Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 42 dotazů obsahujících »tono«
16) Skákání ve vlaku
30. 01. 2006
Dotaz: Dobrý den. Při čtení dotazů jsem si vzpomněl, jak jsem se jednou s kamarádem přel
o to, jestli, když vyskočím uvnitř vlaku jedoucího konstantní rychlostí svisle
vzhůru, zdali dopadnu na stejné místo, nebo zpomalím a dopadnu směrem dozadu o
kus vedle. Myslím že neztratím svou rychlost a dopadnu na stejné místo, avšak
kamarád si to nemyslí. Děkuji za odpověď (matousek)
Odpověď: Pokud vlak nebude zrychlovat, zpomalovat či zatáčet, dopadnete na stejné místo. Vzpomeňte si na znění prvního Newtonova zákona "těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu ... ". Vy ve vlaku jste takové těleso pohybující se rovnoměrně přímočaře (odmysleme nyní vertikální pohyb a gravitační sílu, která vás nutí zase dopadnou na podlahu). Pokud tedy vlak pod váma nezačne zrychlovat, zpomalovat či zatáčet (= uhýbat vám do strany), pak se vy i vlak pohybujete společně rovnoměrně přímočaře a musíte tedy dopadnout na stejné místo, odkud jste vyskakoval (vzhledem k vlaku). Ostatně zkuste si to!
Dotaz: Chtela bych se Vas zeptat, kdo prvni dokazal, ze existuji atomy a jak toto
tvrzeni dolozil a obhajil? Dekuji za odpoved (Irenka)
Odpověď: První myšlenky o existenci atomů pocházejí z dob starověkého Řecka (zmiňován bývá především Démokritos, který žil v 5.-4. století př.n.l.), šlo však spíše o filosofické spekulace.
První novodobou teorii o existenci atomů formuloval anglický fyzik John Dalton (1766-1844). Když roku 1796 zkoumal poměry prvků u různých sloučenin, zjistil, že prvky bývají zastoupeny v poměru malých celých čísel. To bylo možné vysvětlit právě tím, že existují částečky látek (atomy), které již dále nelze dělit, a jejichž vzájemnou kombinací jsou vytvářeny ostatní látky (sloučeniny).
Dotaz: Mám kapalinu v nádobě s dvěma otvory, ve kterých jsou písty. Jedním z nich
vyvolávám v kapalině tlak. Za jakou dobu se vyvolá síla i na druhém pístu? Podle
klasické newtonovské fyziky a za použití nestlačitelné látky by to mělo být
"hned". Jak by to ale vypadalo podle teorie relativity? (Petr Urbančík)
Odpověď: V reálném světě samozřejmě nedojde ke změně tlaku uvnitř celého objemu okamžitě. Rychlost, s jako se změna tlaku šíří, odpovídá přibližně rychlosti zvuku v daném prostředí. Rychlost šíření zvuku ve vodě je přibližně 1,5·103m·s-1 - to je dost na to, abychom mohli v běžném životě změny tlaku ve vodě považovat za okamžité. Zárověň to ale není zas tak moc, takže nemusíme uvažovat relativistické efekty.
Dotaz: Jedou-li po silnici dvě totožná vozidla každé rychlostí 50km/h a čelně do sebe
narazí, jejich rychlost v době nárazu se nesčítá? Je to jako by každé auto
zvlášt narazilo do betonové zdi. Je to tak? (Birkov)
Odpověď: Jsou-li obě auta stejná a narazí čelně, pak je k dispozici dvojnásobná kinetická energie oproti situaci, kdy auto narazí do zdi. Tato dvojnásobná energie se ale použije ke sešrotování dvojnásobného počtu aut, takže se dá říct, že ničivý účinek takové srážky bude přibližně stejný jako srážka s masivní betonovou zdí. Situace se samozřejmě značně změní, pokud by auta nebyla stejná (např. srážka kamionu s motocyklem) nebo jela v okamžiku srážky výrazně rozdílnou rychlostí.
Částice i antičástice mají kladnou hmotnost, takže se v souladu s Newtonovým gravitačním zákonem gravitačně přitahují jako jakákoli jiná tělesa. U nabitých částic je navíc náboj konkrétní částice a její antičástice opačný, kromě gravitace se tedy přitahují i elektromagneticky.