Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
193) Řešení pohybových úloh
13. 03. 2008
Dotaz: dobrý den ve fyzice jsme se učili o volném pádu a rovnoměrně zrychleném pohybu
což je volný pád z malé výšky zajímalo by mně jak se vypočítává závislost polohy
tělesa na čase v reálném nehomogenním g. poli(např planeta, pro volný pád s
počáteční polohou v nekonečnu a bez dalších podmínek se mi to snad podařilo, ale
v případě že by těleso mělo poč. rychlost a polohu je to pro mně moc složitá
matematika, stačí mi jen vědět jestli se to dělá numerickou metodou nebo se to
dá i pomocí nějakého vzorce.(odpor prostř. nepočítáme) (lukas)
Odpověď: Netriviální (nejen pohybové) úlohy se obvykle řeší tzv. diferenciálnímih rovnicemi. Některé diferenciální rovnice a jejich soustavy umíme řešit analyticky (lidově řečeno "vzorečkama" a předepsanými postupy), některé ne. Všechny lze (s prakticky libovolnou přesností) řešit numericky. Bez detailního popisu Vaší úlohy k tomu ovšem nemohu říct více.
Dotaz: Dobrý den. Kdybychom udělali obrovskou neprůhlednou kouli a pak v ní vakuum.
Jaká by byla teplota někde v jejím středu? Děkuji (Miroslav Lukáč) (Miroslav Lukáč)
Odpověď: Pokud bude v kouli vakuum, má smysl mluvit o teplotě vakua - tedy o tom, jaká teplota se dá přisoudit elektromagnetickému záření v tomto vakuu (viz definice absolutně černého tělesa). Tato teplota bude po nějakém (tzv. relaxačním) čase prakticky tovna teplotě okolí. Při pokojové teplotě okolí lze tedy očekávat pokojovou teplotu.
Dotaz: Vážený pane/Vážená paní, narazil jsem na jedné astronomické letní akci na velice
zajímavý ( i když neastronomický) jev. Pokud rozbíjím cca 1/3 kostky cukru
stisknutím kombinačních kleští v naprosté tmě (v místnosti nesmí být prakticky
žádné světlo), objeví se v kleštích malý záblesk. Nevíte, co by mohlo být jeho
příčinou? Pravděposobně půjde o tření, ale není mi to zcela jasné. Děkuji
Miloslav Machoň Gymnázium Cheb (Miloslav Machoň)
Odpověď: Tento jev se nazývá triboluminiscence a jde při něm o to, že krystalická
látka absorbuje část dodané mechanické energie (drcení), čímž přejde do
stavu o vyšší energii (tzv. excitovaný stav). Při návratu zpět do základního
stavu (což se děje prakticky ihned) je přebytek energie vyzářen v podobě
světla. Ne každá látka je vhodným adeptem pro triboluminiscenci - nutností
jsou vhodně uspořádané energetické stavy, které dovolují příslušné přechody.
Dotaz: Napala mě otázka, na kterou mi několik fyziků nedalo jednoznačnou odpověď. Máme
dvě úplně stejné řeky. Na jedné z nich je v horním toku kaskáda vodních
elektráren, na té druhé ne. V čem se tyto dvě řeky liší v jejich dolním toku. A
v čem se liší, když z elektráren není odebírán proud, ačkoliv se turbíny točí.
Dodávám, že názorů na tuto věc je několik, včetně tak bizarních, jako je míra
eroze říčního dna. (Podskalský)
Odpověď: Dobrý den, nejsem vodohospodář, ale jen prostý fyzik. Proto mohu pouze pracovat s obecně platnými principy. Jedním z nich je bezesporu zákon zachování energie. Když vodnímu toku nějakou energii odebíráte výrobou elektřiny, pak má vodní tok energie méně a například bude opravdu eroze
menší. Jedinou otázkou, která vyžaduje další studium je, jak velký takový efekt je a je-li pozorovatelný. Nepřipadá mi vůbec bizarní, že by se eroze dna pod přehradou lišila podle toho, zda z turbin a navázaných generátorů
odebíráme proud, ostatně přikložte ke kolu dynamko a pokuste se odlišit situace, kdy máte světlo zapnuté a kdy nikoli. To je cítit velmi snadno. Na otázku, jak podstatné je ono odebírání energie proudící vodě, odpovídá účinnost vodních elektráren. Kdyby byly stoprocentně účinné, tak voda od turbin odtéká s nulovou energií, kdyby byly naprosto neúčinné, tak by je nemělo smysl stavět. Skutečnost je někde mezi těmito krajními stavy, po zběžném pohledu na web se zdá, že účinnost vodních elektráren je docela vysoká (jinak by totiž nemělo velký smysl dělat přečerpávací vodní elektrárny), zeptejte se ČEZ.
Dotaz: Zajímalo by mě, jaký průměr a jaké zvětšení by muselo mít zrcadlo astronomického
dalekohledu, aby se s ním dal na povrchu Měsíce zaměřit automobil. A to tak, aby
bylo teoreticky možno přečíst nápis na střeše automobilu s písmeny o velikosti
20 cm. Děkuji. (Tomáš Martínek)
Odpověď: Pro pozorování (rozlišení) 20cm objektů na Měsíci by bylo potřeba dosáhnout úhlového rozlišení dalekohledu pod tisícinu úhlové vteřiny. Obyčejným dalekohledem něčeho takového v pozemských podmínkách nelze dosáhnout - v pozorování nám totiž brání neklid v atmosféře (i drobné chvění vzduchu v atmosféře má při takto přesných pozorováních vliv na výsledný obraz). Pokud se nepoužijí nějaké triky, tak i ty opravdu velké dalekohledy se zrcadly okolo 10 m tak dosahují rozlišení jen něco pod 1 úhlovou vteřinu. Naštěstí některé jeden trik už umíme - říká se mu adaptivní optika a funguje tak, že monitorujeme stav atmosféry a prohýbáme korekční zrcadlo právě tak, abychom v atmosféře "pokroucené" světelné vlnoplochy zase vyrovnali. Technicky to není nic jednoduchého, ale už se to umí a většina těch opravdu velkých dalekohledů tento trik používá. Bohužel i s ním je však nyní hranice našich možností někde okolo setin úhlové vteřiny - na čtení 20cm nápisů na Měsíci to stále nestačí (ikdyž zaregistrovat na Měsíci světelný zdoj ekvivalentní zapálení svíčky či spíše rozsvícení žárovky bychom teoreticky už schopni byli).
