Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
246) Rychlost chladnutí jídla
20. 12. 2007
Dotaz: Tuto otázku mám zodpovědět: Všimli jste si už někdy, že některé jídlo vydrží
teplé mnohem déle než jiné? Například jablečná náplň horkého koláče spálí náš
jazyk, zatímco kůrka i těsto kolem se už dají jíst. Také dušená cibule nebo
tykev zůstane horká ještě hodně dlouho. Toust můžeme začít jíst pár vteřin poté
co jej vytáhneme z tousteru. Sundáme-li však vařicí polévku z plotny, musíme
čekat několik minut abychom si nespálili jazyk. Pokuste se vysvětlit. To
potřebuji prosím do zítra děkuji nashledanou. (Veronika Klicperová)
Odpověď: To, jak dlouho vydrží jídlo teplé, závisí mimo jiné na jeho tepelné kapacitě. Vysokou (měrnou) tepelnou kapacitu má z běžných látek především voda a tak je vlastně celkem logické, že pokrmy s vysokým obsahem vody (polévka, dušená cibule, jablečná náplň, ...) pomaleji chladnou.
Dotaz: Dobry den. Co je vakuum? A ako je to s gravitaciou a vakuom. Posobi gravitacia
Zeme na predmet ulozeny v nadobe s vakuom? Podla mna gravitacia pôsobi , pr.
vesmir. Ako je to , lebo sa s kamosom nevieme dohodnut. On hovori opak. Kde je
pravda? (Out there?) Dakujem velmi pekne (karol)
Odpověď: Vakuum je latinsky prázdnota. Obvykle tak označujeme prostor s extrémně malým množstvím (či spíše hustotou) částic.
Gravitace působí ve všech prostředích (tedy i ve vakuu) a nelze ji ani žádným prostředím nijak odstínit. Moderní fyzika popisuje gravitaci jako deformaci časoprostoru - takže vůbec nevadí, když v tom časoprostoru na konkrétním místě nic není (neboli je tam vakuum, prázdnota). Prostor může být zdeformován (vlivem třeba docela zdálených hmotných objektů) i na místech, kde je v tomto smyslu prázdný.
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zepatat, jaká část energie vyzářená Sluncem je
pohlcována povrchem Země? Dovedeme celou tuto část technicky využít? Děkuji (Chelsie)
Odpověď: Na povrch Země směřuje méně než jedna miliardtina (1/1000000000) slunečního záření, zbytek je Sluncem vyzářen do ostatních směrů prostoru. Z dopadajícího záření (tedy z oné miliardtiny) je ale nezanedbatelná část (desítky procent) rovnou odražena pryč do vesmíru mraky a povrchem Země, teprve zbytek se nějakým způsobem využije k ohřátí (resp. udržení relativně stabilní teploty) Země.
I z toho, co zbyde (z oné miliardtiny zmenšené o odrazy do vesmíru) však člověk nedokáže v současnosti technicky využit více než několik tisícin procenta.
Dotaz: Dobrý den, můžete prosím vysvětlit,nebo odkázat, jaký je rozdíl, mezi ochranou
zeměním a nulováním? Děkuji (Majka)
Odpověď: Ochrana zemněním a nulováním je dnes zahrnuta pod společný název "Ochrana samočinným odpojením od zdroje". Princip a podrobnější pojednání o této problematice najdete například v článku Co skrývá elektrická zásuvka?. Ochrana zemněním - viz část "Síť TT", ochrana nulováním - viz části "Síť TN-C a Síť TN-S".
Dotaz: Dobrý den, ve hvězdách dochází převážně ke skladným reakcím vodíku a helia, za
podmínek nepředstavitelných (teplota, tlak, atd..). Stále se ale jedná o lehké
prvky s nízkým počtem částic. V jakém prostředí tedy musely vznikat prvky s
vysokým obsahem protonů (olovo, zlato, rtuť, atd..) v takovém množství jaké jsou
na Zemi, příp. ve vesmíru. (Vladimír)
Odpověď: Ke šlučování (fůzi) atomů lehčích prvků skutečně dochází především v nitru hvězd. Nejčastějším dějem je slučování atomů vodíku a jeho přeměnu na hélium (tzv. proton-protonový řetězec), zejména u hmotnějších hvězd pak dochází (především v pozdějším stádiu vývoje hvězdy) i ke tvorbě těžších prvků - nejtěžším takto vzniklým prvkem je ale železo, protože cokoli těžšího než železo už je pro hvězdu energeticky nevýhodné (těžší prvky se naopak vyplatí štěpit, cehož využívají například atomové elektrárny štěpící zejména uran). Těžší prvky vznikají jinak, předpokládáme, že většina těžších prvků vzniká jako vedlejší produkt při tzv. výbuchu supernov, gigantické explozi na konci hvězdného "života".
Krabí mlhovina je pozůstatek výbuchu supernovy v roce 1054. Zdroj: cs.wikipedia.org
