Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
158) Předurčenost světa
06. 05. 2008
Dotaz: Přeji dobrý den. S kolegou se nemůžeme shodnout, zda je budoucnost vesmíru
předem dána. Sice nelze změřit stav všech veličin a hmoty ve vesmíru, ale
budoucí stav je podle principu kauzality dán vývojem ze současného stavu a
nemůže spontánně vzniknout nový stav. To, že lidé nedokáží určit, jak
bude vesmír vypadat v následujícím okamžiku, to je asi jasné. Mě by
zajímalo, jestli je již předem dané v JAKÉM stavu bude hmota ve vesmíru v
budoucnosti, i když to nemůžeme předpovědět? Je možné se svobodně
rozhodnout, nebo je rozhodnutí již předem určeno a závisí sice na
obrovském množství stavu elementárních částic, ale je "pevně" dané?
Nám se rozhodnutí zdá "svobodné", protože jsme vyšší soustava, která
tyto elementárních částic nevnímá jako jednotlivé části, ale jako
větší celek. Je již teď předem určena pozice a stav každé elementární
částice za 10 let (i když ji nedokážeme předpovědět - to nám ale
nevadí)? Nemožnost předpovědět CO se stane neznamená, že nemůže být
již předem určeno, že se to stane. I naše rozhodnutí a pokus "změřit
stav vesmíru" (a tím pádem jej změnit) opět není svobodné rozhodnutí,
protože vzniklo jako nutný vývoj z předchozího stavu a proto je součástí
"budování nepředpověditelné budoucnosti". Děkuji za případnou odpověď (Vladimír Bušek)
Odpověď: Toto je spíše filozofická než fyzikální otázka, budu zde tedy prezentovat svůj osobní náhled na věc. Domnívám se, že jestliže není možné zjistit přesný stav nějakého systému (nikoli proto, že to neumíme, ale proto, že je to principiálně nemožné), pak otázka, zda je vývoj tohoto sytému dokonale předurčený, nemá smysl. Stejně pravdivé (resp. nerozhodnutelné) jsou potom totiž obě varianty, chcete-li obě interpretace. A vzhledem k tomu, že obě varianty dávají stejnou odpověď, tedy říkají, že stejně budoucnost nikdy dokonale nepředpovíme, nemusí nás to ani moc trápit. Prostě si vybereme tu, která je našemu pohledu na svět či světonázoru bližší, a s tou pracujeme.
Dotaz: Dobrý den, u jistého přípravku, běžně používaného proti houbovým
chorobám rostlin, je uváděno také použití při ochraně květů meruněk
proti zmrzání. Účinná látka je hydroxid měďnatý 77 %. Postřik se
provádí 0,2% koncentrací 1 - 2 dny před mrazy. Zajímalo by mně, na jakém
principu může hydroxid měďnatý zabránit zmrznutí květů. (Marie Sýkorová)
Odpověď: Odborník nejsem, ale na zahrádkářských webech jsem našla zdůvodnění týkající
se právě baktericidních účinků těchto přípravků - některé bakterie mohou
podporovat krystalizaci vody v buňkách (fungují jako krystalizační jádra) a
vzniklé krystalky ledu ničí rostlinnou tkáň. Bez těchto bakterií jsou
rostliny schopny udržet podchlazenou vodu ve svých buňkách kapalnou,
nezkrystalizovanou, a tudíž bezpečnou, pokud teplota příliš nepoklesne pod
bod mrazu.
V závěru tohoto dokumentu se dočtete něco o vlivu mrazu na rostliny a o
jejich obraně:
Dotaz: Dobrý den. Pátrám na internetu po odpovědi na otázku, bohužel marně,
proč není v teploměru s lihem jako s teploměrnou látkou nad sloupcem lihu
vakuum (jako nad rtutí u rtuťového teploměru), nýbrž se vyplňuje plynem,
je-li teploměr určen pro měření vyšších teplot? Mohlo by to souviset s
jeho sytými či přehřátými parami? (Jan Zaruba)
Odpověď: Ani ve rtuťovém teploměru není nad rtutí dokonalé vakuum, alebrž jsou zde (ikdyž relativně řídké) rtuťové páry. Každá kapalina se bude při dostatečně nízkém tlaku (resp. dostatečně vysoké teplotě) vypařovat a "zaplňovat" případné volné místo, vakuum. U lihu by za vyšších teplot bylo velmi výrazné (teplota varu lihu při běžném tlaku je okolo 78°C), zvýšíme-li tedy tlak v trubici přidáním dalších plynů, zvýší se i teplota varu za takto zvýšeného tlaku a teploměr může být použitelní i pro vyšší teploty.
Dotaz: Dobrý, zajímalo by mě, co se děje s hmotností člověka, který hubne. Kam
se "ztrácí", či na co se mění? Děkuji (Patrik Krupička)
Odpověď: I hubnoucí člověk chodí na záchod a tam...
Druhým (co do množství) odchozím kanálem je vydechovaný vzduch, který obsahuje vodní páru (za den běžně i stovky gramů) a také trochu i oxid uhličitý (vznikající z vdechovaného kyslíku při "spalování" zásob).
Dalším kanálem pak bude pot (opět až stovky gramů).
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké chemické reakce vznikají v
elektroplaxách rejnoků a úhořů, díky kterým u nich vzniká elektrický
proud.Děkuji. (Tereza Šťastná)
Odpověď: Nejsem na tuto problematiku odborník, takže má odpověď nebude možná přesná, ale z řady vědeckých článků k tomuto tématu pro mě vyplynulo, že proud nevzniká chemickou reakcí, ale na fyzikálním principu - cytoplazmatické membrány elektroplaxy jsou v klidovém stavu nabity z vnější strany kladně, z vnitřní záporně. To je umožněno omezením přenosu iontů přes membránu, tj. kationty a anionty nemohou volně procházet (pouze přes speciální kanály), jsou "násilím" drženy na jednotlivých stranách membrány a nemůže tedy dojít k vyrovnání jejich koncentrací a "vybití" elektrického potenciálu na membráně. Horní a dolní membrána elektroplaxy jsou v klidovém stavu nabity "proti sobě" (tj.: +/- -/+), na elektroplaxe není ve výsledku žádné napětí a proud neteče.
Spodní membrána je inervována a příslušný nervový signál otevře iontové kanály v membráně tak, aby došlo k výměně nábojů na této spodní membráně (například se otevřou kanály pro průchod kationtů dovnitř buňky, čímž se kladný náboj přesune z vnější strany na vnitřní stranu membrány) - nyní je spodní membrána nabita zvnějšku záporně, uvnitř kladně. Uspořádání potenciálů na horní a spodní membráně elektroplaxy je nyní +/- +/-, čímž se vytvoří na jedné elektroplaxe napětí ve výši zhruba 50 milivoltů a dochází k elektrickému výboji. Při současné aktivaci všech elektroplax, kterých mohou být stovky, je vzniklý výboj dostatečný k omráčení kořisti nebo zastrašení útočníka.
