Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
245) Miska s mrznoucí vodou
26. 12. 2007
Dotaz: Dobrý den, prosím Vás, když dám ven do mrazu nádobu s vodou pro psa, zmrzne
rychleji když ta voda bude teplá nebo studená? Moc děkuji za odpověď a přeji
hezký den. (Anička Wolfová)
Odpověď: Záleží na konkrétních podmínkách. Pokud dáte vodu do plastové nebo dřevěné misky a tu položíte na kamenné schody, zrmzne velmi pravděpodobně původně teplejší voda později. Lze si ale představit takové speciální podmínky, za kterých by to bylo obráceně, tedy že původně vyšší teplota vody by její mrznutí uspíšila. To by mohlo nastat třeba při položení kovové (a tedy dobře tepelně vodivé) misky na schody, které bývají v zimě pokryté vrstvou ledu a sněhu. Miska by se do takového podkladu mohla částečně protavit, čímž by získala lepší tepelný kontakt s okolím a voda by o teplo přišla rychleji.
Pokud budete v této oblasti experimentovat, budeme rádi, pošlete-li nám
zprávu o tom, jak to dopadlo. Jen dejte pozor, aby si pes nespálil
čenich ;o).
Více si o mrznutí horké a studené vody můžete přečíst například v Odpovědně.
Dotaz: Tuto otázku mám zodpovědět: Všimli jste si už někdy, že některé jídlo vydrží
teplé mnohem déle než jiné? Například jablečná náplň horkého koláče spálí náš
jazyk, zatímco kůrka i těsto kolem se už dají jíst. Také dušená cibule nebo
tykev zůstane horká ještě hodně dlouho. Toust můžeme začít jíst pár vteřin poté
co jej vytáhneme z tousteru. Sundáme-li však vařicí polévku z plotny, musíme
čekat několik minut abychom si nespálili jazyk. Pokuste se vysvětlit. To
potřebuji prosím do zítra děkuji nashledanou. (Veronika Klicperová)
Odpověď: To, jak dlouho vydrží jídlo teplé, závisí mimo jiné na jeho tepelné kapacitě. Vysokou (měrnou) tepelnou kapacitu má z běžných látek především voda a tak je vlastně celkem logické, že pokrmy s vysokým obsahem vody (polévka, dušená cibule, jablečná náplň, ...) pomaleji chladnou.
Dotaz: Dobry den. Co je vakuum? A ako je to s gravitaciou a vakuom. Posobi gravitacia
Zeme na predmet ulozeny v nadobe s vakuom? Podla mna gravitacia pôsobi , pr.
vesmir. Ako je to , lebo sa s kamosom nevieme dohodnut. On hovori opak. Kde je
pravda? (Out there?) Dakujem velmi pekne (karol)
Odpověď: Vakuum je latinsky prázdnota. Obvykle tak označujeme prostor s extrémně malým množstvím (či spíše hustotou) částic.
Gravitace působí ve všech prostředích (tedy i ve vakuu) a nelze ji ani žádným prostředím nijak odstínit. Moderní fyzika popisuje gravitaci jako deformaci časoprostoru - takže vůbec nevadí, když v tom časoprostoru na konkrétním místě nic není (neboli je tam vakuum, prázdnota). Prostor může být zdeformován (vlivem třeba docela zdálených hmotných objektů) i na místech, kde je v tomto smyslu prázdný.
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zepatat, jaká část energie vyzářená Sluncem je
pohlcována povrchem Země? Dovedeme celou tuto část technicky využít? Děkuji (Chelsie)
Odpověď: Na povrch Země směřuje méně než jedna miliardtina (1/1000000000) slunečního záření, zbytek je Sluncem vyzářen do ostatních směrů prostoru. Z dopadajícího záření (tedy z oné miliardtiny) je ale nezanedbatelná část (desítky procent) rovnou odražena pryč do vesmíru mraky a povrchem Země, teprve zbytek se nějakým způsobem využije k ohřátí (resp. udržení relativně stabilní teploty) Země.
I z toho, co zbyde (z oné miliardtiny zmenšené o odrazy do vesmíru) však člověk nedokáže v současnosti technicky využit více než několik tisícin procenta.
Dotaz: Dobrý den, můžete prosím vysvětlit,nebo odkázat, jaký je rozdíl, mezi ochranou
zeměním a nulováním? Děkuji (Majka)
Odpověď: Ochrana zemněním a nulováním je dnes zahrnuta pod společný název "Ochrana samočinným odpojením od zdroje". Princip a podrobnější pojednání o této problematice najdete například v článku Co skrývá elektrická zásuvka?. Ochrana zemněním - viz část "Síť TT", ochrana nulováním - viz části "Síť TN-C a Síť TN-S".
