Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
255) Magnet ve vakuu
22. 11. 2007
Dotaz: Dobrý den,chci se zeptat... mám-li kupříkladu magnet o síle 2000 gauss, jaká je
intenzita magnetické indukce toho samého magnetu naměřená ve vakuu? A jak se
vlastně "chová" magnet ve vakuu oproti normálním podmínkám? I.Schönmannová (Irena)
Odpověď: No dotaz není moc přesný. Jednotka Gauss je jednotka pro hodnotu indukce magnetického pole. Vyjadřuje hustotu indukčních čar. Protože je vztažena na počet čar jdoucích jedním čtverečným centimetrem, je desetitisícinou jednotky Tesla,
která je vztažena na čtverečný metr. Tedy 1 Tesla = 10000 Gauss. Vakuum se
chová k magnetickému poli tak, že jej ovlivňuje ze všech prostředí
nejméně. Magnet ve vakuu se chová stejně jako na vzduchu. Látky pak podle
své povahy magnetické pole mírně zeslabují, nebo mírně až značně zesilují.
Tedy mění takto magneticku indukci magnetického pole.
Dotaz: Dobry den. Prosim vas o vysvetleni, co se stane s vodou ve vakuu. Dejme tomu ze
mam stolitrovy hrnec s vodou a umistim ho v kosmu, tedy v nulovem tlaku. Vypari
se vsechna voda varem a nebo jen cast a zbytek zmrzne protoze vyparena cast
odnese teplo. dekuji za odpoved a prosim kdyby to slo co nejdrive protoze se s
kamarady hadame, kdo ma pravdu. dik (bohuslav vladyka)
Odpověď: Je tak tak, jak říkáte. Vypaří se jenom část, ta s sebou odnese teplo,
takže zbytek vody zmrzne. Důkazem, že to tak chodí, jsou třeba komety,
jejichž značnou část tvoří právě led.
Dotaz: Prosím o Vaši laskavou odpověď, při slučování deuteria a tritia vzniká hélium a
uvolňuje se 1 neutron,jak se zapíše do schématu? Dále nechápu,když b+ je
popisováno u uměle vytvořených prvků, proč se v učebníci má na příkladě uvést
rozpad radionuklidu Br na selen? Oba jsou to snad přírodní prvky, tudíž by u
nich měla probíhat b-záření, tudíž by měl vznikat Kr.? (Procházková Alice)
Odpověď: Deuterium je tzv. těžký vodík, jeho jádro se skládá z jednoho protonu a jednoho neutronu. Tritium je „ještě těžší vodík“, jehož jádro obsahuje jeden proton a dva neutrony. Pokud chceme slučování jader deuteria a tritia napsat do rovnice (schematu) pouzijeme tyto údaje a zápis bude vypadat takto:
21D + 31T →
10n + 42He
Víme, že na pravé straně rovnice má být (tj. slučováním vzniká) neutron
a helium. Hmotnostní číslo neutronu (píše se nahoru) je 1 a náboj
neutronu je 0 (píše se dolů). A protože součet hmotnostních čísel vlevo
se musí rovnat součtu vpravo, vychází nám z toho, že hmotnostní číslo
vznikajícího helia musí být 4. Podobně spočítáme (či spíše ověříme), že
náboj jádra helia je 2.
K druhé části otázky: rozpad beta plus skutečně pozorujeme pouze u uměle
vytvořených nuklidů, ale rozpad beta mínus (často se říká jenom rozpad
beta) se vyskytuje i u přírodních radionuklidů. Při beta přeměně (obou
typů) se nemění počet částic v jádře, ale změní se počet protonů a
neutronů. V případě rozpadu beta mínus se jeden neutron změní na proton
(z jádra vylétne elektron a antineutrino) a tento rozpad probíhá v
jádrech, které mají přebytek neutronů, naopak v případě rozpadu beta
plus se jeden proton změní na neutron (z jádra vylétne pozitron a
neutrino) a rozpadají se tak jádra, která mají příliš mnoho protonů.
Pokud nahlédneme do tabulek, tak zjistíme, že všechny tři zmíněné prvky
se opravdu v přírodě vyskytují. Konkrétně brom se vyskytuje zhruba
stejně často jako nuklid 7935Br nebo
8135Br. To ale neznamená, že bychom uměle
nedokázali vyrobit i další nuklidy. Lze vytvořit nuklidy, které budou
mít mnohem více neutronů než přírodní varianty (maximálně 97) a ty se
rozpadají beta mínus na krypton (se stejným hmotnostním číslem). Ale je
možné také vyrobit nuklidy, které mají neutronů méně než přírodní
nuklidy (minimálně 70) a u kterých probíhá rozpad beta plus za vzniku
selenu.
Protože v otázce neuvádíte hmotnostní číslo bromu, pouze to, že se má
přeměnit rozpadem beta plus na selen, lze z toho usoudit, že se nejspíše
jedná o některý uměle vytvořený nuklid bromu, který má méně neutronu.
Podrobné informace o jednotlivých nuklidech a jejich rozpadech lze
zjistit z databáze NuDat2.0:
Dotaz: Dobrý den. Při vyšetřování stáří organismů existuje poměr mezi množstvím ulíku
12C a 14C. Zajímalo by mě jakou číselnou hodnotu má tento poměr u člověka.
Děkuji Veverková. (Veverková Klára)
Odpověď: U člověka, stejně jako u jiných organismů a "objektů" (například bublinky vzduchu) zapojených do uhlíkového cyklu - výměny uhlíku s okolím - je tento poměr 1 : 1 000 000 000 000 (jedna biliontina). Jde o střední hodnotu, která může být ovlivněna faktory měnícími zastoupení uhlíku 12C nebo 14C v prostředí - výbuch jaderné bomby, spalování fosilních paliv ve velkém (vstup "starého" uhlíku do současného prostředí) nebo změna intenzity kosmického záření.
Dotaz: Dobrý den. Mám dotaz k určení stáří pomocí uhlíkové metody. Mohli byste mi
prosím napsat jeden určitý příklad na určení stáří s určitýma hodnotama? Děkuji
P.S. (pavla sobotková)
Odpověď: Rozpad radioaktivního uhlíku se řídí kinetikou prvního řádu, lze tedy psát
N/N0 = e-kt
kde k je rychlostní konstanta reakce (rozpadová konstanta, λ), t je
čas, N/N0 je poměr aktuálního a původního počtu částic. Rozpadová
konstanta se obvykle nahrazuje poločasem rozpadu τ (5730 let je
nejčastěji uváděná hodnota): τ.k = ln2. Poměr počtu částic lze zaměnit
za poměr hmotností, poměr aktivit nebo poměr procentních zastoupení - podle
toho, jaká hodnota je právě zadána.
Příklad:
Ve zkoumané kosti je zastoupení uhlíku 14C 10x menší než v čerstvé kosti. Jak je kost stará?
N = 0,1 . N0
N / N0 = e-kt
ln( N / N0) = -kt = -( t . ln2)/τ
ln(0,1) = -( t . ln2 ) / τ
t = -τ . ln( 0,1 ) / ln2 = 19 034 let
Kost je tedy ze zvířete uloveného asi před 19 000 lety.
