tukové zásoby nabrali.

Varování: pro běžného netrénovaného člověka může být takové extrémní hubnutí (obrovská námaha, výdej energie) velmi nebezpečné, až život ohrožující!!

(Jakub Jermář)   >>>  

149) Teplota planeme zápalky20. 05. 2008

Dotaz: Dobrý den, chtěl jsem se Vás zeptat, jaká je teplota plamene u hořící zápalky? Děkuji za odpověď. (Jirka)

Odpověď: Nejvyšší teplota plamene hořící zápalky, kterou se mi podařilo naměřit, byla něco málo přes 800 °C.

(Jakub Jermář)   >>>  

150) Nabití akumulátoru výměnou elektrolytu20. 05. 2008

Dotaz: Dobrý den přeji. Zaujal mně nápad jednoho z přispěvovatelů na diskuzním fóru o elektromobilech. A to nabíjení el. akumulátoru pouhou výměnou elektrolytu. Máme dva akumulátory olověné s tekutým elektrolytem. Jeden je zcela nabitý, druhý naopak vybitý. Otákka zní, zda pouhým přelitím elektrolytu z nabitého do vybitého akumulátoru dojde k jeho nabití (samozřejmně předtím vyprázdněného)? Domnívám se, že to nepůjde, neboť musí dojít k chemické přeměně i na elektrodách. (Dada211)

Odpověď: Pravda bude někde uprostřed. Dolitím čerstvého elektrolytu k elektrodám vybitého akumulátoru dosáhnete toho, že nějaký (obecně ale už menší) proud (resp. napětí) bude akumulátor přeci jen dodávat. Máte ale pravdu v tom, že chemické reakce (změny) probíhají i na elektrodách - trvale by to tedy provozovat nešlo, protože po čase už by na elektrodách nebylo téměř nic, co by se redukovalo, resp. oxidovalo.

(Jakub Jermář)   >>>