Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
248) Využitelnost solární energie
20. 12. 2007
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zepatat, jaká část energie vyzářená Sluncem je
pohlcována povrchem Země? Dovedeme celou tuto část technicky využít? Děkuji (Chelsie)
Odpověď: Na povrch Země směřuje méně než jedna miliardtina (1/1000000000) slunečního záření, zbytek je Sluncem vyzářen do ostatních směrů prostoru. Z dopadajícího záření (tedy z oné miliardtiny) je ale nezanedbatelná část (desítky procent) rovnou odražena pryč do vesmíru mraky a povrchem Země, teprve zbytek se nějakým způsobem využije k ohřátí (resp. udržení relativně stabilní teploty) Země.
I z toho, co zbyde (z oné miliardtiny zmenšené o odrazy do vesmíru) však člověk nedokáže v současnosti technicky využit více než několik tisícin procenta.
Dotaz: Dobrý den, můžete prosím vysvětlit,nebo odkázat, jaký je rozdíl, mezi ochranou
zeměním a nulováním? Děkuji (Majka)
Odpověď: Ochrana zemněním a nulováním je dnes zahrnuta pod společný název "Ochrana samočinným odpojením od zdroje". Princip a podrobnější pojednání o této problematice najdete například v článku Co skrývá elektrická zásuvka?. Ochrana zemněním - viz část "Síť TT", ochrana nulováním - viz části "Síť TN-C a Síť TN-S".
Dotaz: Dobrý den, ve hvězdách dochází převážně ke skladným reakcím vodíku a helia, za
podmínek nepředstavitelných (teplota, tlak, atd..). Stále se ale jedná o lehké
prvky s nízkým počtem částic. V jakém prostředí tedy musely vznikat prvky s
vysokým obsahem protonů (olovo, zlato, rtuť, atd..) v takovém množství jaké jsou
na Zemi, příp. ve vesmíru. (Vladimír)
Odpověď: Ke šlučování (fůzi) atomů lehčích prvků skutečně dochází především v nitru hvězd. Nejčastějším dějem je slučování atomů vodíku a jeho přeměnu na hélium (tzv. proton-protonový řetězec), zejména u hmotnějších hvězd pak dochází (především v pozdějším stádiu vývoje hvězdy) i ke tvorbě těžších prvků - nejtěžším takto vzniklým prvkem je ale železo, protože cokoli těžšího než železo už je pro hvězdu energeticky nevýhodné (těžší prvky se naopak vyplatí štěpit, cehož využívají například atomové elektrárny štěpící zejména uran). Těžší prvky vznikají jinak, předpokládáme, že většina těžších prvků vzniká jako vedlejší produkt při tzv. výbuchu supernov, gigantické explozi na konci hvězdného "života".
Krabí mlhovina je pozůstatek výbuchu supernovy v roce 1054. Zdroj: cs.wikipedia.org
Dotaz: Jak se jmenuje nejmenší planeta naší Galaxie? (Eva Tranová)
Odpověď: Za nejmenší dosud známou planetu lze považovat planetu Merkur. Ještě menší jsou objekty Pluto, Eris a Ceres, ty však podle definice Mezinárodní astronomické unie (IAU) schválené v Praze v srpnu 2006 jsou nazývány "trpasličími planetami" (anglicky: dwarf planet), nepovažujeme je tedy již za planety.
Dotaz: Mám na vás jednu otázečku. Doposud mi to nikdo v mém okolí nevysvětlil. Když
nabiji kondenzátor o určité kapacitě na určité napětí, bude na kondenzátoru
energie : W=0,5xCxU2·. Když teď zmenším "třeba mechanicky oddálím desky
kondenzátoru" kapacitu na polovinu, zvýší se dvakrát napětí. Podle vzorce mi
vyjde dvojnásobná energie na kondenzátoru. Odkud se tedy bere energie navíc?
Děkuji za vysvětlení. (Tomek Bohuslav)
Odpověď: Nabité desky kondenzátoru se elektrostaticky přitahují (na každé je jiný náboj), abychom je tedy od sebe oddálíli, musíme překonávat tuto přitažlivou sílu na nějaké dráze, tj. konáme práci - dodáváme do systému energii (svou energii, my se vysílíme).
