Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
200) Auto jedoucí rychlostí světla
12. 03. 2008
Dotaz: Zajímalo by mne, jestl si automobil, který se (samozrejme teoreticky) bude
pohybovat rychlostí světla může posvítit na cestu. Tento dotaz mi byl položen
žákem 9 třídy a musím přiznat, že jsem na něj ja, ani nikdo z kolegů nenašel
odpověd. Velmi děkuji (Jiří Ort)
Odpověď: Otázka nedává smysl, neboť automobil se nemůže pohybovat rychlostí světla. Tato situace nemůže nestat, nemá tedy ani smysl spekulovat, co by se stalo, kdyby... Je to úplně stejné jako se ptát, zda by kočka, kdyby uměla mluvit anglicky, uměla zároveň i mluvit německy. Kočky prostě nemluví, nemají pro to vhodně uzpůsobenou anatomii a nerozumí lidské gramatice. Stejně tak se hmotné objekty nikdy nemohou pohybovat rychlostí světla či vyšší.
Dotaz: Dobrý den. Situace: Na laně je přes kladku upevněno těleso o hmotnosti větší,
než je hmotnost člověka, který se snaží toto těleso vyzvednout. Člověk stojí na
zemi, není k ní nijak pevně připoután. A dotaz: Je možné, aby tato osoba
dokázela břemeno vyzvednout? Děkuji. (Adam)
Odpověď: Pokud se nebude daný člověk nějak nečeho přidržovat, tak břemeno nezvedne (předpokládám obyčejnou jednoduchou kladku).
Dotaz: Dejme tomu, že na váze na pólu budu vážit 100 kg. Kolik mi ukáže váha na
rovníku? Prosím bez vzorečků. Vím, že odstředivá síla udělá své, ale nedovedu si
představit v jaké míře. Děkuji za odpověď. (R. Tofel)
Odpověď: Ukáže-li váha na pólu přesně 100 kg, měla by tatáž váha při vážení téhož člověka na rovníku ukázat okolo 99 a půl kilogramu.
Dotaz: Těleso bylo vrženo svisle vzhůru počáteční rychlostí o velikosti 30m/s. Odpor
vzduchu neuvažujte. Dosazujte za g =10m/s2 . 1. Jak velká je okamžitá rychlost
tělesa za 2 sekundy od začátku pohybu? 2. V jaké výšce nad místem vrhu je těleso
za 2 sekundy od začátku pohybu? 3. Jaká je doba výstupu tělesa do nejvyššího
bodu trajektorie? 4. Jaká je výška výstupu tělesa? (František Felner)
Odpověď: Celé to je velmi jednoduché, když uvážíme, že tíhové zrychlení g=10m·s-2 znamená, že pád tělesa se každou sekundu urychlí o 10 m·s-1. Startuje-li vzhůru s rychlostí 30 m·s-1, pak po první sekundě má rychlost 20 m·s-1 (letí na opačnou stranu, než "padá", proto se to odečítá). A po dvou sekundách má tedy rychlost 10 m·s-1. Těleso letělo (za ty 2 sekundy) průměrnou rychlostí 20 m·s-1, uletělo tedy do výšky 40 metrů. Za další sekundu se zpomalí zase o dalších 10 m·s-1, takže se (před pádem) zastaví a bude v nejvyšším bodě své drýhy. Průměrná rychlost v posledním sekundě je 5 m·s-1, celkem tedy těleso vystoupalo 45 m vysoko.
Dotaz: Atom z procházejícího záření absorbuje určitou vlnovou délku, tím se vybudí a po
chvílí sám vyzáří odpovídající kvantum. Jaktože tedy v procházejícím světle
pozorujeme tedy absorpční čáry? (Boris Rychta)
Odpověď: Správně jste poznamenal, že zatímco ostatní vlnové délky procházejí, některé atom pohlcuje, čímž přechází do bvyššího energetického stavu. Ten je méně stabilní, takže po nějakém čase (obvykle dosti krátkém) se atom zase "vybije" - přejde do svého původního stabilnějšího stavu tak, že se zbaví přebytečné energie vyzářením světla/fotonu dané vlnové délky (pomiňme nyní možnost, že by existoval metastabilní mezistav a bylo postupně vyzářeno více méněenergetických fotonů), ovšem ne nutně v původním směru. Ve směru prozařování vzorku (plynu, mlhoviny, ...) tedy prochází méně světla daných délek. V ostatních směrech pak můžeme na téže vlnové délce pozorovat naopak emisní čáry.
