Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
27) Potok tekoucí do kopce
30. 04. 2011
Dotaz: U města Zlaté Hory teče potok do kopce.
Jak je to možné??? (Ota)
Odpověď: V okolí města Zlaté Hory se rozkládá naučná stezka, která Vás zavede na
místo, kde "voda teče do kopce". Toto místo jsem osobně navštívila a
můžu říct, že ať jsem se dívala jak jsem chtěla, opravdu jsem byla
přesvědčená, že tomu tak je. Jak je to tedy možné, když fyzika tvrdí
opak? Protože voda je hmotná a nachází se v gravitačním poli Země, vždy
by měla (bez cizí pomoci) téci směrem dolů. Neplatí fyzikální zákony,
nebo si z nás někdo dělá legraci?
Odpověď je jednoduchá. Někdo si z nás
dělá legraci a ten někdo jsme my sami. Jde totiž o optický klam. Mozek
zpracuje veškeré okolní informace tak, že se sám přesvědčí, že směr
toku vody je určitě směrem "do kopce" (například díky vhodnému sklonu
břehu), přestože potok sám "běží z kopce".
Protože byste mi to ale
neměl věřit jen proto, že to píšu, bude dobré si to ověřit. Tu
nejtěžší práci za Vás už odvedli jiní, takže stačí, když si vezmete
mapu okolí Zlatých Hor, najdete si potok a podíváte se na vrstevnice, kudy
že to vlastně doopravdy teče.
Dotaz: Dobrý den, dočetla jsem se, že vystřelená kula se pohybuje po parabole.
Zajímalo by mě proč neletí rovně. Velice děkuji za odpověď. (Marti)
Odpověď: Představme si nejprve, že vystřelíme kulku (například z pistole) ve vakuu
někde na Zemi. Protože planeta vytváří tzv. centrální gravitační pole
(gravitační zrychlení míří ve všech místech kolmo do středu Země, což
má za následek mimo jiné to, že odmyslíme-li si okolní vlivy, padají
upuštěné předměty kolmo k zemi), existuje na daném místě konstantní
gravitační zrychlení g, které stále nutí naši kulku k volnému pádu. My
jsme ji ale vystřelili, takže existuje další počáteční zrychlení,
které by ji nutilo letět vodorovně. Kulce pak nezbývá, než vykonávat oba
pohyby (tedy volný pád i vodorovný "vrh") naráz. Platí tzv. princip
superpozice, ze kterého pro skládání pohybů plyne následující -
nakreslíme-li si graf, potom na ose y kulka "padá volným pádem" a na ose x
"letí vodorovně"...složením obou pohybů dohromady dostaneme pohyb po
části paraboly.
V našich podmínkách je to ale ještě trošku jinak. Vzduch
není nehmotné prostředí, takže klade letící kulce odpor. Na celém pohybu
se to pak projeví tak, že kulka letí po tzv. "balistické křivce".
Dotaz: Máme dvě tělesa stejné velikosti a tvaru o rozdílné hmotnosti... Obě tato
tělesa bychom pustili ve stejný čas a ve stejné výšce na zem (rovný
povrch) má otázka zní: které těleso dopadne na zem dříve? To lehčí to
těžší nebo nastejně? (Lenka K.)
Odpověď: Základní otázkou je, uvažujeme-li tělesa ve vakuu nebo v
reálném prostředí.
Představíme-li si ideální prostředí bez odporu
(právě zmíněné vakuum), bude nám na tělesa působit pouze síla
gravitační, která dává oběma tělesům stejné zrychlení "g" - dopadnou
ve stejný okamžik.
V reálném prostředí je to ale o něco zajímavější.
Vyřešíme-li diferenciální rovnice pro pohyb, při kterém působí
odporová síla, dojdeme k závěru, že takové těleso není urychlováno
lineárně "donekonečna". Existuje určitá mezní rychlost, ke které se
urychlované těleso blíží a kterou nepřekročí. A tato rychlost je mimo
jiné závislá právě na hustotě (hmotnosti) tělesa a na jeho průřezu
(tvaru a velikosti).
Máme-li tedy dvě stejně velká tělesa stejného tvaru
ale různé hmotnosti v prostředí s odporem (například ve vzduchu), dopadne
na zem těžší těleso dříve.
Vyzkoušet si to můžeme i prakticky -
položíme-li na hladinu vody dva různě těžké předměty stejného
rozměru, dopadne nám těžší na dno podstatně dříve, než lehčí
(protože má voda větší hustotu než vzduch, bude konečná rychlost obou
těles menší, proto bude i lépe pozorovatelný výsledek).
Dotaz: Zajímalo by mě když foton je částice nebo vlnění, které vnímáme jako
světlo, kam potom zmizí v momentě když zhasneme? Co se stane s těmito
částicemi? (Michal Hanák)
Odpověď: Všechna tělesa vyzařují v závislosti na své teplotě elektromagnetické
záření o určité frekvenci. Je-li tato teplota "vhodná", je vyzařovaná
frekvence někde mezi 400 - 800 THz (odpovídá vlnové délce 350 - 750 nm,
tzv. viditelná část elektromagnetického spektra) a my vidíme světlo.
Rozsvítíme-li si tedy žárovku, zahřejeme její vlákno na správnou teplotu
a ona začne vyzařovat. Tato vyzařovaná energie (záření) se ale
neuvolňuje kontinuálně, nýbrž v tzv. kvantech. Běžně se dá kvantum
představit jako letící balíček energie, který má jasně definovanou
velikost, závislou pouze na frekvenci záření a Planckově konstantě a my ho
nazýváme fotonem.
Pokud tedy zhasneme, žárovka se ochladí, letící
balíčky energie viditelného světla jsou pohlceny například zdmi a oko
hlásí tmu.
Dotaz: Má těleso ve stavu bez tíže hmotnost? Pokud ano, šla by jeho hmotnost
změřit? Jak? (Lenka Valjentová)
Odpověď: Dobrý den. Těleso ve stavu beztíže má stále svou hmotnost. To, že se v
tomto stavu nachází, se dá představit tak, že když pod ono těleso dáte
váhu, tak nic nenaměříte (tímto i odpovídám na druhou část dotazu :o) ). Toto nastává typicky při volném pádu.
Kdybyste stála na střeše nějakého vysokého mrakodrapu na váze, naměřila
by Vaší hmotnost. Kdyby najednou z ničeho nic onene mrakodrap zmizel a Vy
jste padala volně s váhou pod nohama, naměřila by nulovou hodnotu. To je
beztíž. Něco podobného zažívají kosmonauté na orbitě kolem Země.
