Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
238) Slunce při slunovratu
19. 01. 2008
Dotaz: Dobrý den, narazil jsem na jeden příklad u přijímaček na VŠ a zajímalo by mě
Vaše řešení - nacházíme se na určitém místě na zeměkouli (40° s.š.) v den
letního slunovratu v pravé poledne a máme změřit úhel dopadu paprsku. Zajímalo
by mě jak fyzikální řešení, tak popř. nějaká geografická "pomůcka", jestli tedy
existuje... Děkuji za odpověď (Jakub Dohnal)
Odpověď: V době letního slunovratu vystupuje Slunce o 23 stupňů 27 minut výše než v době rovnodennosti. V době rovnodennosti přitom platí, že maximální výška Slunce nad obzorem je rovna 90° mínus zeměpisná šířka. V případě pozorování v pravé poledne v 40° s.š. tedy bude Slunce ve výšce 90°-40°+(23°27'), tedy asi 73 a půl stupně nad obzorem.
Dotaz: Dobrý den, před nedávnem udělal naší třídě náš velevážený vyučující
termodynamiky do hodiny vsuvku o částici, která má být rychlejší než světlo. Z
tohoto webu jsem usoudil, že se asi jedná o urychlený foton. Popisoval celou
situaci na myšlenkovém pokusu ve kterém částice o rychlosti světla neměla žádný
časový přírůstek (čas se pro ní z našeho pohledu zastavil). Tuto částici
urychlil na rychlost vyšší než rychlost světla a ona pak "cestovala" do
minulosti. To znamenalo, že částice dorazila do cíle ještě dříve, než vůbec byla
vypuštěna na cestu. Chtěl jsem se tedy zeptat, jestli již byl tento jev nějak
testován a opravdu se lidstvu již podařilo překonat rychlost světla a odeslat
tak foton do minulosti nebo se jedná jen o neuskutečnitelnou teorii a můžeme si
ji sestrojit jen jako myšlenkový pokus. Děkuji za odpověď (Miroslav Kabát)
Odpověď: Světlo (fotony) se nemůže pohybovat jinak, než rychlostí světla, přičemž rychlost světla je dokonale konstantní (tedy myšleno ve vakuu - v látkových prostředích je rychlost světla obecně jiná). Z toho rovnou plyne, že takováto neobvykle rychlá částice by nemohla být foton. Existují spekulace, že by mohla existovat částice - většinou ji říkáme tachyon (z řeckého ταχύς [tachýs] = rychlý) - která by se rychleji než světlo ve vakuu pohybovala. Některé teorie ji připouštějí, některé ne. Z teorie relativity navíc plyne, že není možné pomalou částici urychlit na rychlost světla nebo vyšší, takže tachyon nemůžeme získat urychlením něčeho (pod)světelného, musel by se tedy pohybovat nadsvětelnou rychlostí pořád, po celou dobu své existence).
Existence takové nadsvětelné částice by skutečně znamenala, že bychom se museli důkladně revidovat své představy o plynutí času, s tím spojené rychlosti, kinetické energii a dalších.
Obecně se ale předpokládá, že žádná nadsvětelná částice neexistuje. Dosud nebyla nikdy pozorována a ani nevím o existenci nějakých pozorovaných jevů, které se pomocí tachyonů daly vysvětlit.
Dotaz: Dobrý deň, chcel by som sa opýtať či fyzici vedia vysvetliť rotáciu planét
(alebo ich mesiacov) okolo svojej osi a ak áno, ako sa dá doba rotácie okolo osi
vypočítať. Dakujem. (Luboš)
Odpověď: I mírná nesymetrie (nenulový moment hybnosti zárodečné látky vůči centru budoucí planety) při formování planety vede k její rotaci (nerotující planeta je tedy sice teoreticky možný, ale naprosto nepravděpodobný jev). Doba rotace (nebo spíše moment hybnosti, který s periodou rotace souvisí) je do značné míry nezávislá vlastnost planety a z běžně dostupných údajů (hmotnost, rozměry, teplota povrchu, vzdálenost od Slunce či jiné hvězdy, tvar dráhy, ...) ji nelze spočítat. Občas, zejména u měsíců, se ale vyskytuje tzv. vázaná rotace, kdy je doba oběhu měsíce okolo planety rovna době otočení se měsíce okolo osy (z pohledu planety) - příkladem takové vázané rotace může být třeba náš Měsíc.
O rotačních dobách (čas otočení se okolo osy) planet si lze udělat představu z této tabulky:
Dotaz: Dobrý den. Potřebovala bych poradit, jak zvážit astronauta v beztížném stavu.
Děkuji Otradovcová (Otradovcová Milada)
Odpověď: Chceme-li zjistit hmotnost nějakého tělesa, obvykle jej postavíme na váhu a tím vlastně měříme, jakou silou na těleso působí gravitační síla Země. Obecně lze ale hmotnost zjišťovat mnoha jinými způsoby, stačí vyjít z libovolného vztahu, kde se ve vzorci hmotnost vyskytuje. Například druhý Newtonův zákon ("zákon síly") říká, že čím má těleso větší hmotnost, tím větší sílu potřebujeme na jeho urychlení. Matematicky to lze zapsat takto:
F = m·a
Stačí tedy změřit sílu, kterou potřebuju v beztížném stavu k urychlení astronauta, z naměřené síly a astronautova zrychlení pak snadno spočteme jeho hmotnost.
Dotaz: Potřeboval bych vzrec na výpočet váhy kulatiny, když znám průměr
kulatiny a délku kulatiny. (valda)
Odpověď: Znám-li délku kulatiny l a její poloměr r, pak snadno spočítám její objem:
V = π·r2·l
Objem V pak stačí vynásobit hustotou ρ daného typu dřeva a získáme tak hmotnost dané kulatiny (uváděli-li jsme délku a průměr v metrech, bude výsledek v kilogramech).
Hustotu jednotlivých typů dřeva lze nalézt například na
Více se o dřevě a jeho hustotě dozvíte například na
Pro představu však uveďmě, že hustota syrového dřeva je v rozmezí od 800 kg·m-3 (smrk, borovice) do 1100 kg·m-3 (švestka, habr), po vysušení na 13% vlhkost však je to už jenom od 480 kg·m-3 (smrk, borovice) do 800 kg·m-3 (švestka, habr).
