Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
214) Filadelfský experiment
21. 02. 2008
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych znát Váš názor na tzv. Filadelfský projekt.
(http://tajomstva.org/cas-a-priestor/filadelfsky-experiment/
http://www.crystalinks.com/phila.html) (Katka)
Odpověď: Jsem pevně přesvědčen, že jde o vymyšlený případ, řekněme takové sci-fi. Dovolím si citovat prof. MUDr. Jiřího Heřta:
historie začíná tím, že amatérský astronom, Morris Jessup, vydal v r. 1955 knihu o UFO. S námořním experimentem vůbec nesouvisela. Rok poté dostal Jessup dopis od Carla Allende, který se představil jako svědek zmizení lodi Eldridge, když se plavil jako lodník na obchodní lodi pojmenované A. Faruseth. Ten ho ihned požádal dopisem o další detaily. Allende však odpověděl až po několika měsících, podepsal se jako Carl Allen a slíbil, že detaily sice nezná, ale že je získá v hypnóze. Jessup kontakt se zřejmým psychopatem přerušil. V r. 1957 poslal „Allen“ Úřadu pro námořní výzkum exemplář Jessupovy knihy se spoustou okrajových, značně zmatených poznámek ve třech různých barvách a se spoustou gramatických chyb, ve kterých se opět zmiňoval o případu lodi Eldridge. Pak Allen natrvalo zmizel. Jessup chtěl téma beletristicky zpracovat, jenže nenašel vydavatele a po několika letech spáchal sebevraždu. O kuriózním tématu se dozvěděl autor science fiction literatury Vincent Gaddis a inspirovalo ho v r. 1965 k vydání první knihy o záhadě lodi Eldridge. Následovali další autoři, z nichž největší úspěch měl v r. 1977 J. Berlitz s knihou nazvanou už „Philadephila Experiment – Project Invisibility“. Teprve poté se z případu stala veřejná sensace a impuls k celonárodní diskusi. Objevovaly se další publikace, přidávaly se další podrobnosti a podle této smyšlené události byl natočen v r. 1984 i film. Objevovali se i noví svědci, ale byli vždy odhaleni jako podvodníci. Případ je jasný, jde o krásnou báchorku.
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jestli existuje vztah mezi zářivým výkonem hvězdy (L) a
její hmotností (m). Děkuji. (Standa)
Odpověď: Neexistuje úplně jednoznačný vztah mezi zářivým výkonem hvězdy a její hmotností, neboť velmi záleží i na tom, v jakém stádiu se daná hvězda nachází a jakým způsobem tedy hvězda získává energii a září - pro bílého trpaslíka tedy platí něco jiného než pro rudého obra či hvězdu hlavní posloupnosti. Obvykle (zejména u hvězd hlavní posloupnosti, mezi které patří i naše Slunce) platí, že zářivost je úměrná nějaké mocnině její hmotnosti. Trochu přesněji (včetně několika přibližných vzorců) se tato problematika rozebírá na
Dotaz: Dobrý den.Rád bych se zeptal jestli je možné v našich podmínkách/na
zeměkouli/aby voda v tekutém stavu měla méně než 0°C.Např.-0,2°C. (Jarda)
Odpověď: Ano, možné to je a stává se to poměrně běžně. Tím nemyslím v 90 %
případů, ale setkat se s tím může i normální smrtelník mimo laboratoř,
mám s tím osobní zkušenost také.
Voda při atmosférickém tlaku tuhne při teplotě 0 °C. Pokud má
kapalná fáze nižší teplotu, říkáme, že je voda přechlazená. Jedná se o
takzvaný metastabilní stav, který má tendenci dříve či později přejít do
stabilnějšího stavu - voda ztuhne. Takové tuhnutí je pak velmi prudké,
krystalizace se šíří lavinovitě celým objemem nádoby.
Na internetu je spousta videí s touto tématikou, najdete je pomocí
klíčových slov supercooled water.Velmi pěkné jsou například:
Dotaz: Můžete mi prosím odpovědět jaký je nárůst teploty s hloubkou směrem ke
středu Země? Děkuji (R. Tofel)
Odpověď: V principu je nárůst teploty s hloubkou v Zemi velmi variabilní. Je to z toho důvodu, že přenos tepla k povrchu se děje pomocí konvekce (proudění) a pouze na těch rozhraních, kde nedochází k přenosu tepla vertikálním pohybem hmoty (např. povrch Země, rozhraní jádro-plášť), dominuje kondukce, kde je pak gradient teploty velký - např. u povrchu Země cca 30 K/km, kdežto ve vnitřních partiích pláště je to méně než 0.5 K/km. Ve středu Země je teplota cca 5000 K, takže PRŮMĚRNÝ nárůst teploty s hloubkou je o něco méně než 1 K/km.
Dotaz: Dobrý den, rád bych se Vás zeptal jak je to s hustotou vody (ledu) pod bodem
mrazu. Zda zůstává konstantní i pro teploty blížící se k 0 K nebo se
hustota snižuje. (Trávníček)
Odpověď: Hustota ledu konstantní není, s klesající teplotou mírně roste. V
minulosti už jsme na FyzWebu uveřejňovali tabulku
této závislosti až do 180 °C pod nulou. Hodnoty pro ještě nižší
teploty jsem nenalezl, ale předpokládám, že se led i při dalším
snižování teploty pod -180 °C bude chovat podobně. Nicméně je to
odhad mimo interval, ve kterém bylo experimentováno (tzv. extrapolace),
takže si tím pochopitelně nejsem jistý.
