Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
250) Vznik těžších prvků
04. 12. 2007
Dotaz: Dobrý den, ve hvězdách dochází převážně ke skladným reakcím vodíku a helia, za
podmínek nepředstavitelných (teplota, tlak, atd..). Stále se ale jedná o lehké
prvky s nízkým počtem částic. V jakém prostředí tedy musely vznikat prvky s
vysokým obsahem protonů (olovo, zlato, rtuť, atd..) v takovém množství jaké jsou
na Zemi, příp. ve vesmíru. (Vladimír)
Odpověď: Ke šlučování (fůzi) atomů lehčích prvků skutečně dochází především v nitru hvězd. Nejčastějším dějem je slučování atomů vodíku a jeho přeměnu na hélium (tzv. proton-protonový řetězec), zejména u hmotnějších hvězd pak dochází (především v pozdějším stádiu vývoje hvězdy) i ke tvorbě těžších prvků - nejtěžším takto vzniklým prvkem je ale železo, protože cokoli těžšího než železo už je pro hvězdu energeticky nevýhodné (těžší prvky se naopak vyplatí štěpit, cehož využívají například atomové elektrárny štěpící zejména uran). Těžší prvky vznikají jinak, předpokládáme, že většina těžších prvků vzniká jako vedlejší produkt při tzv. výbuchu supernov, gigantické explozi na konci hvězdného "života".
Krabí mlhovina je pozůstatek výbuchu supernovy v roce 1054. Zdroj: cs.wikipedia.org
Dotaz: Jak se jmenuje nejmenší planeta naší Galaxie? (Eva Tranová)
Odpověď: Za nejmenší dosud známou planetu lze považovat planetu Merkur. Ještě menší jsou objekty Pluto, Eris a Ceres, ty však podle definice Mezinárodní astronomické unie (IAU) schválené v Praze v srpnu 2006 jsou nazývány "trpasličími planetami" (anglicky: dwarf planet), nepovažujeme je tedy již za planety.
Dotaz: Mám na vás jednu otázečku. Doposud mi to nikdo v mém okolí nevysvětlil. Když
nabiji kondenzátor o určité kapacitě na určité napětí, bude na kondenzátoru
energie : W=0,5xCxU2·. Když teď zmenším "třeba mechanicky oddálím desky
kondenzátoru" kapacitu na polovinu, zvýší se dvakrát napětí. Podle vzorce mi
vyjde dvojnásobná energie na kondenzátoru. Odkud se tedy bere energie navíc?
Děkuji za vysvětlení. (Tomek Bohuslav)
Odpověď: Nabité desky kondenzátoru se elektrostaticky přitahují (na každé je jiný náboj), abychom je tedy od sebe oddálíli, musíme překonávat tuto přitažlivou sílu na nějaké dráze, tj. konáme práci - dodáváme do systému energii (svou energii, my se vysílíme).
Dotaz: Prosím o zaslání adresy, kde najdu veletrh nápadů učitelů. Byla možnost to najít
na webu. Teď nevím kde je to umístěno. Děkuji za odpověď. (Dirlbeck Jan)
Odpověď:
Stránky o Veletrhu nápadů učitelů fyziky naleznete na
Dotaz: Někde jsem četl o dalekohledu ,obdoba "Hubla",který má být umístěn mezi Zemí a
Sluncem tak,že účinek Fg Slunce a Země se ruší,byl už instalován,nevíte,kde bych
mohl získat nějaké informace? Děkuji Steinocher Petr (Petr Steinocher)
Odpověď: Pravděpodobně máte na mysli Webbův vesmísný dalekohled neboli JWST (James Webb Space Telescope) pojmenovaný po Jamesi E. Webbovi, řediteli NASA z let 1961 - 1968. Dalekohled by podle plánu měl být vypuštěn do vesmíru v roce 2013 a počítá se s jeho umístěním do tzv. Lagrangeova libračního bodu L2 (tento bod se nachází na přímce Slunce - Země příbližně 1,5 miliónu kilometrů od Země směrem od Slunce). Lagrangeovy librační body jsou takové polohy vůči dvěma tělesům (v našem případě Zemi a Slunci), kde lze bez dalšího používání motorů samovolně obíhat okolo jejich těžiště (tedy v tomto případě okolo Slunce), aniž by se měnila vzdálenost k těmto tělesům (tj. v libračním bodě soustavy Země-Slunce lze "zaparkovat" a družice tam bez dalšího používání motorů natrvalo zůstane obíhat s v podstatě konstantní vzdáleností vůči Zemi a Slunci). Librační bod L2 je navíc trvale stíněn Zemí (nedopadá do něj Sluneční světlo), což je pro pozorování vesmírných objektů výhodné.
