Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
261) Urychlovač LHC
19. 11. 2007
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, zda-li se již experimentálně podařilo na urychlovači
LHC "vyrazit" higgsovy bosony z vakua či nikoliv. Nepodařilo se mi prozatimní
výsledky tohoto pokusu nalézt. Třeba jsou Vaše zdroje aktuálnější. Děkuji
mnohokrát za odpověď. S pozdravem Josef (Josef Pavlík)
Odpověď: Urychlovač LHC ještě nezačal fungovat, tak je trochu brzo očekávat objevy. Ale je pravda, že jednotlivé experimenty uz začínají fungovat a detekovat kosmické záření. To poslouží především ke kalibraci a kontrole funkce experimentu, převratné objevy se však v těchto podmínkách očekávat nedají. Tak snad až příští rok, sledujte
Dotaz: Dobry den, chtela jsem Vas poprosit, zda byste mi nepomohli ujasnit proces
rozpustnosti sacharozy ve vode pri vyrobe cukrovarnistvi? Ci rozbor koncentrace
sacharozy ve vode? Shanim uz nekolik dni o tom nejake blizsi informace, ale
nasla jsem zatim jen zminky ci odstavecky v knihach. (Lenka Zuzanikova)
Odpověď: Následující anglicky psaný text se zabývá vlastnostmi roztoků, jako druhý v
pořadí je zkoumán systém sacharóza-voda ("sugar water solutions") včetně
fázového diagramu (nejpřehlednějšího, na který jsem narazila), který
zahrnuje také oblast záporných teplot a bod mrznutí směsi, což Vás asi
nezajímá. Komentář ke křivce rozpustnosti (v rozmezí 0 °C - 100 °C roste
rozpustnost od 60 do 80 hmotnostních procent roztoku) a k procesu
rozpouštění je uveden v odstavečku nad fázovým diagramem:
Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat na jakém principu fungují rychlé výtahy ve
vysokých budovách, např. v Burj Dubai kde výtah "letí" rychlostí 10 m/s nebo v
Taipei 101 kde výtah "letí" tychlostí 17m/s? Zajímalo by mě, jak člověk ustojí
přetížení, které na něj působý. Respektive jak tento výtah funguje. Osobně mi
přijde, že přetížení je až moc velké. Děkuji za odpověd. (Libor Kepka)
Odpověď: Asi si trochu pletete rychlost a zrychlení. Přetížení totiž vůbec nesouvisí s rychlostí, ale se zrychlením - například ve vlaku se člověk běžně pohybuje rychlostí 30-40 m/s aniž by cokoli (kromě drncání a zatáček) pociťoval. Síly, které člověk pociťuje mimo jiné i v onom výtahu, souvisí s rozjezdem (zrychlením) a bržděním (zpomalením). Bude-li se tedy výtah rozjíždět se zrychlením několik jednotek metrů za sekundu (což by pro člověka jěště mělo být rozumně snesitelné), snadno za několik sekund dosáhne požadované rychlosti.
O detailech konstrukce konkrétních výše zmíněných výtahů mi není nic znáno.
Dotaz: Prosím o radu proč padá kruhový magnet v mědené trubce se značným zpomalením.
Děkuji (karel)
Odpověď: Na věc se lze podívat z několika pohledů. Třeba tak, že padající magnet způsobuje změnu magnetického pole (když tam magnet je, je jiné, než když je o kousek dál). Měděná trubka... to je vlastně cívka s jedním jediným závitem. Pokud pohybuju v cívce magnetem (měním v ní magnetické pole), indukuju v ní napětí a je-li nějak propojena (což ten náš jediný závit - trubka je), potečou v ní proudy. Podle Lenzova zákona to navíc budou takové proudy, aby vyvolaly magnetickou síly pusobící proti změně magnetického pole - v našem případě tedy budou působit proti (směru) pádu magnetu a budou jej brzdit. Jiný pohled (bez použití Lenzova zákona) je, že k výrobě oněch proudů (v tomto případě se jim říká Foucaultovy proudy) je potřeba energie... a ta se "vezme na úkor" kinetické energie padajícího magnetu.
Dotaz: Jaký význam má hodnota 4π ve vzorci pro výpočet permitivity? (Antonín Janoušek)
Odpověď: 4π je konstanta, která souvisí s tím, jakou jsme si zvolili jednotku pro udávání permitivity (Farad/metr). Kdybychom si zvolili jednotku 4π-krát menší, konstanta by zmizela. Jde tedy opravdu jen o "úpravu", aby nám to vycházelo v rozumných jednotkách. Jiný fyzikální význam to nemá.
