Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
203) Úloha s vrhem tělesa vzhůru
12. 03. 2008
Dotaz: Těleso bylo vrženo svisle vzhůru počáteční rychlostí o velikosti 30m/s. Odpor
vzduchu neuvažujte. Dosazujte za g =10m/s2 . 1. Jak velká je okamžitá rychlost
tělesa za 2 sekundy od začátku pohybu? 2. V jaké výšce nad místem vrhu je těleso
za 2 sekundy od začátku pohybu? 3. Jaká je doba výstupu tělesa do nejvyššího
bodu trajektorie? 4. Jaká je výška výstupu tělesa? (František Felner)
Odpověď: Celé to je velmi jednoduché, když uvážíme, že tíhové zrychlení g=10m·s-2 znamená, že pád tělesa se každou sekundu urychlí o 10 m·s-1. Startuje-li vzhůru s rychlostí 30 m·s-1, pak po první sekundě má rychlost 20 m·s-1 (letí na opačnou stranu, než "padá", proto se to odečítá). A po dvou sekundách má tedy rychlost 10 m·s-1. Těleso letělo (za ty 2 sekundy) průměrnou rychlostí 20 m·s-1, uletělo tedy do výšky 40 metrů. Za další sekundu se zpomalí zase o dalších 10 m·s-1, takže se (před pádem) zastaví a bude v nejvyšším bodě své drýhy. Průměrná rychlost v posledním sekundě je 5 m·s-1, celkem tedy těleso vystoupalo 45 m vysoko.
Dotaz: Atom z procházejícího záření absorbuje určitou vlnovou délku, tím se vybudí a po
chvílí sám vyzáří odpovídající kvantum. Jaktože tedy v procházejícím světle
pozorujeme tedy absorpční čáry? (Boris Rychta)
Odpověď: Správně jste poznamenal, že zatímco ostatní vlnové délky procházejí, některé atom pohlcuje, čímž přechází do bvyššího energetického stavu. Ten je méně stabilní, takže po nějakém čase (obvykle dosti krátkém) se atom zase "vybije" - přejde do svého původního stabilnějšího stavu tak, že se zbaví přebytečné energie vyzářením světla/fotonu dané vlnové délky (pomiňme nyní možnost, že by existoval metastabilní mezistav a bylo postupně vyzářeno více méněenergetických fotonů), ovšem ne nutně v původním směru. Ve směru prozařování vzorku (plynu, mlhoviny, ...) tedy prochází méně světla daných délek. V ostatních směrech pak můžeme na téže vlnové délce pozorovat naopak emisní čáry.
Dotaz: Zdravim vas, mam teoriu: Keby sme na rovniku postavili z nekonecne pevneho
materialu vezu vysoku cca 35 000 km (resp. presne do takej vysky, v akej sa
nachadzaju geostacionarne druzice) a vykrocili z jej vrcholu do priestoru,
zostali by sme visiet v priestore hned vedla veze, prakticky bez pohybu smerom
nahor, resp. nadol? Myslim si, ze je to tak. Ak by bola veza nizsia, zacali by
sme padat k Zemi, ak by bola vyssia, boli by sme odstredivou silou vymrsteni
mimo dosah zemskej pritazlivosti. Mam pravdu, alebo sa mylim? P.S.: Neriesim tu
sposob stavby samotnej veze. Jedna sa mi v podstate o bod na vrchole "veze" pri
jej vztahu k Zemi. Diky za odpoved. (Jan Kolarik)
Odpověď: V podstatě máte pravdu (věž by musela být o trochu vyšší, zhruba 35 800 km). V případě vyšší věže byste ale nebyl vymrštěn "mimo dosah zemské přitažlivosti". Zemská přitažlivost sahá nekonečně daleko, pouze se vzdáleností slábne. Ovšem i na vzdálenosti okolo 385 000 km (tedy 10x dále) je ještě dost silná na to, aby "udržela Měsíc".
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jestli když zvedám těleso do výšky h konstatní rychlostí
v, vykonám stejnou práci, jako když těleso budu zvedat do výšky h rocnoměrně
zrychleně? Děkuji za odpověď. (Markéta)
Odpověď: Otázka je, jakou rychlost bude mít těleso na konci (ve výšce h) a jakou mělo na začátku. Jestli dobře chápu Vaši situaci, tak v obou případech začínáte ve stejné výšce a se stejnou rychlostí směrem nahoru - pak v případě zrychleného pohybu bude mít těleso ve výšce h větší rychlost, tedy i větší kinetickou energii - a o tuto energii jste musela vykonat více práce (energie nemohla vzniknout z ničeho, musela jste ji dodat... tou prací).
Dotaz: Dobrý den, nedávno jsem narazil na zvláštní jev. Opatřil jsem su
fluoroscein a UV LED diodu. Zkoušel jsem, kolik vody dokáše
obarvit jedna kapka konc. roztoku a vycházela mě opravdu vysoká čísla (destíky
litrů). Jenše vše jsem zkoušel ve vodě z vodovodu, a ta
kdyš jsem ji testoval čistou slabě fluoreskovla taky (!) barvou stejnou
jako fluoroscein. Proto jsem vyzkoušel ještě to samé s
destilovanou vodou a ta nefluoreskovala. Je mošné, še se do
vodovodní sítě přidává nějaké fluoroscenční barvivo? Nebo je fluorescence
způsobena přítomnými látka (soli, chlor)? Děkuji za odpovědi. (Michal Koutný)
Odpověď: Zopakovala jsem váš experiment s vodou ze severopražského sídliště a vodou z budovy Přírodovědecké fakulty a jak jsem předpokládala, ani jedna nesvětélkovala, zatímco velmi zředěný roztok fluoresceinu světélkoval studeně žlutozeleným světlem. Nevím, na jaké vlnové délce svítila vaše dioda, já použila UV lampu v blízké UV oblasti (asi 330 nm).
Jednoduché anionty (soli, chlor) zřejmě za světélkování neodpovídají, v blízké UV budou absorbovat spíše složitější organické látky s konjugovanými dvojnými vazbami a pod. Mohlo by se jednat o znečištění pitné vody, které z hlediska nebezpečnosti není významné (vodárny to dovolí), ale stále je v koncentraci, která působí pozorovatelnou fluorescenci. Můžete popřemýšlet, jestli nemáte v okolí nějaké průmyslové podniky pracující s barvivy nebo něco podobného, případně napište dotaz příslušné vodárně.
Když už máte tu UV diodu, můžete si s ní posvítit na "oranžové mléko" vytékající z rostlin vlaštovičníku většího ;o)
