FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

260) Bezkontaktní teploměr19. 11. 2007

Dotaz: Vysvětlete funkci bezkontaktního teploměru pro měření teploty lidského těla, zejména kalibraci (J.Kozlovský)

Odpověď: Každé těleso sestává z elektricky nabitých částic (elektrony, protony). Tyto částice kmitají, a to tím více, čím je těleso teplejší. Tím ale vytvářejí elektromagnetické záření, čímž těleso ztrácí energii. Těleso ale také pohlcuje elektromagnetické záření vydávané okolními tělesy, čímž energii získává. Podle Stefanova-Boltzmannova zákona je těleso teploty T v rovnovážném stavu s elektromagnetickým polem, které nese energii rozloženou s hustotou úměrnou čtvrté mocnině teploty vyzařujícího tělesa. Vy sám, sedíte-li v klidu v místnosti, vyzařujete kolem sebe výkon zhruba 1 kW. Na druhou stranu ale předměty kolem Vás (o něco chladnější), vyzařují rovněž, a vy od nich přijímáte asi 900 W, takže vyzařujete (a průběžně potřebujete doplňovat) asi 100 W. Pokud např. z jedné strany toto teplo nedostáváte - např. je tam otevřený mrazák o podstatně nižší teplotě, pak to pociťujete tak, že "na vás čiší chlad".

Ve vyzařovaném elektromagnetickém záření jsou různé frekvence zastoupeny s různou intenzitou. Frekvence odpovídající maximální intenzitě roste úměrně teplotě, odpovídající energie se čtvrtou mocninou teploty. Při "pokojových teplotách" leží maximum ve vzdálené infračervené oblasti (často se mluví o "tepelném záření"). Stačí tedy mít čidlo dostatečně citlivé na infračervené záření v této oblasti a měřit, kolik záření přijímá.

Kalibrovat takový teploměr lze nejjednodušeji měřením záření z lázně známé teploty (změřené třebas obvyklým dostatečně přesným rtuťovým teploměrem).

(Jan Obdržálek)   >>>  

261) Urychlovač LHC19. 11. 2007

Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, zda-li se již experimentálně podařilo na urychlovači LHC "vyrazit" higgsovy bosony z vakua či nikoliv. Nepodařilo se mi prozatimní výsledky tohoto pokusu nalézt. Třeba jsou Vaše zdroje aktuálnější. Děkuji mnohokrát za odpověď. S pozdravem Josef (Josef Pavlík)

Odpověď: Urychlovač LHC ještě nezačal fungovat, tak je trochu brzo očekávat objevy. Ale je pravda, že jednotlivé experimenty uz začínají fungovat a detekovat kosmické záření. To poslouží především ke kalibraci a kontrole funkce experimentu, převratné objevy se však v těchto podmínkách očekávat nedají. Tak snad až příští rok, sledujte Postup vystavby možná nejsnáz přehlédnete na stránce
(Jiří Dolejší)   >>>  

262) Rozpustnost sacharózy ve vodě19. 11. 2007

Dotaz: Dobry den, chtela jsem Vas poprosit, zda byste mi nepomohli ujasnit proces rozpustnosti sacharozy ve vode pri vyrobe cukrovarnistvi? Ci rozbor koncentrace sacharozy ve vode? Shanim uz nekolik dni o tom nejake blizsi informace, ale nasla jsem zatim jen zminky ci odstavecky v knihach. (Lenka Zuzanikova)

Odpověď: Následující anglicky psaný text se zabývá vlastnostmi roztoků, jako druhý v pořadí je zkoumán systém sacharóza-voda ("sugar water solutions") včetně fázového diagramu (nejpřehlednějšího, na který jsem narazila), který zahrnuje také oblast záporných teplot a bod mrznutí směsi, což Vás asi nezajímá. Komentář ke křivce rozpustnosti (v rozmezí 0 °C - 100 °C roste rozpustnost od 60 do 80 hmotnostních procent roztoku) a k procesu rozpouštění je uveden v odstavečku nad fázovým diagramem:

(Hanka Böhmová)   >>>  

263) Přetížení v rychlém výtahu16. 11. 2007

Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat na jakém principu fungují rychlé výtahy ve vysokých budovách, např. v Burj Dubai kde výtah "letí" rychlostí 10 m/s nebo v Taipei 101 kde výtah "letí" tychlostí 17m/s? Zajímalo by mě, jak člověk ustojí přetížení, které na něj působý. Respektive jak tento výtah funguje. Osobně mi přijde, že přetížení je až moc velké. Děkuji za odpověd. (Libor Kepka)

Odpověď: Asi si trochu pletete rychlost a zrychlení. Přetížení totiž vůbec nesouvisí s rychlostí, ale se zrychlením - například ve vlaku se člověk běžně pohybuje rychlostí 30-40 m/s aniž by cokoli (kromě drncání a zatáček) pociťoval. Síly, které člověk pociťuje mimo jiné i v onom výtahu, souvisí s rozjezdem (zrychlením) a bržděním (zpomalením). Bude-li se tedy výtah rozjíždět se zrychlením několik jednotek metrů za sekundu (což by pro člověka jěště mělo být rozumně snesitelné), snadno za několik sekund dosáhne požadované rychlosti.

O detailech konstrukce konkrétních výše zmíněných výtahů mi není nic znáno.

(Jakub Jermář)   >>>  

264) Foucaultovy proudy aneb magnet v trubce16. 11. 2007

Dotaz: Prosím o radu proč padá kruhový magnet v mědené trubce se značným zpomalením. Děkuji (karel)

Odpověď: Na věc se lze podívat z několika pohledů. Třeba tak, že padající magnet způsobuje změnu magnetického pole (když tam magnet je, je jiné, než když je o kousek dál). Měděná trubka... to je vlastně cívka s jedním jediným závitem. Pokud pohybuju v cívce magnetem (měním v ní magnetické pole), indukuju v ní napětí a je-li nějak propojena (což ten náš jediný závit - trubka je), potečou v ní proudy. Podle Lenzova zákona to navíc budou takové proudy, aby vyvolaly magnetickou síly pusobící proti změně magnetického pole - v našem případě tedy budou působit proti (směru) pádu magnetu a budou jej brzdit. Jiný pohled (bez použití Lenzova zákona) je, že k výrobě oněch proudů (v tomto případě se jim říká Foucaultovy proudy) je potřeba energie... a ta se "vezme na úkor" kinetické energie padajícího magnetu.

(Jakub Jermář)   >>>