Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
230) Coriolisova síla
08. 02. 2008
Dotaz: V jakém směru se točí voda, např při vypouštění bazénu? Slyšel jsem něco o
tom, že na jižní polokouli se točí ve směru hodinových ručiček, ale tady u nás
(severní polokoule) se toči vždy v protisměru. Co je na tom pravdy? A proč tomu
tak je? (Honza Hybš)
Odpověď: Není to tak, že by se vír při vypouštění bazénu točil vždy na jednu stranu na severní polokouli a vždy na druhou stranu na polokouli jižní. Je ale pravda, že na severní polokouli je trochu pravděpodobnější jeden směr a na jižní dryhý. Je to způsobeno tzv. Coriolisovou silou - silou pozorovanou v rotující soustavě, tedy i na naší kolem své osy rotující Zemi. Velikost této síly je ale v tomto případě nepatrná, takže ji velmi často "přeperou" náhodné vlivy okolí - při vypouštění bazénu tedy můžete pozorovat oba směry stáčení.
V inerciální vztažné soustavě (horní část obrázku) se černé těleso pohybuje v přímém směru.
Z pohledu pozorovatele (červená tečka), který stojí v rotující soustavě (dolní část obrázku), opisuje těleso zakřivenou trajektorii, což si vysvětlujeme tak, že na těleso působí tzv. Coriolisova síla.
Dotaz: Dobrý den. Je známo, že když snižujeme tlak, tak klesá i teplota varu. Když tedy
dáme nádobu s vodou do vývěvy, potom se začne za sníženého tlaku voda vařit
třeba i při pokojové teplotě. Zajímalo by mě, jestli lze v takové vodě uvařit
třeba vajíčko natvrdo nebo párky. Jestliže ano, bylo by jídlo po vyjmutí z vody
stejně horké jako za normálního tlaku? Mohl bych se o takovou vodu spálit? Mohli
byste mi vše trochu podrobněji fyzikálně vysvětlit? Děkuji. (Jan Zubáč)
Odpověď: Bude-li se voda za sníženého tlaku vařit již při pokojové teplotě, znamená to, že její teplota je při varu skutečně pokojová, se vším, co z toho plyne. Jídlo tak neuvaříte, po vyjmutí z aparatury proto bude mít testovaný předmět pokojovou teplotu (a tedy rozhodně vás neopaří), ...
Dotaz: Zaujímala by ma výhrevnosť zmesi propán/bután 30/70. (Ján Borovský)
Odpověď: Středoškolské Tabulky uvádějí u butanu výhřevnost 43,5 MJ/kg, u propanu 50 MJ/kg. Pokud je poměr 70:30 poměr hmotností, nedopustíme se větší
nepřesnosti, když celkovou výhřevnost vypočítáme prostě jako vážený průměr
výhřevností obou složek, tedy:
Dotaz: Nemôžem nikde nájsť presnú tabulku závislosti bodu varu vody od nadmorskej
výšky. Konkrétne potrebujem túto hodnotu pre výšku 6200 m. n. m. Ďakujem. (Ján Borovský)
Odpověď: Na http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/kinetic/vappre.html je kalkulátor (v dolní části stránky pod heslem Boiling Point Variation),
který po dosazení nadmořské výšky vypočítá přibližnou hodnotu bodu varu
vody. Myslím, že v toleranci několika málo stupňů Celsia se dá tomuto
kalkulátoru věřit.
Ve výšce 6200 metrů nad mořem je teplota varu vody díky sníženému tlaku
přibližně 80 °C.
Dotaz: Dobrý den, rád bych se zeptal, jaký je mechanismus vedení elektrického proudu v
grafitu, hlavně co je důvodem toho, že je teplotní závislost odporu klesající.
Může to být způsobeno tím, že jak je 4 vazný uhlík "napasován" do šesterečné
soustavy, že se zvyšující teplotou některé vazby "povolí"? Pak mě ale zase
překvapuje tak vyvoký bod tání grafitu. Děkuji za Vaši odpověď (Miroslav Panoš)
Odpověď: Elektrická vodivost grafitu dána jeho strukturou. Atomy uhlíku uspořádané do
šestiúhelníků vytvářejí jednotlivé vrstvy (jakési včelí plástve), které jsou
k sobě poutány slabšími interakcemi.
Uhlík v grafitu má tzv. hybridizaci sp2. To znamená, že jeho
sigma-vazby jsou tři a směřují do vrcholů rovnostranného trojúhelníka.
Podobné uspořádání známe u uhlovodíků s dvojnou vazbou nebo u benzenu. Takto
uspořádané tři vazby si přímo říkají o spojování do šestiúhelníkú a jejich
další spojování do "plástve", nejde tedy o žádné násilné napasování.
Do hybridizace se nezapojil čtvrtý orbital na uhlíkovém atomu, označovaný
pz. Tyto zbylé orbitaly všech uhlíkových atomů jedné vrstvy
(plástve) se dohromady kombinují na jeden veliký, tzv. delokalizovaný,
pí-systém orbitalů. Vzájemnou kombinaci za vzniku jednoho systému známe i v
menším vydání: u uhlovodíku benzenu, kde se týká šesti orbitalů, a u dalších
aromatických uhlovodíků.
Delokalizace znamená, že určitý elektron "nepatří" k žádnému určitému
uhlíkovému atomu vytvářejícímu pí-systém, ale se stejnou pravděpodobností se
může vyskytovat na libovolném místě delokalizovaného systému. Což je v
důsledku volná pohyblivost elektronů v pí-orbitalech po celé "plástvi". A
tedy elektrická vodivost. Zároveň je zřejmé, že se elektrický proud přenáší
dobře pouze po vrstvách, nikoli napříč (neexistují propojení pláství), a že
narušení pravidelné struktury pláství (tj. porucha v krystalu) může vodivost
ovlivňovat.
K teplotní závislosti vodivosti mě napadá pouze následující:
Vodivost rostoucí s teplotou spíše nebude způsobena přerušením některých
vazeb (viz výše, geometrické uspořádání je přirozené a nevytváří žádné
zvláštní pnutí). Růst vodivosti s teplotou pozorujeme v případě vlastní
vodivosti polovodičů, kdy elektrony s vyšší energií způsobenou vyšší
teplotou mají větší šanci překonat energetický rozdíl mezi energetickým
pásem, v němž jsou, a nejbližším vyšším prázdným energetickým pásem, v němž
už se mohou volně pohybovat. Grafit je podoben právě spíše polovodičům než
kovům - vytváří síť kovalentních vazeb atd. Zřejmě také možnost rozkmitání
uhlíkových atomů je menší než u kovů, protože jsou drženy na místě směrovými
kovalentními vazbami. Vazba v kovech je nesměrová, na všechny strany stejná,
kdežto kovalentní vazba - překryv orbitalů - vyžaduje určité prostorové
uspořádání a znesnadňuje výchylky.
