Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
263) Přetížení v rychlém výtahu
16. 11. 2007
Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat na jakém principu fungují rychlé výtahy ve
vysokých budovách, např. v Burj Dubai kde výtah "letí" rychlostí 10 m/s nebo v
Taipei 101 kde výtah "letí" tychlostí 17m/s? Zajímalo by mě, jak člověk ustojí
přetížení, které na něj působý. Respektive jak tento výtah funguje. Osobně mi
přijde, že přetížení je až moc velké. Děkuji za odpověd. (Libor Kepka)
Odpověď: Asi si trochu pletete rychlost a zrychlení. Přetížení totiž vůbec nesouvisí s rychlostí, ale se zrychlením - například ve vlaku se člověk běžně pohybuje rychlostí 30-40 m/s aniž by cokoli (kromě drncání a zatáček) pociťoval. Síly, které člověk pociťuje mimo jiné i v onom výtahu, souvisí s rozjezdem (zrychlením) a bržděním (zpomalením). Bude-li se tedy výtah rozjíždět se zrychlením několik jednotek metrů za sekundu (což by pro člověka jěště mělo být rozumně snesitelné), snadno za několik sekund dosáhne požadované rychlosti.
O detailech konstrukce konkrétních výše zmíněných výtahů mi není nic znáno.
Dotaz: Prosím o radu proč padá kruhový magnet v mědené trubce se značným zpomalením.
Děkuji (karel)
Odpověď: Na věc se lze podívat z několika pohledů. Třeba tak, že padající magnet způsobuje změnu magnetického pole (když tam magnet je, je jiné, než když je o kousek dál). Měděná trubka... to je vlastně cívka s jedním jediným závitem. Pokud pohybuju v cívce magnetem (měním v ní magnetické pole), indukuju v ní napětí a je-li nějak propojena (což ten náš jediný závit - trubka je), potečou v ní proudy. Podle Lenzova zákona to navíc budou takové proudy, aby vyvolaly magnetickou síly pusobící proti změně magnetického pole - v našem případě tedy budou působit proti (směru) pádu magnetu a budou jej brzdit. Jiný pohled (bez použití Lenzova zákona) je, že k výrobě oněch proudů (v tomto případě se jim říká Foucaultovy proudy) je potřeba energie... a ta se "vezme na úkor" kinetické energie padajícího magnetu.
Dotaz: Jaký význam má hodnota 4π ve vzorci pro výpočet permitivity? (Antonín Janoušek)
Odpověď: 4π je konstanta, která souvisí s tím, jakou jsme si zvolili jednotku pro udávání permitivity (Farad/metr). Kdybychom si zvolili jednotku 4π-krát menší, konstanta by zmizela. Jde tedy opravdu jen o "úpravu", aby nám to vycházelo v rozumných jednotkách. Jiný fyzikální význam to nemá.
Dotaz: Mela bych dotaz, po jehoz odpovedi patram na netu uz delsi dobu. Hledala jsem
informace o konstrukci zarovky. Pry byvaji plneny zredenymi plyny...vysvetleni
bylo, ze pokud by byl v zarovce nezredeny plyn, tak by pri zahrati plynu
rozzhavenym vlaknem doslo k roztrzeni banky zarovky. Jakto, ze ale nedojde k
destrukci zarovky pred rozsvicenim, kdy je uvnitr nizsi tlak nez okolo? Chapu to
dobre, ze za to muze vejcity tvar a ten odolava pretlaku zvenku (podobne jako
skorapka vejce), ale neodolal by pretlaku zevnitr? A jaky je duvod pro plneni
banky zredenym plynem místo vakua? Dekuji (Sarka)
Odpověď: Ano, tvar skleněné baňky žárovky skutečně lépe odolá přetlaku zvení než zevnitř. Navíc ale přetlak zvenku může být maximálne roven tlaku naší atmosféry (a je-li uvnitř alespoň trochu plynu, bude rozdíl menší). Zahřátím žárovky z 20 °C (teplota pokoje) na nějakých 3000 °C (teplota rozžhaveného vlákna žárovky) se uvnitř zvýší tlak až téměř desetkrát - pokud je na začátku malý, nic se nestane, pokud by ale už na začátku byl roven atmosférickému tlaku... následky jistě domyslíte sami.
Plnění baňky nějakým plynem (například argonem s příměsí jódu) zvyšuje její životnost. Rozžhavené vlákno žárovky totiž samovolně sublimuje (a uvolnběné atomy wolframu většinou zkondenzují na chladnější baňce), až je jednou tak ztenčené, že se přetaví, praskne. Přítomnost jódu v baňce způsobí, že jsou atomy wolframu zachytávány, utvoří se z nich plynný jodid a při vypnutí žárovky a chladnutí vlákna jich je pak část zase vyloučena zpět na vlákno. Takové (halogenové) žárovky pak tedy mají buď větší životnost nebo je můžeme nažhavit na vyšší teplotu (aniž bychom v krátké době zničili vlákno) a tedy více svítí.
Dotaz: Dobrý večer, chtěla bych se zeptat: 340 000 km od Země existuje magický bod.
Gravitační síla od Země a od Měsíce je zde vyrovnaná - absolutní stav bez tíže.
Vlivy ostatních nebeských těles zde můžeme zanedbat. Mezinárodní vesmírná
stanice ISS létá 400 km nad Zemí. Tam ještě působí "90%zemské přitažlivosti".
Přesto astronauti cítí stav bez tíže. Jak to? (Bibiána)
Odpověď: Ve stanici ISS, která krouží okolo Země, působí v důsledku kruhového (resp. mírně eliptického) pohybu také odstředivá síla, která má opačný směr než síla gravitační a která se s gravitační silou vyruší. Kosmonauti obíhjící spolu s ISS okolo Země tedy necítí gravitační ani odstředivou sílu.
