Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
212) Zpětný ráz a dostřel děla
21. 02. 2008
Dotaz: Tvrzení: Pokud zamezíme dělu možnost zpětného rázu, pak dělová koule doletí
mnohem dál. Prosím o vysvětlení tohoto tvrzení. Každého jako první vysvětlení
napadne zákon zachování hybnosti, ale mně se toto vysvětlení nezdá být pravdivé
proto, že připevněné dělo se sice nepohne vzhledem k Zemi, ale pohne s dělem
celá Země. Nejedná se spíš o efektivnější využití energie získané při zapálení
střelného prachu? Děkuji za odpověď. Kratochvílová (Dana Kratochvílová)
Odpověď: Ano, skutečně jde o lepší využití energie. Pokud zamezíme zpětnému rázu, bude se energie výbuchu střelného prachu předávat zejména urychlované dělové kouli, zatímco při zpětném rázu by se zpotřebovávala i na urychlování děla v protisměru.
Dotaz: Zaujímam sa o čierne diery a všetko, čo s nimi súvisí, ale minule so narazil na
otázku, aké využitie majú resp. aké budú možno mať v budúcnosti. Čítal so niečo o
možnosti pomocou takej velkej gravitačnej sily udržať stabilnú napr. červiu
dieru. Ako by ste videli potenciálne využitie čiernych dier v budúcnosti vy?
Dakujem za odpoved. (Ján Borovský)
Odpověď: Udržení tzv. červí díry a s tím související cestování prostoročesem je v současné době spíše na úrovni hypotéz a spekulací. Výrazně reálnější se jeví možnost používat rotující černé díry jako zdroj energie, což teoreticky možné je (prakticky se současnými možnostmi lidstva samozřejmě nikoli). Zajímáte-li se o tuto problematiku, doporučuju Vaší pozornosti knihu Černé díry a zborcený čas od Kipa S. Thorneho (v češtině vyšla roku 2004 v edici Kolumbus).
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych znát Váš názor na tzv. Filadelfský projekt.
(http://tajomstva.org/cas-a-priestor/filadelfsky-experiment/
http://www.crystalinks.com/phila.html) (Katka)
Odpověď: Jsem pevně přesvědčen, že jde o vymyšlený případ, řekněme takové sci-fi. Dovolím si citovat prof. MUDr. Jiřího Heřta:
historie začíná tím, že amatérský astronom, Morris Jessup, vydal v r. 1955 knihu o UFO. S námořním experimentem vůbec nesouvisela. Rok poté dostal Jessup dopis od Carla Allende, který se představil jako svědek zmizení lodi Eldridge, když se plavil jako lodník na obchodní lodi pojmenované A. Faruseth. Ten ho ihned požádal dopisem o další detaily. Allende však odpověděl až po několika měsících, podepsal se jako Carl Allen a slíbil, že detaily sice nezná, ale že je získá v hypnóze. Jessup kontakt se zřejmým psychopatem přerušil. V r. 1957 poslal „Allen“ Úřadu pro námořní výzkum exemplář Jessupovy knihy se spoustou okrajových, značně zmatených poznámek ve třech různých barvách a se spoustou gramatických chyb, ve kterých se opět zmiňoval o případu lodi Eldridge. Pak Allen natrvalo zmizel. Jessup chtěl téma beletristicky zpracovat, jenže nenašel vydavatele a po několika letech spáchal sebevraždu. O kuriózním tématu se dozvěděl autor science fiction literatury Vincent Gaddis a inspirovalo ho v r. 1965 k vydání první knihy o záhadě lodi Eldridge. Následovali další autoři, z nichž největší úspěch měl v r. 1977 J. Berlitz s knihou nazvanou už „Philadephila Experiment – Project Invisibility“. Teprve poté se z případu stala veřejná sensace a impuls k celonárodní diskusi. Objevovaly se další publikace, přidávaly se další podrobnosti a podle této smyšlené události byl natočen v r. 1984 i film. Objevovali se i noví svědci, ale byli vždy odhaleni jako podvodníci. Případ je jasný, jde o krásnou báchorku.
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jestli existuje vztah mezi zářivým výkonem hvězdy (L) a
její hmotností (m). Děkuji. (Standa)
Odpověď: Neexistuje úplně jednoznačný vztah mezi zářivým výkonem hvězdy a její hmotností, neboť velmi záleží i na tom, v jakém stádiu se daná hvězda nachází a jakým způsobem tedy hvězda získává energii a září - pro bílého trpaslíka tedy platí něco jiného než pro rudého obra či hvězdu hlavní posloupnosti. Obvykle (zejména u hvězd hlavní posloupnosti, mezi které patří i naše Slunce) platí, že zářivost je úměrná nějaké mocnině její hmotnosti. Trochu přesněji (včetně několika přibližných vzorců) se tato problematika rozebírá na
Dotaz: Dobrý den.Rád bych se zeptal jestli je možné v našich podmínkách/na
zeměkouli/aby voda v tekutém stavu měla méně než 0°C.Např.-0,2°C. (Jarda)
Odpověď: Ano, možné to je a stává se to poměrně běžně. Tím nemyslím v 90 %
případů, ale setkat se s tím může i normální smrtelník mimo laboratoř,
mám s tím osobní zkušenost také.
Voda při atmosférickém tlaku tuhne při teplotě 0 °C. Pokud má
kapalná fáze nižší teplotu, říkáme, že je voda přechlazená. Jedná se o
takzvaný metastabilní stav, který má tendenci dříve či později přejít do
stabilnějšího stavu - voda ztuhne. Takové tuhnutí je pak velmi prudké,
krystalizace se šíří lavinovitě celým objemem nádoby.
Na internetu je spousta videí s touto tématikou, najdete je pomocí
klíčových slov supercooled water.Velmi pěkné jsou například:
